Medicína

Parkinsonova choroba je druhé nejrychleji objevující se neurodegenerativní onemocnění hned po Alzheimerově nemoci. Postihuje spíše lidi nad 50 let a způsobuje třes, zpomalení pohybů, svalovou ztuhlost i problémy s rovnováhou a zásadně zasahuje do každodenního života pacientů i jejich blízkých. S touto nemocí se vloni léčilo přes 16 tisíc klientů VZP. Zprávu vydává pojišťovna při příležitosti Světového dne.

Patrně nejznámějším příznakem Parkinsonovy choroby je třes rukou, případně nohou a jiných částí těla. Nemoc se projevuje i nadměrnou, často bolestivou ztuhlostí a také zpomalením pohybu. Pacient může mít problém udělat sebemenší krok nebo malý pohyb horními končetinami.

Včasné odhalení příznaků je důležité, protože moderní terapie a specializovaná péče mohou zpomalit průběh onemocnění a pomoci pacientům udržet aktivní způsob života. „Onemocnění se zpravidla objevuje po 50. roce života, může však postihnout i mladší lidi, právě u nich je potvrzena souvislost s mutacemi genů. Muže onemocnění postihuje o něco častěji než ženy,“ říká pověřený náměstek ředitele VZP ČR pro zdravotní péči, a dodává. Za léčbu Parkinsonovy choroby vydala VZP za posledních 10 let přes 4 miliardy korun a průměrné náklady na jednoho klienta s touto vážnou nemocí se zvýšily o téměř 60 procent. S Parkinsonovou nemocí se v roce 2025 léčilo 16 600 klientů a celkové náklady činily 625 milionů korun.

Parkinsonova nemoc je stále nevyléčitelné neurodegenerativní onemocnění, ale existují způsoby, jak zmírnit příznaky či je odstranit. „Léčbu je výhodné zahájit hned při stanovení diagnózy. V počáteční fázi se jedná o farmakoterapii, ta zmírní příznaky, ale nemůže zabránit dalšímu vývoji nemoci a zhoršování stavu pacienta. Léčba je zaměřena nejen na poruchy pohyblivosti a třes, ale také nemotorické příznaky (úzkosti, depresi, apatii). V dalších fázích nemoci se přistupuje k pokročilým léčebným postupům. Už déle než 20 let k operační metodě léčby, hluboké mozkové stimulaci, která spočívá v trvalé elektrické stimulaci vybraných jader v hloubi mozku,“ upřesňuje primář I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně. Další variantou je léčba pomocí pumpových systémů pro pacienty, kteří mají už vážné problémy s pohybem a nejsou vhodní pro hlubokou mozkovou stimulaci. Součástí terapie všech stádií Parkinsonovy choroby je pohybová aktivita, rehabilitace a cvičení, které může pomáhat tlumit příznaky nemoci. Intenzivní fyzickou aktivitou je možné průběh Parkinsonovy nemoci výrazně ovlivnit až zpomalit.

Jak uvádí společnost Parkinson Help, na vzniku Parkinsonovy nemoci nenese nemocná osoba žádnou vinu. Příčinou této vážné nemoci není ani životní styl, druh práce nebo strava, ale ubývání nervových buněk v části mozku nazvané černá substance. Zde se produkuje dopamin, hormon stimulace a odměn, který zároveň funguje jako přenašeč, látka zajišťující přenos signálů mezi nervovými buňkami. Nemoc se začne projevovat při úbytku 60–80 % dopaminu. Mozek sice ví, že má udělat nějaký pohyb, ale chybí možnost, jak tuto informaci přenést například do dolních nebo horních končetin.

Průběh Parkinsonovy choroby je individuální, avšak u většiny pacientů dochází k postupnému zhoršování ovládat vlastní pohyby. Onemocnění se obvykle rozvíjí pozvolna a první potíže mohou být nenápadné. Různá stadia nemoci jsou spojena s postupným omezeními.

Typickými projevy jsou postupně narůstající svalová ztuhlost, zpomalení pohybů a charakteristický klidový třes prstů ruky. Zpočátku jde o drobné obtíže při koordinaci pohybů, které však mohou přerůst v omezení běžných denních činností. Pacienti mívají také problémy s komunikací, artikulací či psaním, což se může negativně odrážet na jejich psychickém stavu. Časté jsou pocity izolace nebo rozvoj depresí.

Při podezření na Parkinsonovu nemoc je vhodné nejprve kontaktovat praktického lékaře. Diagnostiku i následnou léčbu následně zajišťuje neurolog, kam může praktický lékař pacienta odeslat.

Motorické příznaky Parkinsonovy choroby:

* Třes v klidu: nejčastěji rukou, později i nohou či brady.
* Bradykineze: zpomalení pohybu.
* Svalová ztuhlost.
* Poruchy rovnováhy a držení těla.
* Změny chůze: drobné krůčky, „šouravá“ chůze, obtížné zahájení pohybu. 
* Změny v mimice: „maskovitý“ obličej.

Mezi nemotorické příznaky patří psychické obtíže, jako je deprese, úzkost a podrážděnost, stejně jako kognitivní poruchy zahrnující zhoršenou schopnost soustředění, problémy s myšlením, pamětí, či dokonce rozvoj demence. Časté jsou také poruchy spánku, například nespavost, nadměrná denní spavost, mluvení a pohyb ve spánku nebo syndrom neklidných nohou. Dle TZ

www.vzp.cz

Tweet