Medicína

Při cestách do vzdálených krajin myslí čeští cestovatelé na zdraví a prevenci mnohem častěji než při cestách do Evropy. Před odjezdem do rozvojových zemí se nejčastěji nechávají očkovat proti žloutence typu A a břišnímu tyfu. Na ochranu proti nemocem, které se běžně vyskytují v Evropě, ale podle epidemiologa a specialisty na cestovní medicínu lidé nezřídka zapomínají. Odborníci přitom upozorňují, že očkování proti „evropským“ nákazám by mělo tvořit naprostý základ naší běžné i cestovní výbavy, ke kterému se exotický nadstandard pouze přidává.

Zhruba 6 až 8 týdnů před plánovanou dovolenou je dobré začít s revizí očkovacího průkazu. U některých cest to však může být i více než 3 měsíce, u jiných naopak stačí i dva až tři týdny. Včasná příprava je základem ochrany před nákazami, kterými jsou cestovatelé ohrožení nejen na místě dovolené, ale často už při samotném průběhu cesty

Riziko začíná už v letadle či autobusu. Nejvíc se před odjezdem do exotických oblastí očkuje proti virové žloutence A a břišnímu tyfu. Tato kombinace je vhodná pro každého cestovatele do rozvojové země. Z mnoha dalších vakcín se vybírá podle individuálních rizikových faktorů, např. proti žluté zimnici, vzteklině, choleře, japonské encefalitidě či horečce dengue. V cestovní medicíně je však nutné myslet nejen na cílovou destinaci, ale i na transport. Mnohahodinový pobyt v uzavřeném dopravním prostředku nebo na letištích či nádražích totiž může být místem přenosu řady virových i bakteriálních respiračních nákaz, chřipky, RS virů, spalniček, planých neštovic, černého kašle ale i invazivních meningokokových nebo pneumokokových infekcí.

„Riskovat nákazu infekcí, které bylo možné zabránit včasným očkováním, je nezodpovědné nejen z hlediska vlastního zdraví, ale i kvůli možnosti šíření infekce po návratu z exotiky zpět domů mezi necestující populací,“ upozorňuje epidemiolog a vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví a děkan Lékařské fakulty Ostravské univerzity doc. MUDr. Rastislav Maďar, PhD.

Očkování kvůli nemocem vyskytujícím se v Evropě rozhodně stále není tak zažité jako ochrana před odjezdem do exotiky. Přitom i na našem kontinentu, včetně Středomoří, kam nejčastěji míří čeští turisté, se běžně vyskytují virové nemoci jako žloutenka, či bakteriální jako jsou meningokok a pneumokok, proti kterým se lze účinně chránit očkováním. Hmyz v těchto oblastech může přenášet i různé typy horeček, proti kterým ale očkování neexistuje a je proto nutné používat repelent, hlavně u dětí, seniorů, těhotných žen a chronicky nemocných. Zdravotně rizikoví cestovatelé by se měli vyhýbat syrovému masu, tepelně neupraveným mléčným výrobkům i plodům moře.

Klíšťová encefalitida se stala evropským tématem, kterému ČR vévodí. Stala se typickým příkladem podceňovaného evropského rizika. Klíště obecné se vyskytuje v celé střední Evropě, na sever od nás až po jižní Švédsko. Nejjižnější zemí, která má větší problém s klíšťovou encefalitidou, je Slovinsko. Pokud člověk plánuje trávit čas v přírodě, zejména při pohybu ve vyšším porostu nebo v listnatých a smíšených lesích u nás, na Slovensku, v Rakousku, Německu, Polsku, Pobaltí nebo ve zmíněném Slovinsku, měl by se dát určitě preventivně očkovat. V úplném bezpečí nikdo není ani v městském parku, a dokonce ani na vlastní zahradě. Rizikový může být i sběr lesních plodů a také houbaření, a dokonce i konzumace nepasterizovaného mléka a mléčných výrobků od nakažených zvířat. Česká republika se svými dlouhodobě vysokými počty nemocných s klíšťovou encefalitidou tvoří asi jednu pětinu všech případů v EU.

Vzhledem k rozšíření klíšťové encefalitidy v Evropě by se očkování proti této nemoci mělo vnímat při cestování do rizikových oblastí stejně samozřejmé jako třeba cestovní pojištění. Ideální je začít s očkováním v průběhu chladných zimních měsíců nebo na začátku jara. „Solidní ochranu poskytuje až druhá dávka, která se standardně aplikuje 1–3 měsíce po první. V chladnější sezóně navíc tolik nehrozí, že by se člověk nakazil mezi dávkami ještě před získáním imunity. Pokud ale odjezd spěchá, lze využít i zrychlené očkovací schéma. Platí však, že pokud někdo nestíhá dvě dávky ani ve zrychleném schématu, je lepší mít před táborem, dovolenou nebo jiným pobytem v přírodě aspoň jednu dávku než žádnou. Aktivita klíšťat v přírodě není kontraindikací vakcinace, očkuje se i v létě. Nejlepší je však skutečně začít na jaře co nejdříve.

Rychlý přehled pro cestovatele

Rozhodnutí ohledně vhodného očkování patří do kompetence odborníků na cestovní medicínu. Proto je doporučeno objednat se na odbornou konzultaci k lékaři do některého z očkovacích center, případně toto může pokrýt i praktický lékař se zájmem o tuto oblast medicíny. Na úhradu očkování přispívají pojišťovny v rámci svých preventivních programů. Očkování proti klíšťové encefalitidě je pro pojištěnce od 50 let zcela zdarma, stejně tak proti chřipce a pneumokokům od 65 let věku.

Přehled častých evropských rizik:

Klíšťová encefalitida je závažné virové onemocnění centrální nervové soustavy přenášené klíšťaty nebo nepasterizovaným mlékem a mléčnými výrobky, u něhož není k dispozici léčba zaměřená přímo proti původci onemocnění a u nemocných je možné pouze mírnit příznaky a poskytovat podpůrnou péči. Způsobit může dlouhodobé následky nebo až úmrtí. Jedinou specifickou prevencí je očkování, klíště patogen přenáší v řádech už několika minut od přisátí.

 

Dle TZ

www.focus-age.cz 

Tweet