Medicína

Touha vypadat lépe je přirozená. Jenže motivace často narazí na realitu: je tu snaha, drží se diety, cvičí se, a přesto ručička na váze zůstává neúprosně na místě. Mnoho lidí to po čase vzdá s pocitem selhání – ale chyba není vždy v nich. Obezita je nemoc. A stejně jako jiná chronická onemocnění vyžaduje odbornou léčbu.

V České republice trpí nadváhou nebo obezitou více než 60 % dospělé populace. Každý desátý člověk má těžkou obezitu. Je to číslo, které by mělo znít jako poplach – zvlášť že obezita nesouvisí jen s estetikou, ale hlavně se zdravím (srdečně-cévní onemocnění, diabetes 2. typu, vysoký krevní tlak, některé typy rakoviny (např. tlustého střeva, prsu), spánková apnoe, problémy s plodností). I klouby a záda trpí, únava je častější, stejně jako psychické problémy včetně úzkostí a depresí. Obézní lidé se navíc často potýkají s předsudky okolí a stydí se vyhledat pomoc – což problém ještě zhoršuje. Dobrou zprávou je, že už úbytek tělesné hmotnosti o 5–10 % přináší významná zdravotní zlepšení – krevní tlak i glykemie klesají, cholesterol se upravuje, zlepšuje se spánek i energie během dne.

Mnozí znají kolotoč: nadšení – dieta – hlad – jojo efekt – zklamání. Po pokusech s ketodietou, krabičkovou stravou, přerušovaným půstem, možná po poradách s výživovým poradcem, po přečtení mnoha článků - výsledek nepřišel. Tělo si totiž pamatuje. Navíc je tu faktor, o kterém se málo mluví: emoční jezení. Stres, smutek, osamělost, únava – jsou spouštěče, které ženou ke sladkému, slanému, tučnému. Jídlo není jen palivo. Je útěcha. Odměna. Rituál. A v tom je problém. Proto nestačí „jíst zdravěji“ – je potřeba pochopit, proč jíme, když hlad nemáme. Více o této příčině obezity a léčbě na: www.hladovymozek.cz.

Obezitoložka a zakladatelka Spolku Zastavme nadváhu a obezitu upozorňuje: „Musíme se zamyslet, co se nás týká nejvíce a zda je to: 1. Úleva od negativních emocí  - jídlo dočasně potlačuje úzkost, smutek, stres, nudu nebo osamělost a funguje jako forma „útěchy“ – krátkodobě zlepší náladu (např. díky cukru, tuku → uvolňuje se dopamin).2. Určitá paměť z dětství - „rozbil sis koleno, neplač, tady máš bonbon.“ A tělo si spojí jídlo s pocitem bezpečí a uvolnění. 3. Fyziologická reakce na stres - stresový hormon kortizol zvyšuje chuť na sladké a tučné potraviny, protože organismus podvědomě hledá rychlý zdroj energie. 4. Nedostatek jiných způsobů, jak zvládat emoce – jídlo je to jediné, co "funguje".“

Moderní medicína nabízí nové nástroje, jak obezitu zvládnout. Jedná se o léky na předpis, které může předepsat praktický lékař, obezitolog nebo diabetolog. Jsou to přípravky, které pomáhají regulovat pocit sytosti a hladu, kombinují účinky dvou hormonů a vedou k výraznému úbytku hmotnosti, nebo je to kombinace dvou látek ovlivňující centra odměny v mozku a pomáhající právě těm, kteří bojují s emočním jedením.

Je ale důležité říci, že ani nejlepší lék nefunguje sám o sobě. Stejně jako antibiotika nevyléčí, pokud se nedodrží klid na lůžku, ani účinné léky nezaberou, pokud se dál člověk stresuje, nespí, přehání to s jídlem a přehlíží signály těla.

Podle lékařky je léčba účinná pouze jako součást komplexního přístupu, do kterého patří: Úprava stravy (dlouhodobě udržitelný jídelníček (ideálně pod dohledem nutričního terapeuta). Pohybová aktivita (pravidelná fyzická aktivita: alespoň 150 minut týdně (např. chůze, plavání, jízda na kole). Psychologická podpora (podpora při změně návyků, práce s emočním jedením.) Kombinace s dalšími léky i antiobezitiky. Tato terapie je možná, ale musí být pečlivě zvážena lékařem.

Důležitou součástí léčby je edukace. Vědět, že: slazené nápoje, limonády a energy drinky jsou „tekutý cukr“, bílé pečivo, sušenky a cereální tyčinky zvedají glykemii a rychle vyvolají hlad,„light“ výrobky často obsahují víc chemie, a přitom nezasytí. Naopak klíčem je: plánování jídel - nehladovět celý den a večer pak „vyluxovat lednici“, snídaně s bílkovinami - vajíčka, řecký jogurt, luštěninová pomazánka, pomalé jedení  - trvá 20 minut, než se dostaví pocit sytosti.

Odborný dohled není slabost – je to cesta k úspěchu. Nikdo by si neléčil cukrovku sám. Proč by se takto měla léčit obezita? V ideálním případě je v léčbě zapojen praktický lékař či obezitolog, nutriční terapeut, ale i psycholog, případně endokrinolog či psychiatr. Multidisciplinární přístup znamená, že se řeší celý člověk – ne jen číslo na váze.

Udržet si výsledek je těžší než zhubnout. Statistiky mluví jasně – mnoho lidí po skončení léčby opět přibere, protože sklouznou zpět do starých kolejí. Proto je zásadní budovat nové návyky a rituály. Třeba místo večerního vína s chipsem si dát čaj a pustit si seriál bez jídla. Mít doma zeleninu připravenou v krabičce – a sušenky raději vůbec nekupovat

.Podle obezitoložky funguje lépe než "pevná vůle": *Uvědomění si emocí - (hlad, únava, naštvanost).*Náhradní strategie  - místo jídla zařadit třeba dechové cvičení, zápis pocitů, malování, cvičení s přáteli, hudbu, telefon s blízkým.*Plán pro krizové situace - např. při chuti jíst večer → dát si teplý čaj, jít dřív spát. *Sebelaskavost  - neobviňovat se. Vinou a studem se spouští další emoční jedení.

Léto je ideální čas začít. Ne kvůli plavkám – ale kvůli vlastní osobě. I pět kilo dolů znamená menší zátěž pro klouby, nižší riziko infarktu a lepší náladu. Méně zadýchávání, lepší spánek. A začít se sebedůvěrou - neřešit problém o samotě. Pokud se nedaří zhubnout navzdory snaze, konzultovat  odborníka. Určitě existuje řešení, které konečně pomůže. TZ

www.botticelli.cz

Tweet