Medicína

Rakovina plic představuje dlouhodobě jedno z nejobávanějších a nejzákeřnějších onkologických onemocnění. V počátečních stádiích se totiž většinou nijak neprojevuje, pacienti tak často přicházejí k lékaři až s pokročilým onemocněním. Zatímco hlavním a nezpochybnitelným rizikovým faktorem zůstává kouření tabáku, nejnovější vědecké poznatky ukazují, že naše plíce mohou ohrozit i prodělané těžké virové infekce. Podle přelomové studie může totiž závažný případ onemocnění COVID-19 nebo chřipky s odstupem měsíců až let významně zvýšit riziko vzniku zhoubného nádoru plic.

Překvapivý a zároveň varovný objev nedávno učinil tým výzkumníků z americké University of Virginia Health System (UVA). Podle jejich zjištění dokážou těžké respirační infekce v plicích trvale změnit imunitní buňky takovým způsobem, že zde vytvoří chronické zánětlivé prostředí. Toto pozměněné buněčné klima následně podporuje vznik a rychlejší progresi nádorů. Závažné případy COVIDu-19 a chřipky tak mohou napáchat mnohem více škody než jen vyvolat akutní, krátkodobé onemocnění dýchacích cest.

Během těžké infekce dochází k zásadním změnám v našem imunitním systému. Výzkumníci pozorovali rozsáhlé změny primárně u imunitních buněk známých jako neutrofily a makrofágy, které za normálních okolností pomáhají plíce bránit před vnějšími hrozbami. Po prodělání těžké infekce se však některé z neutrofilů začnou chovat zcela abnormálně a podílejí se na vytvoření takzvaného „pronádorového“ prostředí, jež usnadňuje vznik rakoviny. Vědecký tým rovněž objevil významné strukturální změny v epiteliálních buňkách, které vystýlají plíce a drobné plicní sklípky.

Výsledky tohoto výzkumu, které byly publikovány v prestižním vědeckém časopise Cell, se ukázaly jako velmi konzistentní jak u laboratorních modelů, tak při analýze reálných pacientů z řad populace. Myši, které prodělaly těžkou plicní infekci, měly později podstatně vyšší pravděpodobnost rozvoje rakoviny plic a také u nich byla zaznamenána vyšší úmrtnost na toto onemocnění. U lidských pacientů, kteří museli být s těžkým průběhem onemocnění COVID-19 dříve hospitalizováni v nemocnici, analýza dat odhalila 1,24násobné zvýšení výskytu rakoviny plic. Je přitom zásadní zdůraznit, že toto zvýšené riziko bylo u pacientů pozorováno nezávisle na tom, zda dotyční jedinci kouřili, nebo zda měli další přidružené zdravotní komplikace.

Poznatky mají velký potenciální význam pro rozhodování o tom, jak by měla do budoucna vypadat preventivní klinická péče. „Ve světě, kde desítky milionů lidí pociťují dlouhodobé plicní následky těžkého COVIDu-19, jde o nesmírně vážné téma. Všeobecně dlouho je známé, že kouření zvyšuje riziko rakoviny plic. Výsledky této studie však naznačují, že se bude muset začít podobně uvažovat i o těžkých respiračních virových infekcích,“ uvedl lékař a výzkumník, který na studii spolupracoval.

Zároveň však studie přináší i velmi povzbudivé zprávy týkající se účinné ochrany. Ukázalo se totiž, že očkování dokáže většině těchto nebezpečných škodlivých změn vedoucích k rakovině plic zabránit. Vakcíny pomáhají imunitnímu systému reagovat na infekce mnohem efektivněji a omezují celkovou závažnost onemocnění. Zvýšené onkologické riziko bylo totiž pozorováno primárně u osob, které měly těžký průběh virózy. U jedinců, kteří prodělali pouze mírnou formu infekce, se zvýšené riziko neprojevilo, a naopak u nich došlo k mírnému poklesu výskytu karcinomu. Jak vysvětluje spoluautor studie Jie Sun, vakcíny podle zjištění zabraňují nejen akutní hospitalizaci, ale prokazatelně zmírňují i dlouhodobé dopady závažné infekce, včetně onoho nebezpečného zjizvení, které riziko rakoviny dlouhodobě zvyšuje.

Šance pro pacienty je využití bezplatného screeningu.  Včasná a důsledná prevence je u rakoviny plic absolutně nejdůležitější. V České republice je onemocnění karcinomem plic dlouhodobě závažné. Podle průměrných statistik z let 2019–2023 v ČR každý rok tímto onemocněním onemocní přibližně 6 600 osob a téměř 5 100 pacientů na něj bohužel každoročně zemře. Varovným faktem zůstává, že celých 66 % pacientů je diagnostikováno až s pokročilým onemocněním.

Právě proto v ČR  je zaveden bezplatný Program časného záchytu karcinomu plic, určený pro současné i bývalé kuřáky ve věku 55 až 74 let. Jeho cílem je odhalit nádor v nejranějším možném stadiu prostřednictvím moderního nízkodávkového CT vyšetření, které je zcela bezbolestné. Pokud do výše uvedené věkové kategorie kdokoliv spadá a ošetřující lékař účast v tomto programu nabídne, měl byste screening rozhodně a bez váhání zvážit. Více na: www.prevenceproplice.cz

Do budoucna americký výzkumný tým vkládá naděje do toho, že jejich podrobná práce pomůže lékařům po celém světě lépe identifikovat nejen kuřáky, ale právě i pacienty s anamnézou těžkého respiračního onemocnění. I těmto osobám by tak mohly být rutinně nabízeny podobné preventivní screeningové kontroly za účelem časného záchytu. Závěr výzkumu je jasný: nepodceňovat prevenci. Včasné očkování prokazatelně zmírňuje dlouhodobé dopady infekcí na plicní tkáň a pravidelný screening dokáže odhalit riziko včas.

Dle TZ

www.addicts.cz

Tweet