Medicína

Dle interních dat laboratoří SYNLAB je na hmyzí jed citlivý každý šestý testovaný. Konkrétně u včelího a vosího jedu jde dokonce o každého pátého. Mnoho lidí přitom o svém sklonu k alergické reakci vůbec neví, navenek se totiž projeví až při kontaktu s jedem. Ten může u alergika spustit nejen otok a svědění, ale i život ohrožující anafylaxi. Předejít problémům pomůže krevní test a pohotovostní balíček první pomoci.   

K bodnutí včelou, vosou nebo sršní nedochází během života často – většina lidí se kontaktu s tímto hmyzem intuitivně vyhýbá. Pokud k němu ale dojde, tělo na vypuštěný jed obvykle reaguje obranně. Typická je místní reakce v podobě svědivého pupenu, zarudnutí nebo mírného otoku v okolí vpichu (do velikosti 10 cm). Pro zmírnění příznaků stačí vytáhnout případné žihadlo, ledový obklad a pupen potřít protisvědivým gelem.

Pokud je ovšem člověk na hmyzí jed alergický, reakce může být intenzivnější, a to v podobě rozsáhlého otoku, svědění po těle nebo kopřivky. Jako první pomoc při mírné alergické reakci je kromě odstranění žihadla a chlazení místa vpichu vhodné podat tabletu antihistaminika a jednu až dvě tablety kortikoidu, které by měl mít alergik vždy u sebe. Pro lepší účinek je vhodné léky rozkousat.

Reakce většinou není nebezpečná, pokud však postupuje nebo přetrvává, je třeba zpozornět. V krajním případě může dojít i k takzvanému anafylaktickému šoku – prudké systémové reakci, která postihuje kožní, kardiovaskulární, respirační nebo trávicí systém a může být i smrtelná. Hmyzí jed je společně s léky a potravinami jeho nejčastějším spouštěčem.

Laboratoře provedou v Česku ročně desítky tisíc alergologických testů. Alergii na hmyzí jed roku 2024 prověřovali u více než 30 000 vyšetření. Vzorky byly od lékařů i samoplátců. Citlivost na hmyzí jed byla prokázána u necelých 17 % (16,8 %) testovaných.

Detail jednotlivých pozitivních alergenů:

• sršeň – 50 % z více než 400 testů,
• včela – 22 % z více než 11 000 testů,
• vosa – 21,6 % z více než 11 000 testů,
• čmelák – 18,8 % z více než 150 testů,
• vosík – 2 % z více než 7 500 testů.

Pozitivní výsledek nemusí nutně znamenat alergickou reakci při prvním kontaktu s jedem. Existuje k ní však vysoký předpoklad do budoucna, a je tak třeba mít se na pozoru.

Laboratorní data rovněž ukazují, že riziko alergií na hmyzí jed stoupá s věkem. Zatímco u mladších skupin se poměr pozitivních výsledků pohybuje kolem 15 %, od 40. roku života roste (21 %) a u lidí nad 60 let stoupá až k téměř 30 %. Tento trend může souviset s tím, že starší lidé byli v průběhu života častěji bodnutí hmyzem, čímž mohlo dojít k vytvoření senzibilizace – stavu, kdy jsou v těle přítomné protilátky, aniž by se dosud objevily příznaky alergie. S věkem stoupá také riziko závažnější reakce. Starší pacienti často trpí chronickými nemocemi nebo užívají více léků, což může přispět ke vzniku anafylaxe. 

Vznikne-li po bodnutí hmyzem podezření na alergickou reakci, je nutná konzultace s praktickým lékařem či alergologem. Alergolog následně provede kožní a krevní testy, z krve se zjišťuje přítomnost specifických IgE protilátek, které svědčí o citlivosti organismu na daný alergen. Krevního test má ale smysl nejdříve šest týdnů po kontaktu s hmyzem. Krevní test lze ale absolvovat i preventivně. Alergii mohou mít i ti, kdo ji nikdy dříve neměli. První zkušenost tak bývá často nemilým překvapením. (Testy lze zakoupit na www.eshop-synlab.cz).

Každý, komu alergologické testy prokážou citlivost na hmyzí jed, by měl mít pro případ prudké reakce vždy po ruce následující pohotovostní balíček: adrenalin v injekčním peru, antihistaminikum,  kortikosteroid, inhalační léky, informace pro okolí – jak léky použít.

Nestačí mít léky předepsané – je nutné nosit je u sebe a umět je použít. V případě anafylaktického šoku jde o vteřin.Mezi příznaky anafylaxe patří ztížené dýchání až sípání, kopřivka, otoky hrdla, neklid, úzkost, nevolnost, prudký pokles krevního tlaku, závratě, mdloby až porucha vědomí.

Alergik by měl okamžitě rozkousat antihistaminikum a kortikoid. V případě závažnějších příznaků, jako je pokles tlaku, dechové potíže nebo porucha vědomí, je klíčové použít adrenalinové pero a přivolat záchrannou službu (155). Dle TZ

www.synlab.cz

Tweet