Medicína

Práce u počítače je dnes pro miliony lidí každodenní realitou. Hodiny strávené u monitoru – ať už v kanceláři, nebo při home office – však nepředstavují zátěž jen pro záda a krční páteř. Odborné studie ukazují, že dlouhé nepřerušované sezení zvyšuje riziko žilních onemocnění, trombózy, cukrovky 2. typu i dalších nemocí. Důležité je, zda sportujeme, a zda se během pracovního dne pravidelně protahujeme.

Vědci zkoumali, zda pravidelný pohyb dokáže zmírnit rizika spojená s dlouhým sezením. Spojili data od více než 1 milionu lidí z 16 dlouhodobých studií a zjistili, že negativní dopady dlouhého sezení nelze plně „vykompenzovat“ dvěma tréninky týdně (ani při doporučované aktivitě 150 minut týdně). Lidé pracující převážně vsedě více než 8 hodin denně by se měli hýbat každý den, a to 60–75 minut. Může jít o svižnou chůzi, jízdu na kole, nebo jinou aktivitu střední intenzity. Závěr vychází z rozsáhlé mezinárodní metaanalýzy publikované v prestižním časopise The Lancet.

Z dalších studií vyplývá, že při sedavém zaměstnání je důležité se nejen alespoň 60 minut denně hýbat, ale i přerušovat bloky dlouhého sezení krátkými přestávkami na pohyb a protažení. Každých 30 minut je prospěšné nejméně na 1–2 minuty změnit polohu nebo vstát a projít se.

Při pohybu nohou dochází k práci lýtkových svalů a pumpování krve proti gravitaci směrem k srdci. Tato svalově-žilní pumpa přirozeně zabraňuje spolu s žilními chlopněmi městnání krve (hromadění krve v žilách a vlásečnicích) a zvyšování žilního tlaku. Při několikahodinovém sezení se lýtkové svaly takřka nehýbou, proto se postupně mohou začít objevovat varovné signály žilního systému (otoky, noční křeče, mikrovarixy, křečové žíly). Je důležitá především včasná (tedy již od prvních příznaků) a dlouhodobá komplexní léčba, která spočívá v kombinaci užívání léků (venofarmak), komprese a pravidelného pohybu během dne. (Aktivovat lýtka lze i při práci u počítače, např. kroužením nohou v kotnících nebo propínáním nohou pod stolem).

Sedavá práce je spojována se zvýšeným rizikem vzniku krevní sraženiny v hlubokých žilách nohou (hluboká žilní trombóza). Vzniknout může mimo jiné při dlouhé nehybnosti a v některých případech vede až k plicní embolii. Zvýšené riziko je u osob s obezitou, ve vyšším věku, užívajících hormonální léčbu, s genetickou predispozicí (např. Leidenská mutace) a s opakovaně prodělanou trombózou. Prevence v pracovním prostředí je jednoduchá: nosit kompresní punčochy, pravidelně vstávat od pracovního stolu, krátkou chůzí aktivovat kotníky i lýtka a nezapomínat na pitný režim.

Důsledkem dlouhého sezení u počítače je rovněž zvýšený tlak v oblasti malé pánve a hromadění krve v žilách v hemoroidálních pleteních. Nedostatek pohybu navíc zpomaluje střevní peristaltiku a zvyšuje riziko zácpy, která patří mezi významné faktory rozvoje hemoroidální nemoci.

Dlouhé sezení zpomaluje také činnost enzymu lipoproteinové lipázy, který se podílí na odbourávání tuků v krvi. Výsledkem je, že se tuky po jídle déle drží v krvi a snáze se ukládají v těle a cévách a je samostatným rizikovým faktorem vzniku cukrovky 2. typu, a to i u osob, které jinak pravidelně sportují.

Nepřerušené dlouhé sezení snižuje i u zdravých osob průtok krve mozkem, zatímco pravidelné krátké přestávky jej mohou zlepšit. Sedavý způsob života je proto rovněž spojován se zvýšeným rizikem rozvoje demence.

Z hlediska pracovního výkonu tak krátké pohybové pauzy nepředstavují ztrátu času, ale mohou podpořit koncentraci a mentální výkonnost. Více na: www.zilniporadna.cz.   Dle TZ

www.focus-age.cz

 

 

Tweet