Medicína
Infektologové k výskytu hantaviru
Společnost infekčního lékařství (SIL) ČLS JEP varuje před podceňováním hantavirové nákazy. Přestože v Evropě nehrozí plošná pandemie, pro jednotlivce představuje virus vážnou hrozbu. Největším rizikem je vdechnutí neviditelného aerosolu při běžných činnostech – zejména při úklidu sklepů, půd, zahradních domků nebo při manipulaci s palivovým dřívím či napadaným ovocem. Tuzemské varianty viru mají sice výrazně nižší smrtnost než kmeny v zámoří, infekce však může způsobit selhání ledvin a další vážné potíže.
Zatímco ve světě se aktuálně diskutuje o vzácných mezilidských přenosech v souvislosti s epidemií na lodi Hondius, v České republice je hrozba bezprostřednější. Souvisí především s údržbou prostor, kde se přes zimu vyskytovali hlodavci. K nákaze může dojít také při práci v lese, na poli či zahradě a při rekreačních aktivitách v přírodě. „Hantavirus je zrádný tím, že se šíří neviditelným prachem kontaminovaným výkaly hlodavců. K nákaze stačí jeden hluboký nádech v nevětraném prostoru, jako je komora, kůlna nebo zahradní domek. Skutečnost, že zdrojem může být běžný úklid těchto prostor, činí z hantaviru riziko, které lidé často podceňují,“ vysvětluje předseda Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP.
Odborníci dnes znají až 30 variant hantavirů. Ty, které se vyskytují v Evropě a Asii, způsobují většinou hemoragickou horečku. V první fázi onemocnění často připomíná běžnou chřipku s vysokými horečkami a bolestmi svalů. V ČR jsou především formy agresivně napadající ledviny. U závažnějších případů nastává přímé poškození ledvinové tkáně. Pacienti, kteří jen vyklízeli starý nepořádek, mohou skončit v nemocnici se selhávajícími orgány. Léčba je pro organismus velmi náročná a v kritických fázích vyžaduje dočasnou náhradu funkcí ledvin pomocí dialýzy. Dobrou zprávou je, že typy virů na našem území mají smrtnost okolo jednoho procenta a za posledních několik let v ČR se nezaznamenalo žádné úmrtí.
Ve srovnání se světem je riziko mírné. Výrazně nebezpečnější je tzv. kmen andský, který se objevil u nakažených na výletní lodi. Ten napadá především plíce a způsobuje těžké respirační potíže. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je však riziko globálního šíření hantaviru velmi nízké, a i riziko pro posádku či pasažéry zmíněné lodi je hodnoceno jako mírné.
Tři hlavní rizika pro veřejnost:
* Neviditelný přenos: Virus se šíří aerosolem při víření prachu kontaminovaného výkaly hlodavců (sklepy, půdy, práce či rekreace v přírodě). * Záměna za virózu: Počáteční příznaky připomínají chřipku, což může vést k prodlevě v diagnostice, pokud pacient lékaři neudá kontakt s prachem či hlodavci.
* Absence ochrany: Většina nakažených v ČR při rizikové práci nepoužila respirátor, který přitom nebezpečí nákazy zásadně snižuje.
Jak minimalizovat rizika nákazy:
* Mokrý úklid místo zametání: V místech s výskytem hlodavců nikdy nezametat nasucho. Všechny povrchy nejprve navlhčit vodou s dezinfekcí.
* Ochrana dýchacích cest: Při vyklízení komor, půd či zahradních domků vždy používat respirátor (třídy FFP2 nebo FFP3).
* Důsledná hygiena: Po každé práci v hospodářských budovách nebo v zahradě si důkladně umýt ruce mýdlem a teplou vodou.
* Informovat lékaře: Objeví-li se po úklidu horečka provázená bolestí v bedrech, informovat lékaře o možné expozici hantavirům.
Výskyt viru kopíruje aktivitu přírody. Výskyt hantavirových nákaz v ČR má cyklický charakter a úzce souvisí s přemnožením hlodavců (tzv. gradací) v závislosti na dostatku potravy v přírodě. Aktuálně se ČR nachází v období zvýšené aktivity hlodavců, což logicky zvyšuje i pravděpodobnost výskytu viru v místech, kde hledají úkryt. Prevence v podobě respirátoru a dezinfekce při úklidu je v těchto cyklech naprosto zásadní ochranou, která může zabránit těžkému poškození zdraví. Dle TZ
www.cls.cz
