Medicína

Vysoký krevní tlak ovlivňuje také zdraví jater


Kategorie: Játra - onemocnění Aktuality 
02.červen 2026

Vysoký krevní tlak neboli hypertenze trápí podle Světové zdravotnické organizace téměř 1,4 miliardy lidí a patří mezi hlavní rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění. V ČR se s vysokým krevním tlakem léčí až 2,2 milionu lidí, odhaduje se však, že další část dospělých o své hypertenzi vůbec neví. Vysoký tlak přitom nesouvisí pouze se srdcem a cévami, ale i se zdravím jater. Společným jmenovatelem bývá tzv. metabolický syndrom, který významně zvyšuje riziko vzniku ztukovatění jater i dalších závažných komplikací.

Hypertenze, obezita, zvýšená hladina cukru v krvi a poruchy metabolismu tuků tvoří základ metabolického syndromu. Ten je považován rovněž za hlavní rizikový faktor pro vznik metabolicky podmíněného ztukovatění jater (MASLD). Toto onemocnění dnes patří mezi nejčastější chronická onemocnění jater a podle odborných studií se vyskytuje přibližně u 25 až 30 % dospělé populace.

„Játra, srdce i cévy jsou propojený systém. Pokud dojde k narušení metabolismu, například při nadváze nebo inzulinové rezistenci, odráží se to nejen na krevním tlaku, ale i na ukládání tuku v játrech,“ vysvětluje odborník.

Jednotlivé složky metabolického syndromu se navzájem posilují a významně zvyšují riziko závažných komplikací – zejména kardiovaskulárních onemocnění a progresivního poškození jater. Pacienti s vysokým krevním tlakem často současně trpí nadváhou, poruchou metabolismu tuků nebo zvýšenou hladinou cukru v krvi. Tato kombinace výrazně zvyšuje riziko rozvoje ztukovatění jater i kardiovaskulárních onemocnění.

Onemocnění MASLD postihovalo v roce 2021 téměř 1,27 miliardy lidí a jeho výskyt narůstá spolu s rostoucí mírou obezity a diabetu 2. typu. Odborníci přitom očekávají další nárůst – do roku 2040 by se mohlo týkat postižení jater více než poloviny populace, u lidí nad 50 let až téměř dvou třetin.

Stejně jako hypertenze může i ztukovatění jater dlouhou dobu probíhat bez výrazných příznaků, což komplikuje jeho včasnou diagnostiku. Pacienti se cítí relativně dobře, a proto nepovažují preventivní kontroly za důležité. Přitom neléčený vysoký tlak i ztukovatění jater mohou vést k vážným komplikacím.

Neléčené MASLD může postupně přejít do zánětu, fibrózy nebo cirhózy jater. Hypertenze zároveň významně zvyšuje riziko infarktu myokardu, cévní mozkové příhody nebo srdečního selhání.

Základem prevence i léčby MASLD zůstává úprava životního stylu – zejména redukce tělesné hmotnosti, pravidelný pohyb a kontrola metabolických rizikových faktorů. Včasná změna životního stylu může významně zlepšit jak hodnoty krevního tlaku, tak stav jater.

Jako podpůrná terapie se u ztukovatění jater ve spojení se subjektivními obtížemi, jako jsou např. únava, ztráta chuti k jídlu a/nebo pocit tlaku v pravém podžebří, využívají také esenciální fosfolipidy, které pomáhají stabilizovat jaterní buňky zatížené nadměrným ukládáním tuku. Účinek esenciálních fosfolipidů spočívá především v podpoře regenerace jaterní tkáně a doplňuje základní léčebná opatření, kterými jsou úprava stravy a zvýšení fyzické aktivity. Dle TZ

Dle TZ

www.insighters.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová