Závislosti
Proč „Suchý únor"
Kategorie: Aktuality Játra - onemocnění Problémy s alkoholem
03.únor 2025
Alkohol je běžnou součástí společenského života, která k oslavám, večírkům a nejrůznějším akcím už i patří. Ale mimo přechodného pocitu štěstí má také nežádoucí dopad na organismus. U příležitosti každoroční akce suchého února je dobré si připomenout, jaké procesy se v těle po požití alkoholu odehrávají, proč je třeba v pití zohlednit i genetické predispozice a jaká pozitiva může přinést dočasná nebo úplná abstinence.
Přestože je pití alkoholu považováno v podstatě za společenskou normu, je důležité si uvědomit, jak velkou zátěž pro tělo může představovat. Jakmile se dostane do lidského organismu, játra ho začnou metabolizovat na látku acetaldehyd. Tato organická sloučenina je pro člověka obzvlášť toxická – způsobuje záněty a oxidační stres, poškozuje buňky a negativně ovlivňuje centrální nervovou soustavu. Ačkoliv dočasná euforie a uvolnění v danou chvíli jsou příjemným pocitem, který v alkoholu většina lidí hledá, jde zároveň o několik závažných důsledků.
„Ethanol posiluje odpověď receptorů na inhibiční neurotransmiter GABA, čímž dochází k útlumu mozkové aktivity, a snižuje funkci glutamátu, který hraje klíčovou roli v náladě, myšlení, společně s dopaminem, GABA, acetylcholinem, serotoninem a noradrenalinem. Reguluje motoriku a rovnováhu. Opilý člověk není schopen plně ovládat své pohyby, mění chování a má značné zpomalení myšlení. Stav opilosti je velmi individuální. Odvíjí se od genetiky, hmotnosti a zda jedinec před pitím jedl. Opilost se obecně uvádí v rozmezí hladiny alkoholu v krvi přibližně od 0,3 až 1,2 promile,“ vysvětluje genetička z Chromozoomu.
Je rovněž narušen hormonální systém. Dochází k poruše produkce testosteronu a estrogenu, je ovlivněna funkce metabolismu a regenerace tkání, dochází k poškození buněčných membrán a DNA. Alkohol tak navíc snižuje hladinu důležitých antioxidantů, narušuje rovnováhu dopaminu a serotoninu, vyčerpává vitamíny B1, C, hořčík a zvyšuje tím zánětlivé procesy v těle.
Alkohol je zvlášť nebezpečný pro střevní mikrobiom. Snižuje počet prospěšných bakterií (Lactobacillus a Bifidobacterium) a naopak podporuje růst patogenních druhů (Escherichia coli, Clostridium perfringens). Střeva mohou ztrácet svou ochrannou bariéru a stávají se náchylná k výskytu nejrůznějších zánětů. Jakákoliv konzumace alkoholu pro mikrobiom je riziková, nárazové požití většího množství představuje však obzvlášť velkou zátěž. Ačkoliv se střevní mikrobiom do jisté míry obnovuje sám, je vhodné proces regenerace urychlit a následky kompenzovat pomocí vyvážené stravy a životního stylu. Je vhodné proto zvýšit příjem přirozeně se vyskytujících prebiotik v potravě.
Genetické predispozice hrají rovněž významnou roli v riziku zvýšené potřeby pití a sklonu k alkoholismu, zejména prostřednictvím genů ovlivňujících metabolismus alkoholu a reakci mozku na jeho účinky. Příkladem mohou být geny ADH1B a ALDH2. ADH1B urychluje přeměnu ethanolu na acetaldehyd, zatímco ALDH2 zajišťuje jeho další odbourávání. Pokud je aktivita ALDH2 snížená, dochází k hromadění toxického acetaldehydu. Geneticky mohou být ovlivněny také dopaminový a opioidní systém, které se podílejí na vnímání odměny při pití – varianty genů DRD2 a OPRM1. Mohou zvyšovat citlivost na účinky alkoholu, což u některých lidí vede k intenzivnějšímu pocitu euforie a posiluje tak sklony k pití. Genetické predispozice ale ovlivňují i stresovou reakci a impulzivitu.
Epigenetické procesy pomocí nejrůznějších spouštěčů mohou pocit potřeby alkoholu také vyvolat. Jde například o chronický stres, trauma, nevhodnou výživu, nedostatek spánku nebo i opakovanou expozici alkoholu. Zdravé návyky, jako je pravidelný pohyb, kvalitní spánek, vyvážená strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny, hořčík a vitamíny skupiny B, vyhýbání se spouštěčům závislosti a budování pevných sociálních vztahů, mohou pomoci regulovat dopamin a stresové hormony, a tím do jisté míry zmírnit i genetické predispozice a sklony k nadměrné konzumaci alkoholu.
Obecně platí, že jeden drink pro ženu a 2 pro muže představují přijatelné riziko, kterému se dospělí jedinec může vystavit. Velkou roli však hraje druh alkoholu. Např. červené víno, je menším zlem než destilát. Obsahuje alespoň malé množství pro tělo prospěšných látek v podobě antioxidantů a na rozdíl od tvrdého alkoholu, nepřináší tak velkou zátěž pro játra a celý organismus.
Přesto jakákoliv forma alkoholu a množství je pro tělo nežádoucí. Ačkoliv se ethanolu člověk zbaví přibližně do jednoho dne, jeho dlouhodobé účinky na správnou funkci lidského organismu mohou přetrvávat týdny až měsíce. Pro příležitostné konzumenty alkoholu tak může být suchý únor ideální příležitostí, jak efektivně podpořit celou řadu vnitřních procesů a zregenerovat nejen neurotransmitery a střevní mikrobiom, ale i přetížená játra.
Ačkoliv je pro člověka částečná abstinence přínosná, nejlepší je se alkoholu vyhnout úplně. Dle TZ
www.media-list.cz
„Ethanol posiluje odpověď receptorů na inhibiční neurotransmiter GABA, čímž dochází k útlumu mozkové aktivity, a snižuje funkci glutamátu, který hraje klíčovou roli v náladě, myšlení, společně s dopaminem, GABA, acetylcholinem, serotoninem a noradrenalinem. Reguluje motoriku a rovnováhu. Opilý člověk není schopen plně ovládat své pohyby, mění chování a má značné zpomalení myšlení. Stav opilosti je velmi individuální. Odvíjí se od genetiky, hmotnosti a zda jedinec před pitím jedl. Opilost se obecně uvádí v rozmezí hladiny alkoholu v krvi přibližně od 0,3 až 1,2 promile,“ vysvětluje genetička z Chromozoomu.
Je rovněž narušen hormonální systém. Dochází k poruše produkce testosteronu a estrogenu, je ovlivněna funkce metabolismu a regenerace tkání, dochází k poškození buněčných membrán a DNA. Alkohol tak navíc snižuje hladinu důležitých antioxidantů, narušuje rovnováhu dopaminu a serotoninu, vyčerpává vitamíny B1, C, hořčík a zvyšuje tím zánětlivé procesy v těle.
Alkohol je zvlášť nebezpečný pro střevní mikrobiom. Snižuje počet prospěšných bakterií (Lactobacillus a Bifidobacterium) a naopak podporuje růst patogenních druhů (Escherichia coli, Clostridium perfringens). Střeva mohou ztrácet svou ochrannou bariéru a stávají se náchylná k výskytu nejrůznějších zánětů. Jakákoliv konzumace alkoholu pro mikrobiom je riziková, nárazové požití většího množství představuje však obzvlášť velkou zátěž. Ačkoliv se střevní mikrobiom do jisté míry obnovuje sám, je vhodné proces regenerace urychlit a následky kompenzovat pomocí vyvážené stravy a životního stylu. Je vhodné proto zvýšit příjem přirozeně se vyskytujících prebiotik v potravě.
Genetické predispozice hrají rovněž významnou roli v riziku zvýšené potřeby pití a sklonu k alkoholismu, zejména prostřednictvím genů ovlivňujících metabolismus alkoholu a reakci mozku na jeho účinky. Příkladem mohou být geny ADH1B a ALDH2. ADH1B urychluje přeměnu ethanolu na acetaldehyd, zatímco ALDH2 zajišťuje jeho další odbourávání. Pokud je aktivita ALDH2 snížená, dochází k hromadění toxického acetaldehydu. Geneticky mohou být ovlivněny také dopaminový a opioidní systém, které se podílejí na vnímání odměny při pití – varianty genů DRD2 a OPRM1. Mohou zvyšovat citlivost na účinky alkoholu, což u některých lidí vede k intenzivnějšímu pocitu euforie a posiluje tak sklony k pití. Genetické predispozice ale ovlivňují i stresovou reakci a impulzivitu.
Epigenetické procesy pomocí nejrůznějších spouštěčů mohou pocit potřeby alkoholu také vyvolat. Jde například o chronický stres, trauma, nevhodnou výživu, nedostatek spánku nebo i opakovanou expozici alkoholu. Zdravé návyky, jako je pravidelný pohyb, kvalitní spánek, vyvážená strava bohatá na omega-3 mastné kyseliny, hořčík a vitamíny skupiny B, vyhýbání se spouštěčům závislosti a budování pevných sociálních vztahů, mohou pomoci regulovat dopamin a stresové hormony, a tím do jisté míry zmírnit i genetické predispozice a sklony k nadměrné konzumaci alkoholu.
Obecně platí, že jeden drink pro ženu a 2 pro muže představují přijatelné riziko, kterému se dospělí jedinec může vystavit. Velkou roli však hraje druh alkoholu. Např. červené víno, je menším zlem než destilát. Obsahuje alespoň malé množství pro tělo prospěšných látek v podobě antioxidantů a na rozdíl od tvrdého alkoholu, nepřináší tak velkou zátěž pro játra a celý organismus.
Přesto jakákoliv forma alkoholu a množství je pro tělo nežádoucí. Ačkoliv se ethanolu člověk zbaví přibližně do jednoho dne, jeho dlouhodobé účinky na správnou funkci lidského organismu mohou přetrvávat týdny až měsíce. Pro příležitostné konzumenty alkoholu tak může být suchý únor ideální příležitostí, jak efektivně podpořit celou řadu vnitřních procesů a zregenerovat nejen neurotransmitery a střevní mikrobiom, ale i přetížená játra.
Ačkoliv je pro člověka částečná abstinence přínosná, nejlepší je se alkoholu vyhnout úplně. Dle TZ
www.media-list.cz
Autor: MUDr. Olga Wildová
