Medicína

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) spouští na svých stránkách na sociálních sítích kampaň Měsíc spánku. Zájemci zde najdou informace o tom, jaké problémy jsou se spánkem nejčastěji spojeny, tipy, co dělat pro lepší spánek, informace o aktuálních vědeckých studiích, do nichž se mohou zapojit, včetně dotazů, které odborníci z NUDZ zodpoví. Kampaň začíná 13. února a potrvá do 13. března 2026, v den, na který připadá Světový den spánku.

Spánek je zcela zásadním procesem organismu pro život. Narušení spánku, nebo jeho prosté zkrácení, se promítá do rizika rozvoje řady tělesných i psychických poruch. Zdravý a dostatečný spánek přináší snadno dostupnou prevenci rozvoje mnoha duševních poruch. Duševních obtíží v ČR dlouhodobě přibývá, proto je tato oblast nesmírně důležitá.  Současná velmi složitá doba vyžaduje péči o spánek, který je základem odolnosti organismu. „Národní ústav duševního zdraví má strategický význam v oblasti podpory duševního zdraví v Česku, proto chceme v kampani nabídnout relevantní informace a doporučení, která pomohou lidem porozumět významu spánku, včas rozpoznat nevhodné návyky či identifikovat varovné signály, při nichž je už nezbytná pomoc odborníka,“ říká ředitel Národního ústavu duševního zdraví.

„Obtíží se spánkem dlouhodobě přibývá. Mezi příčiny jednoznačně patří zrychlení životního tempa a chronický stres, zvýšená večerní expozice světlu a digitálním technologiím, nepravidelný režim a směnný provoz, ale také stárnutí populace a nárůst chronických onemocnění, která spánek dále narušují,“ vysvětluje vedoucí Centra výzkumu spánku a chronobiologie NUDZ. 

Je nutné zaměřit se především na faktory, které lze ovlivnit. Jedním z nejčastějších je vědomé zkracování spánku, jehož dopady se často podceňují. „Dlouhodobý tlak na výkon a odkládání spánku může spustit stav chronického napětí. Tělo si na toto nastavení zvykne a ztratí schopnost přirozeně přepnout do klidového režimu. I když se pak člověk rozhodne jít spát dříve, nedaří se mu usnout nebo se často budí, protože mozek zůstává v pohotovosti. Tento mechanismus je častým spouštěčem chronické nespavosti (insomnie)., která již vyžaduje odbornou pomoc.

Příznaky nespavosti celosvětově trpí více než 30 % populace, přibližně 15 % naplňuje kritéria pro stanovení diagnózy. Chronická nespavost představuje významný rizikový faktor pro rozvoj deprese a současně je také nejčastějším spánkovým problémem u mnoha duševních onemocnění. Včasné preventivní i léčebné intervence zaměřené na spánek tak mohou pomoci předcházet rozvoji závažnějších psychiatrických onemocnění. V rámci kampaně NUDZ představí základní principy kognitivně-behaviorální terapie nespavosti (KBT-I), která je hlavním pilířem léčby, stejně jako nové metody a technologie, které vědci v NUDZ vyvíjejí a testují.

Problémem však nejsou jen spánkové poruchy. Zejména dospívající mají často nedostatek spánku. „Adolescenti usínají fyziologicky později a později by také přirozeně vstávali. Společenské požadavky – zejména časné začátky školní docházky – však tento biologický rytmus nereflektují. Vzniká tak chronický nesoulad mezi vnitřními hodinami a společenským rozvrhem, který se označuje jako sociální jet lag. Nejde jen o to, že adolescenti spí málo. Jejich organismus je opakovaně nucen fungovat v době, kdy je biologicky nastaven na spánek. To vede současně k nedostatku spánku i k narušení cirkadiánního systému,“ popisuje vedoucí pracovní skupiny Cirkadiánní fyziologie a chronoterapie v NUDZ.

Potřeba spánku se přitom v průběhu věku vyvíjí. Děti školního věku potřebují 9–12 hodin, dospívající 8–10 hodin, dospělí 7–9 hodin denně. Z výsledků průzkumu Centra sociálních služeb Praha a ANREVA Solution vyplývá, že jen necelých 40 % dotázaných dětí spalo 7,5 hodiny a více. Nedostatek spánku krátkodobě vede například ke zhoršené pozornosti, zpomaleným reakcím a vyšší chybovosti, nižší fyzické výkonnosti a zhoršené schopnosti se učit a také ke zvýšené chuti k jídlu a změnám v metabolismu glukózy.

Dlouhodobý nedostatek spánku rovněž zvyšuje riziko depresí a úzkosti, vede k trvale horšímu kognitivnímu výkonu, horším školním i pracovním výsledkům, narušení hormonálních rytmů a vyššímu riziku obezity, metabolických potíží i kardiovaskulárních problémů. U mladých lidí jsou tyto dopady ještě výraznější. Dospívající potřebují více spánku s ohledem na vývoj mozku. REM spánek (nejvíce je ho na konci noci) je klíčový pro zpracování emocí a emoční regulaci, stabilitu nálady. Nedostatek spánku také vede ke slabší sebekontrole a vyšší impulzivitě.

Centrum výzkumu spánku a chronobiologie NUDZ je v českém prostředí výjimečné svým propojením klinické péče, základního výzkumu a aplikovaných studií. Jako jediné pracoviště v ČR – a jedno z mála i v mezinárodním měřítku – se věnuje současně poruchám spánku, cirkadiánním rytmům a vlivu světla na lidskou fyziologii, a to včetně translačního výzkumu.

Součástí centra jsou laboratoře, které umožňují detailní zkoumání spánku i cirkadiánních rytmů na úrovni buněk a neuronálních okruhů. Unikátem je zejména laboratoř s velmi přesně řízenými světelnými podmínkami, která patří k prvním svého druhu na světě a umožňuje výzkum citlivosti mozku na světelnou stimulaci s maximální přesností.

Centrum disponuje také moderní spánkovou laboratoří vybavenou polysomnografickými systémy pro komplexní monitorování spánku. Laboratoř zároveň umožňuje experimenty v různých kontrolovaných světelných režimech, což je nezbytné pro chronobiologické studie zaměřené na vliv světla, posun cirkadiánního rytmu a noční expozici světlu. Díky propojení kliniky a výzkumu je tým NUDZ schopen odebírat a analyzovat biologické vzorky a provádět detailní spánkovou i cirkadiánní diagnostiku – například sledovat hormonální rytmy, metabolické ukazatele nebo individuální citlivost na světlo. Dle TZ

www.nudz.cz

Tweet