Bylinky
Význam rostlinných hormonů
Tajemstvím tofu, lněného semínka i cizrny je jejich obsah fytoestrogenů. Tyto rostlinné látky, které se v těle chovají podobně jako estrogen, dokáží mírnit návaly horka i podrážděnost a krotit výkyvy nálad. Ocení je takzejména ženy, které trápí premenstruační syndrom a příznaky klimakteria.
Fytoestrogeny jsou vícesytné fenoly vznikající v rostlinách. V lidském těle se chovají podobně jako ženský hormon estrogen. Ačkoliv se nejedná o hormony jako takové, vážou se na estrogenové receptory, díky čemuž pomáhají mírnit nepříjemné symptomy spojené s kolísáním estrogenu. Mezi hlavní fytoestrogeny patří izoflavony (známo jich je více než šedesát), lignany nebo kumestany. „Ženy v klimakteriu i v období premenstruačního syndromu se známými obtížemi (výkyvy nálad, návaly horka, noční pocení), nejsou-li léčené indikovanou hormonální substitucí, mohou užít fytoestrogeny. Jejich velkou výhodou je šetrnost vůči organismu a také dostupnost. Vyskytují se přirozeně v celé řadě běžných potravin.
Za nejbohatší zdroje fytoestrogenů jsou považovány luštěniny, zejména pak sója a výrobky z ní: oblíbené tofu, tempeh, miso pasta nebo například sójové mléko. Vysoký obsah fytoestrogenů lze najít i v červeném jeteli, ve lněných a sezamových semínkách, v cizrně, hrachu nebo červené čočce. Ideální je tyto potraviny doplnit meruňkami, brusinkami, jahodami, brokolicí či špenátem. Fytoestrogeny obsahují rovněž obiloviny jako rýže, ječmen nebo pšenice. Je ovšem možné využít vhodné doplňky V ČR je dostupný přírodní preparát, který kombinuje fytoestrogeny s vitaminy skupiny B, včelí mateří kašičku a extrakt z červeného jetele.
Postačí i drobné úpravy jídelníčku. Ráno přidat lžičku mletých lněných semínek do kaše nebo smoothie, občas si místo kravského mléka dopřát mléko sójové. Obědy a večeře si lze zpestřit restovaným tofu, cizrnovým salátem či humusem. Vzhledem k tomu, že se fytoestrogeny lépe vstřebávají v kombinaci s tukem, je ideální si na nich pochutnávat s kvalitními oleji. Možné je i ochutnat miso polévku, tradiční japonský pokrm, který si Japonci často dopřávají i ke snídani. Polévka je zdrojem velmi výživných látek, protože kombinuje fermentovanou miso pastu, rybí dashi vývar, tofu a mořské řasy.
Ačkoliv fytoestrogeny nejsou hormonální léky, v organismu pomáhají navodit hormonální rovnováhu. Užitečné jsou tak zejména při premenstruačním syndromu, kdy se jejich účinky projeví zmírněním citlivosti prsou, podrážděnosti nebo úzkosti a pomáhají i v období klimakteria. V tomto případě jejich působení ocení hlavně ženy v klimakteriu. Účinek fytoestrogenů (především izoflavonů) se zkoumá také v souvislosti s protikarcinogenní aktivitou či snižováním cholesterolu a krevního tlaku.
„Účinky fytoestrogenů jsou mírnější než syntetických hormonů, ale jsou vhodnou, bezpečnou alternativou a ženy je mohou užívat dlouhodobě,“ upozorňuje gynekolog a sexuolog působící v poradně společnosti Vegall Pharma. V souvislosti s užíváním fytoestrogenů existuje zajímavý jev, jemuž se věnuje celá řada studií: ženy v Asii udávají méně časté a méně intenzivní příznaky přechodu v podobě návalů horka, podrážděnosti nebo nočního pocení než ženy v západních zemích. Tato studie například uvádí, že potíže s návaly horka zažívá jen přibližně 11 % Japonek. Jedním z předpokladů, proč tomu tak je, je právě dlouhodobý a pravidelný příjem fytoestrogenů ze sóji, která tvoří nedílnou součást asijského jídelníčku. Podle studií mají Japonky oproti Evropankám v organismu stokrát až tisíckrát vyšší hladinu fytoestrogenů.
Dle TZ
www.lesensky.cz
