Medicína

S příchodem prvních teplých jarních dnů a rozkvétající přírody bychom teoreticky měli překypovat energií. Pro mnohé je však realita opačná – cítí se vyčerpaní, podráždění a bez nálady. Je to jen „jarní únava“, nebo signál něčeho vážnějšího? . Jarní únavu lze definovat jako soubor fyziologických reakcí našeho organismu na změnu ročního období. Nejde o nemoc ani lenost, ale o náročný proces adaptace, který na sobě pozoruje velká část populace (u dospělých lidí jsou to zhruba tři čtvrtiny).

Tělo má za sebou zimní období, během kterého jelo na „úsporný režim“. S příchodem jara dochází k několika zásadním změnám. Prodlužující se den zvyšuje produkci serotoninu (hormonu štěstí), zatímco hladina melatoninu (spánkového hormonu) klesá. Tato nerovnováha může vést k pocitům vyčerpání.

Organismus se zároveň snaží zrychlit látkovou výměnu, což vyžaduje obrovské množství energie. Vedle toho mohou chybět některé důležité vitamíny a minerály; po zimě jsou často nižší zásoby vitamínů D, C a hořčíku. Projevy jarní únavy, které se mimochodem častěji vyskytují u žen, trvají zpravidla jeden až tři týdny. Mezi typické příznaky patří dlouhodobá únava, nedostatek energie, nepozornost a kolísání nálad, a to i při dostatečném spánku.

Zatímco jarní únava s prvními stabilními teplotami odezní, duševní onemocnění, např. deprese nebo úzkosti, mají hlubší kořeny a nezávisí na počasí. Jaro nicméně může tyto stavy zhoršit. Bohužel k tomu existuje i jedna smutná evidence. Právě na jaře si totiž lidé nejčastěji berou život. Mezi lety 2011 a 2020 byl v tomto směru v ČR nejsmutnějším měsícem duben.

Otázka, proč je nejvíce sebevražd na jaře, nemají jasno ani vědci. Jeden z důvodů může souviset s vírou v lepší náladu během jara, na které se většina lidí těší. V naději, že přijde lepší období, dokážou lidé se svými potížemi žít dál. Ale ve chvíli, kdy se setkají s tím, že změna počasí jim stejně nepomáhá nebo jejich trápení dokonce prohlubuje, mohou se odhodlat i k nejradikálnějšímu řešení.

Dalším důvodem může být to, že lidé se silnými depresemi a sebevražednými myšlenkami špatně snášejí svět, který se probouzí a raduje, což jen zesiluje jejich vnitřní pocit izolace a nepatřičnosti. Jinými slovy, je pro ně těžké sledovat ostatní, jak jsou šťastní, užívají si, baví se a čerpají energii.

Pokud v jarních dnech se pozoruje dlouhá až neúnosná únava, ztrácí se zájem o věci, které dříve bavily, nebo dokonce přijdou myšlenky o poškozování vlastního fyzického zdraví, rozhodně nečekat na konec jarního období.

„I když roční období nebo jiné vnější vlivy mohou naše prožívání ovlivnit, závažné duševní onemocnění není vázáno na konkrétní datum a jeho tíha může dolehnout v kteroukoli roční dobu. Určitě bychom měli zpozornět, pokud bojujeme s únavou déle než čtyři týdny a přestáváme mít radost z činností, na které jsme se vždy těšili a které nám pomáhali zlepšovat náladu. Vyhledat odbornou pomoc v momentě, kdy nás vlastní vnitřní svět začne přemáhat, není známkou slabé vůle nebo porážky, ale naopak projevem obrovské odvahy a zodpovědnosti vůči sobě samému. V terapii nehledáme viníka, ale cestu zpět ke kvalitnímu životu, na který má každý z nás nezadatelné právo,“ připomíná psycholog, psychoterapeut a vedoucí služby Psychoterapie Fokus Praha .

Po celý rok je dobré mít na paměti, že duševní zdraví vyžaduje stejnou péči jako zdraví fyzické. Prevence je klíčem k tomu, aby se včas rozpoznalo, kdy už běžná únava přerůstá v problém.

Zaměřit se na pravidelný režim:
*Stabilní čas spánku a jídla snižuje hladinu stresu;
*všímavost (mindfulness): Vnímat své pocity bez odsuzování. Pokud smutek trvá déle než dva týdny v kuse, je čas zbystři
*sociální kontakt: Neizolovat se. I krátká káva s blízkým člověkem může působit jako prevence prohlubujících se úzkostí;
*pohyb pro radost: Pohyb vyplavuje endorfiny a snižuje hladinu kortizolu (stresového hormonu). Stačí dvacetiminutová procházka na čerstvém vzduchu;
*říkat „ne“ (bez výčitek): Duševní zdraví často trpí, když se snažíme vyhovět všem na úkor sebe. Přetížení vede k chronickému stresu;
*digitální hranice: Neustálý příval informací a srovnávání se na sociálních sítích je pro mozek vyčerpávající. Omezit čas ve společnosti telefonu a dalších zařízení.

Dle TZ

www.fokusoviny.cz

Tweet