Medicína

O vysokém krevním tlaku - hypertenzi se hovoří jako o jednom z největších zdravotních problémů současnosti. Hlavně proto, že jeho příznaky zůstávají dlouho skryté. Vážné následky, jako je infarkt, mrtvice nebo poškození ledvin, se mohou dostavit až po letech. Hypertenze už trápí téměř každého čtvrtého klienta Všeobecné zdravotní pojišťovny, konkrétně 1 311 204 pacientů. VZP za jejich léčbu vloni zaplatila více než 4,5 miliardy korun. Onemocnění se stále častěji týká mladších pacientů. Velkým problémem je chronický stres.Tiskovou zprávu vydává pojišťovna při příležitosti Světového dne hypertenze.

„V souvislosti s hypertenzí už roky se hovoří o jednom z nejrozšířenějších civilizačních onemocnění. Dokazují to i data, kdy počet klientů VZP léčených na vysoký tlak stoupl za posledních 10 let téměř o 200 tisíc. U nákladů za léčbu  došlo za stejné období k navýšení až o 1,8 miliardy korun. Účet za uplynulý rok 2025 za léčbu vysokého tlaku je skoro 4,6 miliardy korun,“ vypočítává pověřený náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči. Tím, že hypertenze velmi dlouho probíhá bez příznaků, doprovází ji i určitá zákeřnost. Pozornost je nutno věnovat pravidelným kontrolám. Nejjednodušší je pravidelně za dva roky absolvovat preventivní prohlídky u praktického lékaře. Včasný záchyt a léčba vysokého krevního tlaku může do budoucna snížit riziko závažných komplikací.

Z dat VZP vyplývá, že v průměru přibude každým rokem 20 tisíc nových klientů léčených na hypertenzi. Meziroční nárůst v roce 2025 byl 24 268 klientů. Meziročně přibylo i klientů s hypertenzí do 18 let věku, a to o 281 na 3886 léčených. Ačkoli genetické predispozice mají určitý vliv, přibližně u 90 % lidí je vysoký krevní tlak způsoben nezdravým způsobem života. U zbývajících 10 % pacientů je hypertenze spojena s jiným onemocněním. Vysoký krevní tlak je proto považován za civilizační chorobu, K jeho vzniku výrazně přispívají kouření, nadváha a obezita, nadměrná konzumace alkoholu, přílišný příjem soli, stres, nedostatek spánku a nedostatek pohybu.

 „Vysoký krevní tlak škodí mnoha orgánům (srdce, mozek, ledviny, cévy). Srdce poškozuje dvojím mechanismem, jednak srdce překonává periferní odpor, jednak vede k hypertrofii levé komory, postupně k dilataci a vzniku srdečního selhání. Také urychluje aterosklerotické změny v koronárním systému, vede k ischemii a postupně až k infarktu myokardu. Mozek je poškozován také dvojím mechanismem, jednak ischemií, ale též mozkovým krvácením. Vysoký krevní tlak poškozuje ledviny a může vést až k selhávání jejich činností a následné dialýze. Také periferní cévní systém je poškozen a vede k ischemii dolních končetin,“ říká renomovaný odborník z II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Problémem je v současné době tzv. chronický stres, který bohužel výskyt hypertenze zásadně ovlivňuje. Téměř každý druhý muž má vysoký krevní tlak. Nebezpečné je, že postihuje stále více mladší věkové skupiny. V péči o hypertenzní pacienty zůstávají tři obtíže: u mnoha pacientů se nedosahuje cílová hraniční hodnota tlaku (pod 140/90 mm Hg), pacienti často nedodržují léčbu, léky prostě neberou (malá adherence k léčbě) a s léčbou se začíná pozdě (jak lékaři, tak pacienti léčbu odkládají). Pacienti přicházejí pozdě - až s postižením cílových orgánů.

Příznaky vysokého krevního tlaku nebývají patrné, případně se projevují jen velmi nenápadně. Někdy se objeví neurčité obtíže, jako je několik dní přetrvávající únava, závratě, pocit vnitřního napětí nebo podrážděnost. Může se přidat také bolest hlavy, typicky v ranních hodinách, hučení či pískání v uších, potíže se spánkem, zadýchávání při námaze nebo bušení srdce. Pokud se některé z těchto potíží vyskytnou, je vhodné si nechat změřit krevní tlak, protože mohou být prvním signálem hypertenze.

Pro včasné odhalení vysokého krevního tlaku a správné nastavení léčby je zásadní jeho přesné měření. Jen tak lze včas zachytit problém nebo vyladit už nasazenou terapii. Ani domácí měření by se nemělo brát na lehkou váhu – ideálně by mělo probíhat v klidném nehlučném prostředí, alespoň po pěti minutách odpočinku. Tlak se měří vsedě, na levé ruce opřené ve výšce srdce třikrát po sobě. Výsledkem, který se počítá, je průměr druhého a třetího měření.

Krevní tlak přirozeně kolísá během dne. Nejvyšší bývá brzy ráno, zhruba mezi 4. a 6. hodinou, a pak dopoledne. Právě v těchto časech dochází nejčastěji k srdečně-cévním příhodám, jako jsou infarkty nebo mozkové mrtvice. Odborníci proto doporučují pravidelné měření krevního tlaku, zejména po čtyřicátém roce života, protože včasné odhalení tohoto onemocnění může výrazně zlepšit prognózu.

Jak snížit riziko vzniku vysokého krevního tlaku:
*Měřit tlak pravidelně.
*Omezit konzumaci soli, alkoholu a kouření.
*Zařadit pohyb a snížit nadváhu.
*Dodržovat předepsanou léčbu, i pokud se pacient cítí subjektivně zdráv.

Dle TZ

www.vzp.cz

Tweet