Medicína

Prodlužující se dny, první teplé paprsky a probouzející se příroda. Oči se však ocitají v jarním ohrožení. Pyl, UV záření, vítr, chemikálie i drobné úrazy mohou pořádně potrápit. Podle dat serveru PylováSlužba.cz trpí pylovou alergií až čtyřicet procent Evropanů. Projevy přitom zdaleka nejsou omezeny na rýmu a kašel – alergická reakce často míří přímo na oči. Spojivka se zanítí, oči svědí, pálí, otékají a nadměrně slzí.

Pylová sezóna nezačíná až s květnem, jak si mnozí myslí. Líska a olše dokážou potrápit citlivé jedince už v únoru, v březnu se přidávají bříza, jasan nebo vrba. Zásadní chybou je oči mnout – třením se uvolňují další dráždivé látky a potíže se jen prohlubují. Při pobytu venku mohou částečně pomoci brýle, které brání přímému kontaktu pylových zrn s očním povrchem. Jakmile ale zánět spojivek propukne, samotné brýle nestačí.

Nejdůležitější je zamezení kontaktu s alergenem, takže v době maximálního výskytu pylových zrn či jiných alergenů v ovzduší raději co nejméně vycházet ven. Při příchodu domů pak je vhodné oči důkladně propláchnout, ale ideální je osprchovat se i vyměnit oblečení. Účinnou pomocí jsou antihistaminika v podobě očních kapek či tablet. Pokud problémy trvají déle než tři dny, je na místě návštěva očního lékaře.

Březnové a dubnové slunce bývá zrádné. Teplota je stále nízká, a tak si většina lidí neuvědomuje, že intenzita ultrafialového záření je už na jaře vysoká. UV paprsky poškozují zejména vnější vrstvu rohovky, přičemž potíže se nemusejí projevit hned – bolest, slzení a světloplachost mohou přijít až za šest i dvanáct hodin. V dlouhodobém horizontu UV záření přispívá ke vzniku šedého zákalu, makulární degeneraci nebo zhoubného nádoru. Účinnou ochranou jsou kvalitní sluneční brýle. Sluneční brýle by měly mít dostatečně velká skla, přiléhat k obličeji a chránit oči i ze stran.

Jarní počasí bývá nestálé – a jedním z jeho typických průvodců je vítr. Ten zrychluje odpařování slzného filmu, ochranné vrstvy pokrývající povrch oka. Když se film naruší, oko paradoxně reaguje nadměrným slzením, zarudnutím a pocitem zrnka písku pod víčky. Jako okamžitá pomoc poslouží volně prodejné umělé slzy. Při přetrvávajících potížích může oční lékař provést analýzu slzného filmu a navrhnout řešení (umělé slzy, oční gel nebo ucpávky slzných kanálků).

Stříhání keřů, kypření půdy, řezání dřeva v jarních dnech na zahrádkách jsou situace, kdy se do oka snadno dostane úlomek kůry, trn nebo hmyz. Základní prevence je jednoduchá: ochranné brýle a pracovní rukavice.

Pokud se něco do oka přece jen dostane, nejprve si důkladně před případným ošetřením umýt ruce a oko nikdy nemnout! Cizí tělísko odstranit smotkem navlhčené vaty. Jestliže je předmět zaseknutý hluboko, nesnažit se ho vytáhnout – oko překrýt sterilním obvazem a navštívit lékaře.

Nebezpečná jsou hnojiva, postřiky, čisticí prostředky, louhy nebo malta. Při kontaktu s okem mohou způsobit poleptání během několika vteřin. Velké procento poranění oka spočívá v tom, že se rukama potřísněnýma od chemikálií bezmyšlenkovitě oči promnou. Zasažené oko vyplachovat proudem studené vody alespoň 15 minut směrem od vnitřního koutku ven. Důkladnost výplachu nepodceňovat! Rozsah poškození oka se může projevit až za několik dní. I po důkladném vypláchnutí vyhledat lékařské ošetření.

V dílně pozor na kovové špony a střepy, štípání dřeva – domácí kutilové by měli vždy nosit ochranné brýle. Zatímco drobné smítko se z oka snadno odstraní, u hlubokého poranění kovovou šponou, střepem nebo třískou při štípání dřeva neexperimentovat. Oko zakrýt sterilním obvazem a ihned k očnímu lékaři. Zvláštní pozornost si zaslouží pohmoždění oka, které nikdy nepodceňovat. Může dojít ke krvácení do sklivce nebo pohmoždění sítnice. Oko totiž může vyvolat takzvaný autoimunitní granulomatózní zánět. Což znamená, že imunitní systém člověka napadá druhé, nepoškozené oko, a může dojít k vážným komplikacím, až ke slepotě.

Při outdoorových sportech jsou oči ohrožené nárazům kamínků, prachu, hmyzu i prouděním vzduchu. Chránit by je měly kvalitní sportovní brýle.

Kontaktní čočky mohou na jaře v kombinaci s pylem a suchým vzduchem působit značný diskomfort (z tohoto důvodu se řada aktivních lidí rozhoduje pro laserovou operaci). Pyl ulpívá na povrchu čočky a prodlužuje kontakt alergenu s okem, vítr vysušuje oční povrch. Ve dnech s vysokou koncentrací pylu je proto rozumnější sáhnout po dioptrických brýlích. Pokud čočky se přesto nosí, důsledně dodržovat hygienu a doplňovat péči zvlhčujícími kapkami.

Stačí jen pár návyků: kvalitní sluneční i ochranné brýle, umělé slzy po ruce, ochranné pomůcky při práci na zahradě a v dílně, důkladné mytí rukou po příchodu z venku. Nezapomínat na pitný režim a pestrou stravu bohatou na vitaminy A, C, E a lutein. A pokud potíže přetrvávají, neváhat navštívit očního specialistu. TZ dle doporučení očních specialistek z Očních klinik NeoVize.

www.guideline.cz

Tweet