Medicína

Období typické pro respirační onemocnění je v plném proudu. Zatímco většina z nich mívá mírný průběh a odezní sama, některá vyžadují cílenou léčbu. K rozlišení, o jakou infekci se přesně jedná, slouží jednoduché vyšetření – výtěr z dýchacích cest. Ten odhalí, jaký mikroorganismus potíže způsobuje, a umožní zvolit léčbu zaměřenou přesně na něj. Využít ho však lze i preventivně.

Zvýšený výskyt infekcí dýchacích cest je u nás běžný po dlouhou část roku – přibližně od září do března. Ačkoliv jednotlivá respirační onemocnění mívají svou typickou sezónu, většina z nich se překrývá. „Na podzim převládal v laboratoři záchyt rhinoviru, po něm parainfluenza a COVID-19. Výskyt rhinoviru je přitom vyšší než obvykle a podle praktických lékařů se letos často pojí s horečkami a bolestmi hlavy,“ popisuje lékařka z pražské laboratoře. V posledním měsíci je stále častější výskyt viru chřipky, v tomto období typicky začíná chřipková sezóna. V loňském roce se v laboratorních výsledcích od prosince do března častěji objevoval také zápal plic způsobený bakterií Mycoplasma pneumoniae.

Kromě toho, že se období výskytu jednotlivých nemocí dýchacích cest překrývají, mají také velmi podobné příznaky. Typicky je provází rýma, kašel, bolesti v krku, často také zvýšená teplota a celková slabost. Pokud nejsou teploty příliš vysoké, ve většině případů lze řešit infekci domácí léčbou, tedy klidem na lůžku a podáváním léků zmírňujících příznaky.

Pokud se však horečka blíží 40 °C nebo potíže přetrvávají déle než týden, je vhodné vyhledat lékaře. „Někdy se také může stát, že se původně virové onemocnění zkomplikuje z důvodu oslabeného organismu infekcí bakteriální – nejčastěji v podobě zánětu středního ucha, vedlejších nosních dutin nebo hnisavého ložiska na mandli,“ popisuje lékařka  z laboratoře.  Lékař tak provede klinické vyšetření, které ho přiblíží k identifikaci příčiny, a CRP test pro potvrzení přítomnosti bakteriálního zánětu v těle. Dle těchto kritérií následně zvolí vhodný typ výtěru pro přesné určení patogenu.

Každý typ výtěru z dýchacích cest slouží k odhalení odlišných onemocnění:

• Výtěr z krku – nejčastěji se provádí u pacientů s bolestmi v krku. Pomáhá potvrdit, či vyloučit přítomnost bakterie Streptococcus pyogenes, která je nejčastějším původcem angín.
• Výtěr z nosohltanu – využívá se při podezření na chřipku, COVID-19, černý kašel či zápal plic. Odhalí také bakterii Neisseria meningitidis, která je původcem meningitidy.
• Výtěr z nosu – tím lze identifikovat například přítomnost bakterie Streptococcus pneumoniae – pneumokoka, nebo Haemophilus influenzae, která způsobuje hemofilovou nákazu. Většinou se však provádí pacientům, u kterých je plánovaný nějaký chirurgický výkon, zejména ortopedický (například endoprotéza). Tehdy je totiž nutné prověřit případnou přítomnost bakterie Staphylococcus aureus, která by při výkonu mohla způsobit komplikace.

Výtěry se však neprovádějí jen při potížích – sloužit mohou i preventivně. V dýchacích cestách se mohou usídlit patogeny, které jejich nositeli nijak nevadí a neví o nich, ale mohou být rizikové pro okolí. Mnoho jedinců má v nosohltanu například bakterií Bordetella pertussis a vůbec mu to nevadí. U novorozenců, kteří ještě neprošli očkováním, ale představují velké riziko.

Vysoký kolonizační potenciál, tedy schopnost bezpříznakového osídlení, má také Staphylococcus aureus neboli zlatý stafylokok. Ten může způsobovat různé kožní, ale i invazivní infekce, jako jsou hnisavé rány či ložiska. Jeho přítomnost v organismu se obvykle zjišťuje screeningovým výtěrem z nosu, případně z třísla.

Preventivně, ale i pro identifikaci původce onemocnění, je výtěry z nosu, krku i nosohltanu možné podstoupit také jako samoplátce. Zakoupit je lze online. Více na: www.eshop-synlab.cz.

Před výtěrem z krku je vhodné být nalačno, nepít sladké nápoje, nečistit si alespoň 2 hodiny zuby, nežvýkat žvýkačku a nekouřit. Před odběrem z nosu a nosohltanu dodržovat stejná pravidla. Zuby si v tomto případě vyčistit můžete, ale pro snížení rizika podráždění nepoužívejte nosní spreje a snažte se co nejméně smrkat.

Dle typu výtěru a vyšetření jsou výsledky k dispozici obvykle do 24–72 hodin od odběru. Pro vyšetření patogenů z výtěrů z dýchacích cest využíváme dvě základní metody. Kultivační vyšetření umožňuje zjistit konkrétní bakterii a zároveň stanovit, na která antibiotika je citlivá. PCR testy dokáží identifikovat i viry nebo mikroby, které kultivací nelze zachytit.

Pokud je ve vzorku přítomna pouze běžná mikrobiální flóra, bývá výsledek znám už následující pracovní den. V případě záchytu patogenní bakterie může být vyhodnocení delší vzhledem k nutnosti určení citlivosti na antibiotika. Součástí výsledků je pak tzv. antibiogram – přehled doporučených léčiv a jejich účinnosti vůči zjištěnému mikroorganismu.  Dle TZ

www.synlab.com

Tweet