Medicína
Nový software pro zobrazení a léčbu koronárních tepen
Interní kardiologická klinika FN Brno a LF MU potvrzuje svoji vysokou odbornou úroveň v rámci evropské kardiologie. V dubnových dnech 2026 proběhl na katetrizačním sále Pracoviště invazivní a intervenční kardiologie živý vstup pro mezinárodní a již 20. slavnostní kongres Warsaw Course on Cardiovascular Interventions.
Během něho uskutečnili brněnští kardiologové „operační“ výkon, který prováděl přednosta IKK FN Brno prof. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, FSCAI spolu s MUDr. Martinem Poloczkem, MBA., a při kterém byla pro Polsko a v Česku poprvé použita inovovaná technika zobrazení nitra koronárních tepen pomocí OCT (optické koherentní tomografie) software verze Ultreon 3.0, kterou má kardiologická klinika k dispozici v pilotním režimu spolu s dalšími čtyřmi evropskými centry jako první na světě.
„Jednalo se o zákrok na koronárních tepnách u pacienta nad sedmdesát let, který si stěžoval zejména na dušnost, jeho srdce nefungovalo ideálně, měl i další rizikové faktory a především, měl velké koronární postižení, kdy byla postižena nejdůležitější tepna na srdci. Ta byla významně zúžená na více místech, bylo v ní obrovské množství vápníku a museli jsme postupovat velmi opatrně a nestandardně,“ upřesnil přednosta Interní kardiologické kliniky s tím, že kolegům v živém vstupu v sekci spolupořádané European Bifurcation Club ukázali tři různé způsoby, jak se vypořádat právě s vápníkem v srdeční cévě. Cílem operačního výkonu bylo roztáhnout cévu, aby v ní proudilo dostatečné množství krve, jak v klidu, tak zejména při zátěži.
Množství vápníku v cévní stěně si lze laicky představit jako hodně tvrdou trubku, kde běžné postupy, například balonková dilatace sloužící k roztažení zúžených úseků či implantace stentů, nestačí. Proto se v prvním kroku odbrousil povrchový vápník, následně se ultrazvukem rozbil a ve třetím(neplánovaném) kroku, který se musel využít, bylo provedeno roztažení cévy novým balonkovým systémem, který se nazývá Lithix, a který rovněž vápník v cévě narušil. Finálně se do zúžených míst implantovaly dva lékové stenty a optimalizovalo se jejich roztažení. Pacient vše výborně zvládl.
Nejvýznamnější pozitiva nového softwaru spočívají v kvalitnějším stanovení funkční významnosti koronárního zúžení na základě optické koherentní tomografie (OCT). Kardiologové tak získávají najednou tři důležité informace – z angiografie, z optické koherentní tomografie a funkčního posouzení koronární stenózy. Podle těchto informací pak lékaři stanovují postup operačního zákroku a následnou léčbu.
Na operačním výkonu a zajištění celého zázemí se za Interní kardiologickou kliniku FN Brno a LF MU podíleli přednosta, prof. MUDr. Petr Kala, Ph.D., FESC, FSCAI; MUDr. Martin Poloczek, MBA – vedoucí lékař angiolinky, dále MUDr. Jan Kaňovský, Ph.D.; MUDr. Petr Jeřábek; biomedicínský inženýr Ing. Jiří Holík a tým NLZP. Dle TZ
www.fnbrno.cz

