Nemoci a jejich příznaky
Co se dá vyčíst z očí
Irisdiagnostika věří, že skvrnky, barvy a znaménka v duhovce prozradí celkový stav našeho organismu. Ačkoli se moderní lékařství touto metodou nezabývá, oči pro něj i tak představují fascinující bránu k diagnózám, které se zrakem zdánlivě vůbec nesouvisí. „Z oka jsme schopni například poznat, že má pacient pokročilou cukrovku nebo hypertenzi,“ potvrzuje primářka Oční kliniky NeoVize Praha.
Během komplexního očního vyšetření je možné odhalit i nádory na mozku, nitrooční nádory, některé druhy leukémie, infekční onemocnění typu borelióza či toxoplazmóza nebo pásový opar. Možné je rozpoznat i počínající autoimunitní onemocnění, která postihují nejprve oči, poté ledviny, srdce, kůži a pohlavní orgány. V některých případech odhalí vyšetření zraku také virus HIV.
Technologický pokrok dnes umožňuje číst z očí s přesností, o jaké se nám dříve ani nesnilo. Např. český startup Aireen využívá umělou inteligenci k analýze očního pozadí. Diagnostikuje chronická onemocnění ze snímků sítnice pořízených tzv. fundus kamerou. Jako první mohli tuto unikátní technologii využít diabetici – screening diabetické retinopatie pomocí AI je dokonce již hrazen pojišťovnami. Vzhledem k tomu, že počet diabetiků v České republice i celém západním světě dramaticky roste (v roce 2030 se v ČR očekává 1,3 milionu osob s diabetem), je tento rychlý záchyt velmi důležitý, protože pomáhá předejít dalším komplikacím v budoucnu. Startup už ale získal certifikaci i pro diagnostiku věkem podmíněné makulární degenerace (VPMD) a v budoucnu by měl pomáhat s odhalováním kardiovaskulárních onemocnění, konkrétně hypertenzních změn na sítnici. Oko je tak v podstatě první snímač, který dokáže zaznamenat změny – a to ještě před vznikem chronického stavu.
Někdy není nutno nahlížet do očí pomoci techniky, ale už pohledem se zjistí problém. Zarudnutí očního bělma může být dosud nediagnostikovaná alergie, zažloutnutí svědčí o onemocnění jater. Také jemná pleť kolem očí prozradí stres, dehydrataci i přibývající roky.
*Váčky a otoky: Pokud jsou vodnaté, mohou signalizovat špatně pracující ledviny. Tukové váčky zase poukazují na přemíru tuku v ledvinových tkáních. Ranní napuchlá víčka jsou často „žalobcem“ nezdravého stavu ledvin.
*Kruhy pod očima: Často souvisí s vyčerpáním a játry, ale mohou být i neškodnou genetickou výbavou.
*Žlutobělavé skvrnky: Na vnitřním okraji víček prozrazují poruchu metabolismu tuků, aterosklerózu nebo onemocnění jater.
* Barva očí: Většina dětí přichází na svět s neutrální barvou očí, protože jejich duhovka zatím neobsahuje prakticky žádný pigment. Teprve časem, kdy jsou oči dětí vystavené slunečnímu záření, dochází v duhovce k postupné produkci melaninu a odstín duhovky se mění. V šesti měsících už je většinou patrné, jaké oči bude dítě mít, v jednom roce hustota melaninu představuje asi 50 % hustoty dospělého člověka a ustálí se asi ve 3. roce života dítěte. Pro zbytek života pak barva očí zůstává stejná.
Lidové moudrosti přisuzují lidem různé povahy podle barvy jejich očí: modroocí jsou prý věční optimisté, hnědoocí obětaví dobráci a šedé oči značí vysokou inteligenci vykoupenou špetkou nespolečenskosti. Dokonce údajně barva očí může souviset s predispozicemi k různým zdravotním obtížím. I když jde spíše o pověry, pravdou je, že například studie v časopise American Journal of Ophthalmology potvrdila, že lidé s tmavě hnědýma či černýma očima čelí až 2,5krát vyššímu riziku vzniku šedého zákalu než lidé se světlýma očima.
Pokud se barva očí změní během života, může ji ovlivnit stres, hormonální výkyvy, užívání léků nebo celkový zdravotní stav. Výraznou stopu může zanechat i úraz. Pokud oči mění barvu, je nutná pozornost, kdy barvu změní jen jedno oko – může jít o projev nádoru duhovky nebo vzácných genetických vad, jako je neurofibromatóza či Waardenburgův syndrom. Naopak pokud se s každým okem v jiné barvě už člověk narodí, není důvod k obavám, jde o přirozenou výjimečnost.
Ke změně barvy oka může dojít také v případě šedého zákalu neboli katarakty. Je způsobena přirozeným stárnutím lidské čočky, nejčastějším důvodem slepoty v pokročilém věku, pokud není včas rozpoznán a léčen. Název „šedý zákal“ vznikl historicky právě proto, že v pokročilém stadiu dochází k viditelnému zakalení oční čočky, které se projeví jako šedý nebo bílý odstín v oblasti zornice. Dnes už naštěstí lze onemocnění trvale vyléčit díky rychlému a bezbolestnému zákroku
Poznat podle očí, zda jsou lidé dobří nebo špatní nelze. Ale pokud lidé například šilhají, oftalmolog už podle brýlí pozná, zda jsou krátkozrací či dalekozrací. Šilhání neboli strabismus je funkční porucha vidění, kterou lze snadno rozpoznat, protože oči nespolupracují a každé míří jinam. Příčiny mohou být různé – od vysoké dalekozrakosti a astigmatismu až po vrozené vady okohybných svalů či nervů. Svou roli hraje i dědičnost.
U dětí je šilhání častější a je často spojeno s dioptrickou vadou. Pokud se podchytí včas (ideálně ve 3 letech, nejpozději do 8 let), lze jej zcela vyléčit. Jinak hrozí tupozrakost (amblyopie). Mozek začne méně ostrý obraz ze šilhajícího oka potlačovat, aby zabránil dvojitému vidění, a toto oko se v podstatě „vypne“. Dospělí, kteří nešilhali od dětství, k této vadě často přijdou následkem úrazu hlavy, nemoci nebo zhoršením skryté vady. Na rozdíl od dětí u dospělých provází šilhání také obtěžující dvojité vidění. Pokud se objeví šilhání u dospělého, je nutno ihned dát se vyšetřit u odborníka. Dle TZ
www.guideline.cz
