Medicína
Robotické operace žlučníku
Operace žlučníku patří v českých nemocnicích mezi nejčastější výkony. Zatímco před třiceti lety pacienta čekala otevřená operace a nejméně týdenní hospitalizace, dnes už lékaři provádí vše laparoskopicky. Pacient často odchází už den po zákroku a s drobnými rankami oproti dřívější dlouhé jizvě. Přesnost a bezpečnost operací žlučníku se v posledních letech dále zvyšuje i díky moderním operačním robotům, které chirurgům umožní v břišní dutině dosáhnout i tzv. „za roh“.
Obvyklým důvodem pro operaci žlučníku bývají opakované záněty nebo takzvané žlučníkové kameny, které se projevují silnou bolestí pod pravým žeberním obloukem, zejména po těžkém jídle. V Česku ročně proběhne asi 20 tisíc těchto zákroků, z toho přibližně 90 % laparoskopicky. „Oproti otevřené operaci žlučníku, která se už nyní téměř neprovádí, jsou výhodou laparoskopické či robotické operace menší vstupy, s čímž je spojené nižší riziko infekce, vzniku kýly a také rychlejší hojení,“ vysvětluje lékařský ředitel SurGal Clinic. Rozdíl oproti minulosti je výrazný: V devadesátých letech ležel pacient po operaci žlučníku v nemocnici týden až deset dní, v současnosti obvykle čtyřiadvacet hodin.
Využití chirurgického robota rozhodně neznamená, že by pacienta operoval samotný stroj. Chirurg sedí u ovládací konzole, sleduje obraz z kamery a jemnými pohyby rukou řídí robotická ramena s nástroji zavedenými do břišní dutiny. Jako u všech operací je pacient také pod dohledem anesteziologa a zdravotní sestry. Přístroj neudělá žádný pohyb bez pokynu chirurga. Na pracovišti se využívá robotický systém Versius od roku 2023 jako první v ČR. Provede se zde asi 40 operací žlučníku měsíčně.
Hlavní rozdíl robotické operace oproti běžné laparoskopii je v možnostech pohybu a přesnosti. Klasický laparoskopický nástroj je rovný a chirurg s ním může otáčet jen omezeně. „Robotický nástroj má na svém konci otočný kloub, který dává operatérovi větší možnosti manipulace. Dostane se v břišní dutině takzvaně „za roh“. Tato schopnost je důležitá v místech, kde se pracuje v těsné blízkosti drobných struktur.
Operace začíná sterilním oblékáním robota a přípravou malých portů (vstupů) nutných pro zavedení kamer a operačních nástrojů. Celková délka operace se obvykle pohybuje kolem jedné hodiny. Operační pole je přehlednější. Robotický systém zcela neodstraňuje možná rizika, ale pomůže chirurgovi přesněji rozlišovat jednotlivé struktury a pracovat s větší jistotou. Dle TZ
www.lesenský.cz
