Medicína

Ačkoliv moderní medicína nabízí stále lepší možnosti, jak mnoha onkologickým onemocněním předcházet nebo je zachytit v zárodku, velká část populace je nevyužívá. V rozhodující chvíli totiž často zastaví podvědomé mechanismy a obavy. Odpověď na to, co nás skutečně brzdí v prevenci a včasné léčbě, neleží jen v ordinacích, ale především ve vlastní psychice. Podle předsedy psychoonkologické sekce ČOS ČLS JEP, začíná každé rozhodování v hlavě jako řada otázek, na které se těžko hledají jasné odpovědi: Půjdu tam? Nechám se vyšetřit? Přestanu kouřit? Ať už jde o vyšetření prostaty, mamografii nebo genetické testy, chování není čistě logické, ale „psycho-logické“ – ovlivněné emocemi a strachem z nejisté budoucnosti. Zatímco strach se často účinně používá k motivaci u primární prevence (strava, pohyb či prevence před sluncem), u sekundární prevence (screeningových programů) naopak odrazuje. Lidé mají obavy z negativních výsledků, bojí se samotného čekání a nechtějí žít s vědomím rizika či se vystavovat nutnosti přizpůsobení životního stylu.

 

Psychoonkologie je dynamicky se rozvíjející obor, který pomáhá nejen se zvládáním náročných situací spojených s onkologickým onemocněním – rovněž nabízí efektivní strategie těm, kdo se v prevenci nechtějí nechat paralyzovat obavami. „Užitečnou technikou je například zkusit si jakoby nahlédnout svojí aktuální situaci pohledem těch, u kterých se nemoc zjistila až v pokročilém stavu. Většina z nich shodně tvrdí: Kdybych já měl zpětně tu možnost odhalit nemoc včas, tak bych neváhal ani minutu. Pokud se nemoc zachytí v raných stádiích, je možností výrazně více, i průběh bývá méně náročný,“ vysvětluje doktor, autor knihy Psychoonkologie a portálu www.psychoonkologie.cz, kde mohou odborníci i laikové získat další informace z této oblasti.    

Obavy z diagnózy i stigma „kuřácké nemoci.“ Aby pacient tuto šanci vůbec dostal, vede jeho cesta přes ordinaci. Důležití jsou především všeobecní praktičtí lékaři, kteří svým pacientům ve věku 55–74 let – současným i bývalým silným kuřákům, nabízejí vstup do Programu časného záchytu karcinomu plic. Praktický lékař. ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP také potvrzuje, že praxe naráží na tvrdou realitu: „Polovina oslovených pacientů v ordinaci účast v programu odmítne. Tato bariéra je dána obavami z vyšetření, strachem z nálezu a nezřídka i nechutí přestat kouřit,“ dodává lékař.

Na příklad obava, že screening plic vyžaduje okamžitý konec s kouřením, je zbytečnou bariérou. Zakladatelka organizace Hlas onkologických pacientů připomíná, že závislost je chronické onemocnění a případný relaps není selháním. „Pro zapojení do programu stačí snaha a postupné omezování. Pacientům je nabídnuta odborná pomoc, která jejich motivaci i šanci na úspěch výrazně zvýší. Důležité je začít s odvykáním znovu i po nezdařeném pokusu,“ vysvětluje. Organizace proto v rámci projektu Cesta pacienta připravila průvodce Cesta pacienta od cigarety k abstinenci. Ten pomáhá zdravým kuřákům i lidem po diagnóze, pro které je omezení kouření zvláště důležité, pro úspěšnou rekonvalescenci a hojení po chirurgickém zákroku.

Bariérou bývá i stud kuřáků z neschopnosti se závislostí přestat. Organizace Šance pro plíce proto sází na pozitivní komunikaci. „V osvětových kampaních ukazují známé osobnosti, včetně kuřáků, že strach a stud je přirozený, ale lze ho překonat a jít na vyšetření. Zároveň je zde upozornění, že sledovat signály těla, jako je kašel či zadýchávání, musí i nekuřáci. Nemoc si totiž nevybírá. „Sama jsem toho důkazem – jako celoživotní nekuřačce mi byl nádor diagnostikován právě na základě problémů s dechem,“ vysvětluje zakladatelka organizace.

Alfou a omegou všech screeningových programů jsou moderní diagnostické metody. Přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy FN Brno, zdůrazňuje kvalitu diagnostických pracovišť zapojených do screeningu. „Pokud pacient podstupuje CT diagnostiku v jednom z radiologických pracovišť certifikovaných v rámci Programu časného záchytu karcinomu plic, získává tím aktuálně nejvyšší možnou kvalitu tohoto vyšetření mezi tuzemskými pracovišti. Právě špičková diagnostika představuje pádný důvod, proč se o zdraví plic starat v „předstihu’ a nečekat na problémy.“

„Screening plicní rakoviny dává lidem šanci odhalit onemocnění v časném stadiu, kdy je léčba nejúčinnější a šance na uzdravení výrazně vyšší. Vyšetření je rychlé, nebolestivé a časný záchyt může zachránit život a zároveň snížit náročnost následné léčby. Podle populačních dat z Národního onkologického registru dosahuje pětileté přežití pacientů s karcinomem plic ve stadiu I v ČR přibližně 65 %. To znamená, že 65 % pacientů se dožívá 5 let od stanovení diagnózy. Vzhledem k tomu, že většina pacientů v tomto stadiu podstupuje radikální chirurgickou léčbu, lze u selektované skupiny radikálně operovaných nemocných očekávat vyšší pětileté přežití, přibližně 70-85 %,“ vysvětluje  onkoložka z Fakultní nemocnice Brno.

I v případě, že je onemocnění odhaleno v pokročilejším stadiu, současná medicína nabízí řadu možností, jak jeho průběh účinně ovlivnit a zachovat dobrou kvalitu života. Moderní léčba zahrnuje například cílenou (biologickou) terapii, imunoterapii, chemoterapii, radioterapii či v indikovaných případech jejich kombinaci, které mohou zpomalit postup nemoci, zmírnit příznaky a prodloužit aktivní život pacienta. I proto má screening smysl podstoupit. Přijít na screening znamená udělat důležitý krok pro své zdraví i budoucnost.

Překážkou v podstoupení screeningového vyšetření bývá také obava z toho, co by se dělo v případě pozitivního nálezu a jak by se pacient ve složitém zdravotnickém systému orientoval. S tím významně pomáhají koordinátoři onkologické péče aktuálně působící na všech pracovištích akreditovaných jako Komplexního onkologické centrum.

„Koordinátor zdravotnické péče představuje důležitý prvek moderního zdravotnictví. Zajišťuje propojení mezi pacientem, zdravotnickými pracovníky a jednotlivými službami péče. Pro pacienta by měl být hlavním kontaktním bodem, který ho provede často nepřehledným systémem zdravotní péče tak, aby v něm nezůstal sám a neztrácel se v něm. Díky aktivní koordinaci pomáhá urychlit diagnostický proces a zkracuje dobu, po kterou pacient čeká na zahájení potřebné léčby. Současně by měl být plnohodnotným členem týmu, který odlehčuje lékařům i dalším zdravotnickým pracovníkům od části administrativní a organizační agendy. Tím přispívá k efektivnějšímu využití jejich odborné kapacity,“ vysvětluje koordinátorka působící ve FN Bulovka.

Dle TZ

www.addicts.cz

Tweet