Aktuality

Současné geopolitické dění znovu připomíná, jak křehká může být globální stabilita. Eskalace konfliktu na Blízkém východě přichází v době, kdy podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometru vidí více než polovina Evropanů pesimisticky budoucnost celého světa. Přestože se tyto události odehrávají daleko od nás, v informačně spojeném světě mohou výrazně ovlivňovat psychiku lidí.

V propojeném světě i když se konkrétní události neodehrávají přímo v blízkém okolí, mozek nerozlišuje mezi bezprostřední hrozbou a dlouhodobou mediální expozicí. A tělo na ně reaguje podobně. Mezi nejčastější projevy patří zvýšená úzkost a napětí, potíže se spánkem, podrážděnost a častější konflikty s blízkými, zhoršená schopnost soustředění, nutkavé sledování zpráv a tzv. doomscrolling, pocit bezmoci a ztráty kontroly. Často se aktivují starší, dříve zvládnuté úzkostné stavy.

Z psychologického hlediska je to pochopitelné. Mozek je evolučně nastavený na vyhledávání hrozeb. Informace o válce, politickém napětí či ekonomické nestabilitě aktivují amygdalu, tedy centrum ohrožení. Pokud se zprávy sledují pravidelně, nervový systém zůstává v dlouhodobé pohotovosti. Dalším faktorem, který v tomto případě úplně "nepomáhá", je schopnost empatie. Lidé si dokáží velmi živě představit, že by se podobná situace mohla týkat i jich nebo jejich blízkých. V nejistotě navíc chybí jasný konec, a neurčitost a nejistota bývá pro psychiku zvláště stresující.

Pokud nelze situaci ovlivnit, vzniká pocit bezmoci, jeden z nejtěžších pocitů. Proto někteří lidé reagují zvýšeným sledováním zpráv (snaha získat kontrolu informacemi), jiní naopak vyhýbáním se jakýmkoli informacím (ochrana před přetížením). Každý má své strategie, ale většiny populace se stávající situace přeci jen dotýká.  

Existuje několik jednoduchých technik, které mohou pomoci udržet psychickou stabilitu i v této době zvýšené nejistoty a stresu.

1. Regulovat příjem informací: stanovit si konkrétní čas na zprávy (např. 1–2× denně) a vyhnout se jejich sledování před spaním. Nepřetržitý tok informací zvyšuje stres. 
2. Oddělit ovlivnitelné od neovlivnitelného Pokud nelze, je důležité vědomě přesunout pozornost k tomu, co ovlivnit lze – vlastní režim, péči o rodinu, komunitní pomoc atd.
3. Zaměřit se na tělo: Psychická stabilita začíná fyzickou regulací: pravidelný spánek, pohyb, dechová cvičení, omezení kofeinu a alkoholu.
4. Udržovat vztahy: Sdílení obav s důvěryhodným/blízkým člověkem snižuje pocit izolace.
5. Vědomě ovlivňovat svou pozorností (procházka bez telefonu, práce na zahradě, kreativní činnost).

Hlídat si svou hranici přetížení. Pokud nálada vybočuje z normálu, úzkost přetrvává týdny, výrazně narušuje spánek, práci nebo vztahy, je vhodné vyhledat zodpovědně odbornou pomoc.

TZ podle Petry Taye, psychoterapeutky z Hedepy .

 

Tweet