Žloutenka
Žloutenka může zabít
Jedním z typů žloutenky v České republice onemocní ročně stovky lidí. Závažnost této nemoci připomíná u příležitosti Světového dne hepatitidy Vojenská zdravotní pojišťovna.
Virová žloutenka (hepatitida) je nakažlivé onemocnění způsobené viry, které napadají jaterní tkáň. Kromě krátkodobé infekce mohou viry zapříčinit dlouhodobou, chronickou hepatitidu, která může vést k život ohrožujícím komplikacím, jako jsou ztvrdnutí jater (cirhoza), selhání jater či rakovina jater.
Rozlišuje se více druhů žloutenek podle typu viru, který ji vyvolal, způsobu přenosu, závažnosti a možných následků onemocnění. K nejrozšířenějším typům patří žloutenky typu A, B a C, přičemž proti žloutence typu A a B je možné se chránit i očkováním. Nákaza se rozšiřuje mezilidským kontaktem, například při nedodržení zásad hygieny rukou, prostřednictvím společně užívaných WC apod.
„Je důležité dodržovat základní hygienické návyky, zejména řádné mytí rukou teplou vodou a mýdlem vždy po použití WC, před každou konzumací jídla, nápojů, nepít společně z jedné láhve, neukusovat z jedné svačiny, nesdílet cigarety, vodní dýmky apod. Ruce bychom si měli umýt vždy po návratu domů z venkovního prostředí, důsledně dohlížet na dodržování hygieny rukou u dětí a pro případ, kdy není možné si ruce řádně umýt, mít s sebou pohotovostní balení dezinfekčního prostředku na ruce nebo dezinfekční ubrousky k jednorázovému použití,“ připomíná konzultant VoZP
Infekční žloutenka (virová hepatitida typu A) je akutní virové onemocnění postihující jaterní tkáň, infekce se šíří fekálně-orální cestou. Virus vniká do těla ústy, z těla je vylučován stolicí, a to ještě před propuknutím onemocnění. První příznaky onemocnění se objevují obvykle po 14 až 50 dnech od nákazy.
Onemocnění začíná náhle, příznaky jsou zvýšená teplota, bolesti svalů a kloubů, nevolnost, nechutenství, zvracení. Taktéž zežloutnutí očního bělma a žluté zabarvení kůže – odtud název „žloutenka“. Nemocný může mít rovněž tmavší moč a světlou stolici, tyto typické příznaky však nemusí být přítomny vždy.
Žloutenka typu B je virový infekční zánět jater. Virus je vysoce odolný, mnohem nakažlivější než virus HIV a akutní onemocnění může přecházet do chronického průběhu. Nemoc se šíří kontaktem s krví nebo jinými tělními tekutinami infikované osoby. Významný je přenos pohlavním stykem, u těhotné ženy nakažené virem hepatitidy B může během porodu dojít k nakažení novorozence. Průběh onemocnění bývá těžší a delší než u žloutenky typu A, častěji dochází i k úmrtím. Inkubační doba je 45–180 dní, nemocnění se rozvíjí postupně, zpočátku jsou příznaky podobné chřipce, u 5 – 10 % pacientů může nemoc přejít do chronického stadia a vést k cirhóze jater, rakovině jater, selhání jaterních funkcí a smrti.
Účinnou prevencí proti hepatitidě typu A a B je očkování, stejně jako kombinované očkování proti oběma typům a doporučuje se zejména pro cestovatele a osoby s rizikem nákazy. Očkování proti hepatitidě B je pak součástí tzv. hexavakcíny, která se podává povinně dětem od 9 týdne věku. Očkovat je možné i dospělé osoby, které v dětství očkované nebyly.
Vojenská zdravotní pojišťovna (VoZP) přispívá na očkování, ve fondu prevence. Příspěvek se vztahuje na očkování, která nejsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění, nebo mimo věkovou hranici, kdy jsou hrazena. Více na https://www.vozp.cz/ockovani. Dle TZ
