Medicína

Jaro je pro mnoho lidí symbolem slunce, rozkvetlých stromů a delších dnů. Pro alergiky ale znamená období kýchání, svědění očí, ucpaného nosu a únavy. Pokud se k tomu přidá kouření, vzniká kombinace, která může příznaky výrazně zhoršit. A to nejen u aktivních kuřáků, ale i u těch, kteří jsou vystaveni pasivnímu kouření.

Příchod jara pro mnoho lidí znamená začátek nepříjemného období. Ve vzduchu se objevují první pylová zrna a s nimi i typické alergické potíže, kýchání, svědění očí, vodnatá rýma nebo únava. Spouštěčem bývají zejména časně kvetoucí stromy a keře. Potíže nemusí přicházet na jaře, pokud je teplý leden, začínají se projevovat už na přelomu ledna a února. A později zesilují,“ popisuje vedoucí lékařka pracoviště klinické imunologie a alergologie Klatovské nemocnice. Alergií dlouhodobě přibývá a stávají se běžnou součástí života mnoha rodin. Nejde přitom jen o krátkodobé obtíže, ale často o stav, který ovlivňuje kvalitu spánku, pracovní výkon i celkovou pohodu a dnes patří mezi nejrozšířenější civilizační onemocnění. Jejich projevy se mohou lišit, ale velmi často dokáží výrazně zkomplikovat běžnou denní činnost Statistiky navíc ukazují, že pylová alergie trápí každého třetího Čecha a zkušenost s ní má i velká část domácností.

Kromě pylu samotného hraje v intenzitě potíží důležitou roli i životní styl. Jedním z faktorů, který může alergie výrazně zhoršovat, je právě kouření. Netýká se přitom jen aktivních kuřáků, ale i lidí, kteří kouř pravidelně vdechují ve svém okolí. Lidé často podceňují vliv pasivního kouření. Tabákový kouř působí na dýchací cesty dlouhodobě a nenápadně. Dráždí jejich sliznici, podporuje vznik zánětu a oslabuje přirozenou obranyschopnost organismu. Tělo se pak hůře brání nejen alergenům, ale i běžným virům, což může vést k častějším infekcím a delšímu průběhu potíží. U lidí s astmatem je situace ještě komplikovanější, protože kouření snižuje účinnost preventivní léčby a ztěžuje udržení nemoci pod kontrolou.

Již je všeobecně známé, že kouření není jenom zlozvyk, ale závislost. Průměrný kuřák absolvuje více než šest odvykacích pokusů, než se mu podaří přestat kouřit. Pro odvykající kuřáky představují největší problém abstinenční příznaky, které se obvykle dostavují už dvě hodiny po poslední cigaretě. Mezi typické projevy patří kromě silné chuti na cigaretu také podrážděnost, špatné soustředění, problémy se spánkem nebo zácpa.

„Ale abstinenčním příznakům lze předcházet užíváním přípravků náhradního nikotinu, například žvýkaček nebo náplastí,“ vysvětluje adiktolog. Ještě účinnější jsou léky, které napodobují účinek nikotinu obsahující účinnou látku cytisin, která se naváže na nikotinové receptory v mozku. Díky tomu kuřák neprožívá tolik abstinenční příznaky a je schopen stabilně fungovat. Přitom každý praktický lékař i lékárník dnes může nasměrovat kuřáka, který se rozhodne závislosti zbavit, do příslušného Centra pro odvykání závislosti.  Záleží však na vůli kuřáka.  Dle TZ

www.beaufort.cz

Tweet