Aktuality
O chrupu dětí se rozhoduje, než se objeví první zub
O podobě zubů dětí i jejich budoucí kondici se zčásti rozhoduje už během těhotenství a v prvních měsících života. Vedle každodenní péče hrají roli i genetické predispozice.
Mléčné zuby nejsou jen přechodnou etapou, naopak tvoří základ budoucího stálého chrupu. Udržují místo v čelisti, pomáhají správnému postavení zubů a podílejí se i na vývoji skusu, čelistí a žvýkání. Pokud se navíc na mléčném zubu objeví kaz, může infekce poškodit i zárodek stálého zubu pod ním.
„Mléčné zuby mají zásadní vliv na kvalitu a zdraví stálého chrupu. Sehrávají roli průvodců pro stálé zuby, které je časem nahradí. Nelze je proto odbýt s tím, že stejně vypadnou. Už v této fázi se totiž zakládá budoucí podoba chrupu a část problémů, které se později řeší ortodonticky nebo stomatologicky, může mít původ právě tady. Předčasná ztráta mléčného zubu může vést k nesprávnému skusu a nedostatku místa pro stálé zuby,“ upozorňuje dětský stomatolog z pražské kliniky CLINIQ Dejvice.
O výsledné podobě dětského chrupu se zčásti rozhoduje ještě předtím, než se objeví první zub. Vývoj mléčného chrupu začíná už v těhotenství a ovlivňuje ho dědičnost, výživa matky, její zdravotní stav i další faktory, jako jsou vývoj čelistí a obličeje, poloha plodu, svalový tonus nebo vrozené vady. Po narození pak do hry vstupuje i raný vývoj dítěte a podmínky pro správné prořezávání zubů.
Dítě po rodičích dědí řadu charakteristik chrupu – od velikosti a tvaru čelistí přes podobu zubů až po jejich počet. Zřídka se objevují také některé vývojové vady. „Neznamená to ale, že by bylo o výsledné podobě chrupu rozhodnuto předem. Tu totiž výrazně formují i faktory prostředí a rané péče, například výživa, dýchací a polykací návyky nebo používání dudlíku a savičky,“ doplňuje vedoucí molekulárně genetické laboratoře GHC Genetics.
Vedle vrozených predispozic zasahuje do zdraví dětského chrupu i každodenní péče. Mezi nejčastější potíže patří zubní kaz, poruchy skusu, poranění, slabší sklovina, citlivost nebo nepravidelné prořezávání. V praxi zůstává největším problémem hlavně kombinace nedostatečné hygieny a nadměrného příjmu cukrů. U malých dětí navíc platí, že správné dočištění zubů zůstává především na rodičích.
Podceněné problémy přitom nemusí skončit jen dočasným diskomfortem. Neléčený kaz může vést k bolesti, infekcím, abscesům i potížím s jídlem a spánkem. Předčasná ztráta mléčných zubů pak může narušit prostor pro stálý chrup a později vyústit i v potřebu ortodontické léčby.
Rodiče by proto neměli přehlížet viditelný kaz, tmavé skvrny, bolest, otoky dásní, nepravidelné prořezávání ani předčasnou ztrátu mléčného zubu. Pro minimalizaci rizik je zásadní pravidelná hygiena od prvního zubu a včasná reakce na jakýkoli problém. První návštěva dětského zubaře by přitom měla ideálně proběhnout s prvním zubem nebo do prvních narozenin dítěte.
Vedle běžné péče může rodičům pomoci i lepší znalost vrozených predispozic dítěte. Právě v orientaci může sehrát roli také genetický test, který přináší další informace o souvislostech mezi genetikou a vývojem chrupu. V případě vysoké kazivosti kromě stomatologického vyšetření může v orientaci pomoct i speciální test, podle kterého lze u malého pacienta doporučit frekvenci dentální hygieny, výživy a preventivní opatření u stomatologa. Dle TZ
www.medialist.cz
