Medicína
Změny klimatu přepisují pylový kalendář
Kategorie: Aktuality Alergie
28.leden 2025
Klimatické změny prodlužují pylovou sezónu a posouvají její nástup čím dál víc do zimních měsíců. Zatímco dříve začínala až koncem února, dnes mohou první alergeny trápit citlivé jedince už na sklonku ledna. Podobný scénář byl již v uplynulém roce 2024, kdy lednové teploty překročily 10 °C. Právě to je zlomový okamžik pro zahájení rozpuku prvních stromů.
Alergie jsou civilizační onemocnění způsobená nadměrným kontaktem s různými látkami a mohou se objevit kdykoli během života. Jejich vznik podporuje například vnější znečištění smogem a výfukovými plyny, používání aerosolů a nátěrů, aktivní a pasivní kouření nebo nedostatečné větrání. Ruku v ruce s alergiemi jdou i atopické ekzémy a vyrážky.
Nástup sezóny: Pylová sezóna začíná obvykle v únoru květem lísky obecné. Vlivem klimatických změn však dochází k jejímu prodlužování a první pyly se vzduchem mohou vířit již v lednu. V nížinách se vloni první pylová zrna lísky objevila již v polovině ledna, začátkem února už se přidal i pyl olše. Kdy k nástupu sezóny dojde, záleží primárně na počasí, které musí být teplejší než 10 °C, a na regionu.
První alergeny, které mohou potrápit pylové alergiky již v zimě, jsou tedy pyly lísky a olše. Citlivým jedincům mohou v tomto období komplikovat situaci také vzdušné plísně, jejichž spory se víří například v místech pokrytých nevyschlými listy. Plísně se navíc běžně vyskytují v nevětraných prostorách s vyšší vlhkostí, jako jsou sklepy, koupelny nebo špatně izolované místnosti. Zimní období, kdy se méně větrá a topení vysušuje vzduch, může jejich výskyt ještě zhoršit.
Alergické potíže bývají vzhledem k menšímu množství kvetoucích rostlin v období zimy mírnější. První zimní alergeny však mohou alergiky zaskočit, a proto je dobré mít u sebe připravené léky (antihistaminika) raději celoročně. Pro zvládání alergií jsou zásadní také režimová opatření. V zimních měsících je třeba dbát zejména na čistotu vzduchu v domácnosti, správné větrání a udržování optimální vlhkosti.
Kromě prodlužování pylové sezóny vedou klimatické změny také ke změně vegetace, a tedy i příchodu nových alergenů. Stále častěji se ve střední Evropě, a tedy i u nás, objevuje například bylina ambrozie – rostlina původem z jižní Evropy. Její sezóna probíhá na přelomu léta a podzimu (srpen–říjen) a představuje pro alergiky stále větší problém. Jedná se o bylinu z čeledi hvězdnicovitých, která je takzvaně větrosnubná, to znamená opylovaná větrem. Tyto rostliny mají velké množství pylu, aby zvýšily šanci na úspěch opylení, zároveň je pyl lehký a snadno větrem přenosný. Potíže tak může způsobovat většímu množství alergiků. S postupným přibýváním rostlin nedomácího původu se dá předpokládat také rozvoj dalších alergií.
Podle odborníků se počet alergiků za posledních deset let výrazně zvýšil. Nějakou formou alergie dnes trpí až třetina české populace. Nárůst pacientů zaznamenává např. laboratoř Synlab ve všech věkových kategoriích. Alergie se může objevit v každém věku, například i u seniorů, kteří s nimi nikdy dříve problémy neměli!
Vzhledem ke změnám vegetace, ale také možnému vývoji alergií během života, je důležitým krokem k prevenci alergických potíží a efektivní léčbě pravidelná identifikace citlivosti na jednotlivé alergeny. Moderní laboratorní diagnostika dnes umožňuje přesné stanovení senzibility až na 300 alergenů z jediného odběru krve. Nejširším takovým testem na trhu je ALEX, který lze například v případě dlouhých čekacích lhůt absolvovat i mimo ordinaci lékaře jako samoplátce. (Vyšetření lze objednat online na www.eshop-synlab.cz). Ne každá odhalená pozitivita však znamená klinicky významnou alergii. Výsledky laboratorního testu je proto vždy třeba spojit s podrobnou anamnézou a vyšetřením u alergologa, který by měl mít nad alergikem pravidelný dohled. Dle TZ
www.synlab.com
Nástup sezóny: Pylová sezóna začíná obvykle v únoru květem lísky obecné. Vlivem klimatických změn však dochází k jejímu prodlužování a první pyly se vzduchem mohou vířit již v lednu. V nížinách se vloni první pylová zrna lísky objevila již v polovině ledna, začátkem února už se přidal i pyl olše. Kdy k nástupu sezóny dojde, záleží primárně na počasí, které musí být teplejší než 10 °C, a na regionu.
První alergeny, které mohou potrápit pylové alergiky již v zimě, jsou tedy pyly lísky a olše. Citlivým jedincům mohou v tomto období komplikovat situaci také vzdušné plísně, jejichž spory se víří například v místech pokrytých nevyschlými listy. Plísně se navíc běžně vyskytují v nevětraných prostorách s vyšší vlhkostí, jako jsou sklepy, koupelny nebo špatně izolované místnosti. Zimní období, kdy se méně větrá a topení vysušuje vzduch, může jejich výskyt ještě zhoršit.
Alergické potíže bývají vzhledem k menšímu množství kvetoucích rostlin v období zimy mírnější. První zimní alergeny však mohou alergiky zaskočit, a proto je dobré mít u sebe připravené léky (antihistaminika) raději celoročně. Pro zvládání alergií jsou zásadní také režimová opatření. V zimních měsících je třeba dbát zejména na čistotu vzduchu v domácnosti, správné větrání a udržování optimální vlhkosti.
Kromě prodlužování pylové sezóny vedou klimatické změny také ke změně vegetace, a tedy i příchodu nových alergenů. Stále častěji se ve střední Evropě, a tedy i u nás, objevuje například bylina ambrozie – rostlina původem z jižní Evropy. Její sezóna probíhá na přelomu léta a podzimu (srpen–říjen) a představuje pro alergiky stále větší problém. Jedná se o bylinu z čeledi hvězdnicovitých, která je takzvaně větrosnubná, to znamená opylovaná větrem. Tyto rostliny mají velké množství pylu, aby zvýšily šanci na úspěch opylení, zároveň je pyl lehký a snadno větrem přenosný. Potíže tak může způsobovat většímu množství alergiků. S postupným přibýváním rostlin nedomácího původu se dá předpokládat také rozvoj dalších alergií.
Podle odborníků se počet alergiků za posledních deset let výrazně zvýšil. Nějakou formou alergie dnes trpí až třetina české populace. Nárůst pacientů zaznamenává např. laboratoř Synlab ve všech věkových kategoriích. Alergie se může objevit v každém věku, například i u seniorů, kteří s nimi nikdy dříve problémy neměli!
Vzhledem ke změnám vegetace, ale také možnému vývoji alergií během života, je důležitým krokem k prevenci alergických potíží a efektivní léčbě pravidelná identifikace citlivosti na jednotlivé alergeny. Moderní laboratorní diagnostika dnes umožňuje přesné stanovení senzibility až na 300 alergenů z jediného odběru krve. Nejširším takovým testem na trhu je ALEX, který lze například v případě dlouhých čekacích lhůt absolvovat i mimo ordinaci lékaře jako samoplátce. (Vyšetření lze objednat online na www.eshop-synlab.cz). Ne každá odhalená pozitivita však znamená klinicky významnou alergii. Výsledky laboratorního testu je proto vždy třeba spojit s podrobnou anamnézou a vyšetřením u alergologa, který by měl mít nad alergikem pravidelný dohled. Dle TZ
www.synlab.com
Autor: MUDr. Olga Wildová
