Medicína

V květnu se potížím vyhne jen málokterý pylový alergik. K dosud kvetoucím dřevinám se totiž nyní postupně přidají trávy a také první byliny. Pokud se navíc vydaří počasí, tato bohatá směs alergenů se ve vzduchu drží ve vysokých koncentracích a uniknout se jí dá jen velmi těžko. Pylovou přesilu lze ale úspěšně zvládnout vhodnou léčbou i režimovými opatřeními.  

Nejnáročnější jsou teplé a větrné dny. Poslední jarní měsíc, během kterého většinou převládají teploty kolem 20 °C, je plný květů, ve kterých se drží velké množství pylových alergenů. Stačí, aby trochu zafoukal vítr, a pylová zrna se nezadržitelně šíří vzduchem. Za zvlášť větrného počasí je tedy alergikům doporučeno trávit venku jen nezbytně nutnou dobu. „Venku pobývejte nejlépe brzy ráno nebo později večer, kdy je vzduch vlhčí a pyly nejsou tak rozptýlené. Ideální jsou procházky po dešti, slunečné a větrné počasí je pro pylové alergiky nejméně příznivé,“ doporučuje lékařka z alergologické ambulance SYNLAB.

Nedílnou součástí výbavy pylového alergika by v sezoně měla být antihistaminika nebo jiné léky, které pomohou potíže zmírnit. Po příchodu zvenku domů je podle lékařky vhodné se převléknout, omýt si obličej, vypláchnout nos a vyčesat vlasy. V domácnosti by se mělo dbát na častější úklid, doporučené je také čištění vzduchu speciálními přístroji nebo pořízení pylových sítí do oken. Mezi další režimová opatření patří i odstranění záclon a dalších textilií, na kterých pyl ulpívá.

Potíže mohou působit: 

• Dřeviny – v květu je stále borovice, bříza, buk, cypřiš, černý bez, dub, habr, jalovec, jasan, javor, jírovec, kaštanovník, lípa, olivovník, ořešák, platan a vrba.
• Byliny – svou sezónu zahajuje hořčice, jetel, jitrocel, kopřivovité rostliny, pampeliška, řepka, šťovík a vojtěška.
• Trávy – dle informací na webu pylovasluzba.cz by kolem 10. května měly začít kvést také některé druhy trav. Jednat se může o bojínek, drnavec, lipnici, psárku, srhu a žito.

Květnem ale pylová sezóna zdaleka nekončí. Na přelomu jara a léta se plynule překlopí do své další fáze, v níž budou hlavní roli postupně přebírat trávy a později také silně alergenní byliny. Jednou takovou je například ambrózie, jejíž pyl bude ve vzduchu zhruba od srpna až do začátku podzimu.

„Vzhledem k tomu, že se alergie mohou rozvíjet po celý život, seznam kritických alergenů, kterým by se měl alergik vyhýbat, se může postupem času měnit. Pokud vzniknou potíže i mimo „své“ dosavadní kritické období, je nutné  kontrolní alergologické vyšetření,“ doporučuje alergoložka. V případě dlouhých čekacích lhůt lze krevní alergologické testy podstoupit také jako samoplátce a výsledky testu konzultovat se lékařem, který pomůže s nastavením vhodné léčby.  

Projevy pylové alergie:

Senná rýma je jedním z hlavních projevů. Nos při ní většinou svědí a pálí, což zapříčiňuje časté kýchání a neustálou potřebu smrkat.
Svědění v krku, ústech či uších nutí většinu alergiků svědivá místa škrábat. To však vede ještě k horšímu svědění. Svědění či zarudnutí očí alergiky trápí, pokud alergeny zasáhnou oční spojivky.
Dušnost se projevuje obtížným nadechováním či vydechováním, sípáním, pocity tíže na hrudi nebo suchým a dráždivým kašlem.
Únava se v souvislosti s alergií vyskytuje méně často. I ta však může být jejím projevem. Může být doprovázena zvýšenou teplotou či bolestmi kloubů, což je způsobeno celkovou únavou organismu z boje s alergeny. Dle TZ

www.synlab.com

Tweet