Závislosti

Tzv. suchý únor je hezká myšlenka, ale proč ji omezovat jenom na měsíc, když stále více studií potvrzuje, že škodlivé je jakékoliv množství alkoholu! Citlivé téma, protože česká kultura je s alkoholem historicky úzce spojená. Pivo, víno, pálenky… Ale čísla!

Alkohol v České republice přispívá až k 7000 úmrtí ročně. Například i pouhé 1-3 drinky alkoholu týdně zvyšují riziko demence o cca 15 %. A nedávné metaanalýzy z let 2021–2025 jednoznačně potvrzují příčinnou souvislost mezi konzumací alkoholu a zvýšeným rizikem vzniku rakoviny.

V minulosti byla zažitá hypotéza, že malé množství alkoholu může mít ochranné účinky na srdce a celý kardiovaskulární systém, nové důkazy tento koncept zpochybňují. Takže platí jasná rovnice: čím více alkoholu, tím větší riziko pro zdraví.

„Vztah mezi množstvím alkoholu a stoupajícími zdravotními riziky je jednoznačný. Z analýz vyplývá, že v porovnání s abstinenty mají konzumenti i malého množství alkoholu vyšší riziko vzniku některých typů nádorových onemocnění. Vyšší konzumace je také signifikantně spojena se zvýšenou úmrtností,“ říká vedoucí lékařka Asistenční služby zdravotní pojišťovny OZP.

Stále mnoho lidí považuje alkoholické nápoje za součást pitného režimu. Z hlediska hydratace ale nápoje obsahující alkohol působí přesně naopak  - i slabý alkoholický nápoj zvyšuje vylučování tekutin z těla a přispívá k dlouhodobé, byť mírné dehydrataci, která se může projevovat únavou, bolestmi hlavy, sníženou koncentrací nebo zhoršenou kvalitou pokožky.

Podle údajů Světové zdravotnické organizace neexistuje žádné bezpečné množství alkoholu, které by nezhoršovalo zdraví. Ethanol, běžná forma alkoholu v nápojích, je psychoaktivní a toxická látka klasifikovaná jako karcinogen 1. skupiny, stejně jako např. azbest a tabák.

Navíc nedávná studie zjistila, že méně než jeden standardní alkoholický nápoj denně, může zvýšit riziko vzniku rakoviny dutiny ústní až o 50 %. Výzkum odborníků Univerzity v Oxfordu ukazuje, že užívání alkoholu zvyšuje riziko vzniku více než 60 různých onemocnění. Mezi ně patří nejen cirhóza jater, srdeční onemocnění a některé druhy rakoviny, ale např. také dna (dnavá artritida), šedý zákal (katarakta), žaludeční vředy a některé typy zlomenin způsobené osteoporózou.

Neurovědci dokonce uvádějí, že i minimum alkoholu může souviset s rychlejším stárnutím mozku a poklesem objemu šedé hmoty mozkové. To platí i pro tzv. umírněné pití, třeba sklenku vína denně. Žádné množství alkoholu není bezpečné. Pouhé 1–3 drinky týdně zvyšují riziko demence o 15 %, jak potvrdila nová britská studie realizovaná na 550 000 lidech. V péči o zdraví mozku hraje zásadní roli opravdu správná hydratace, ale ne doplňovaná alkoholem, nebo alkoholickými nápoji. Ty mohou rovněž zvyšovat krevní tlak a narušovat srdeční rytmus.

Mozek je z velké části tvořen vodou a dlouhodobý nedostatek tekutin jeho funkce zhoršuje. Cílem kampaně „Suchý únor“ je zkvalitnění pitného režimu a nahrazení alkoholických nápojů bez alkoholu.  Orientačně by měl zdravý dospělý člověk vypít kolem 1,5–2 litrů tekutin denně, pokud se nepočítá voda obsažená v potravinách. Vždy zohledňovat věk, vliv prostředí, zdravotní stav a individuální potřeby, tedy např. množství pohybu i čas strávený venku v chladném počasí. Příjem tekutin by měl být rozložený rovnoměrně do celého dne. Vhodnější je pít častěji menší množství, zhruba do 150 ml na jednu dávku, aby nebyl organismus zbytečně přetížený zpracování velkého množství tekutin naráz. Ideálním nápojem je čistá voda doplněná třeba plátky pomeranče či okurky, mátou, zázvorem apod., neslazené čaje či minerální vody. V zimě jsou také dobré polévky jako skvělý zdroj tekutin.

Pro mnohé tak může druhý měsíc v roce znamenat vykročení k lepšímu a zdravějšímu pitnému režimu, kvalitnějšímu spánku a celkové regeneraci organismu. Skutečný zdravotní přínos suchého února není v zákazu, ale v návratu k přirozeným potřebám těla, které umožňují plnohodnotný a kvalitní život.

Dle TZ

www.omnimedia.cz

Tweet