Medicína

Světový den zdraví jater upozorňuje každoročně na význam prevence a včasného odhalení jaterního onemocnění. Játra zvládnou každý den stovky úkolů, bez kterých se lidské tělo neobejde. Jejich onemocnění však často probíhají bez nápadných příznaků, a proto bývají zachycena až v pokročilejších stadiích. Podle novějších studií trpí metabolicky podmíněným steatotickým onemocněním jater (MASLD) celosvětově přibližně 38 % dospělých.

Játra ovlivňují činnost celého organismu, jsou největším vnitřním orgánem lidského těla a jejich správná funkce je zásadní pro celkové zdraví. Jsou pomyslnou centrální metabolickou laboratoří, zpracovávají živiny, pomáhají udržovat stabilní hladinu cukru v krvi a neutralizují škodlivé látky z potravy, léků nebo alkoholu. Ukládají se v nich vitamíny, minerální látky a tvoří žluč, nezbytnou pro trávení tuků.

Pokud jsou játra dlouhodobě poškozená, nemusí se to projevit jen v oblasti trávení. V pokročilejších stadiích může onemocnění ovlivnit například srážlivost krve či činnost mozku, vést k poruše funkce ledvin či podílet se na rozvoji kostních komplikací včetně osteoporózy. O to důležitější je prevence a včasné odhalení, na které upozorňuje duben, měsíc věnovaný osvětě v oblasti zdraví jater.

Jedním z nejčastějších jaterních onemocnění současnosti je metabolicky podmíněné steatotické onemocnění jater (MASLD). Analýzy nad globálními daty ukazují, že třeba v roce 2021 s tímto onemocněním žilo přibližně 1,27 miliardy lidí. Jeho výskyt úzce souvisí s rostoucí mírou nadváhy, obezity a diabetu 2. typu a podle predikcí bude dále narůstat. Do roku 2040 by se mohlo týkat až 56 % populace, u lidí starších 50 let dokonce až 62 %.

Ztukovatění (steatóza) jater je zrádné zejména tím, že může dlouho probíhat bez výraznějších příznaků. Mnoho lidí proto o svém onemocnění vůbec neví. Právě proto bývá onemocnění zachyceno pozdě, až ve chvíli, kdy už jsou játra významně poškozená Pokud se příznaky objeví, bývají velmi nespecifické – například únava, tlak nebo nepohodlí v pravém podžebří či horší tolerance fyzické zátěže.

Neléčená steatóza jater však může postupně přecházet do závažnějších forem. U části pacientů se rozvine zánětlivá forma onemocnění, tzv. steatohepatitida, která může vést k jaterní fibróze, cirhóze nebo dokonce k rakovině jater. Právě cirhóza patří celosvětově mezi hlavní příčiny úmrtí a každoročně je spojována s téměř 1,5 milionu úmrtí.

Riziko ztukovatění jater výrazně roste zejména u lidí s metabolickými onemocněními. Trpí jím až 90 % osob s obezitou, u pacientů s diabetem 2. typu se jedná o přibližně 60 %. Je velmi úzce spojeno se špatným životním stylem. Stále častěji. se týká i dětského věku – celosvětově se objevuje přibližně u 5 až 10 % dětí a dospívajících, zatímco u dětí s nadváhou a obezitou postihuje zhruba 40 %.

Včas zachycené změny jater jsou vratné.  Proto se klade velký důraz na prevenci. Základem je vyvážená strava, pravidelný pohyb, udržování zdravé tělesné hmotnosti a kontrola hladiny cukru i tuků v krvi. Onemocnění lze odhalit pomocí krevních testů, ultrazvukového vyšetření jater nebo specializovaných neinvazivních metod, které pomáhají posoudit i míru poškození jaterní tkáně. Regeneraci jater lze vedle změny životního stylu podpořit také vhodně zvoleným volně prodejným lékem s obsahem esenciálních fosfolipidů, které jsou součástí buněčných membrán a podílejí se na obnově jaterních buněk.

Dle TZ

www.insighters.cz

Tweet