Žloutenka

Žloutenka typu C (chronická virová hepatitida C), způsobená virem hepatitidy C (HCV), představuje významnou globální zdravotní hrozbu. Odhaduje se, že celosvětově trpí tímto onemocněním přibližně 71 milionů lidí, s ročním nárůstem nových infekcí o 1,75 milionu a úmrtností kolem 400 000 lidí ročně. Ale výskyt není to jediné. Onemocnění je zrádné pro obtížnou diagnostiku. Mezi cíle Světové zdravotnické organizace patří do roku 2030 snížit počet nově nakažených o 90 % a počet zemřelých o 65 %. Naopak je třeba zvýšit nejen počet diagnostikovaných na 90 %, ale i léčbu chronicky nemocných na 80 %. Bohužel ne vždy platí, že diagnostikovaný pacient je zároveň i léčený a vyléčený pacient. Statistiky prozrazují, že je v ČR ročně objeveno cca 800-1000 nových případů žloutenky C. V roce 2023 bylo ovšem hlášeno rekordních 1300 osob, což lze vysvětlit návratem pacientů k lékařům až po odeznění pandemie COVIDu-19 i narůstajícím počtem reinfekcí mezi osobami ve vysoce rizikové populaci.

Onemocnění trvá desítky let a projevuje se pouze kolísavými jaterními testy. Ale i ty mohou být mnoho let zcela normální. Neléčené onemocněn může těžce poškodit játra. Proto odborníci doporučují všem, kteří dostali transfúzi krve před rokem 1992, nechat se otestovat.  Otestovat by se měli i ti, kteří se v mládí dopustili nějakého rizikového chování s možností přenosu infekce. (Mezi rizikové faktory přenosu hepatitidy typu C se řadí nejen transfuze nebo orgánové transplantace před rokem 1992, ale také pouze jednorázová nitrožilní aplikace drog, tetování, sexuální promiskuita, či vertikální přenos z matky na dítě).

Vysoké riziko přenosu je mezi uživateli intravenózních drog, ale infekce se může přenášet i prostřednictvím kontaminovaných zdravotnických nástrojů (problém hlavně mimoevropských zemí) nebo pohlavním stykem. Protože žloutenka C byla objevena až na přelomu 80. a 90. let 20. století, existuje v České republice pravděpodobně více než 50 000 lidí, kteří se ještě před tím nakazili během operace transfúzí krve. Většina z nich o tom ale neví. Kdo tedy nějakou operaci před rokem 1992 absolvoval, měl by se dát otestovat. Většina lidí infikovaných HCV nemá žádné příznaky po dlouhou dobu (až několik desetiletí).  Varováním by mohly být, byť i jen mírně nebo občasně, kolísavé jaterní testy.

Hepatitida C (HCV) je obklopena také řadou polopravd a domněnek. Není to jenom nemoc narkomanů, ale i lidí s nerizikovým chováním. A ačkoliv léčba dříve bývala náročná, dnes je možné virus s vysokou úspěšností vyléčit. Podmínkou je ho ale objevit, což je možné pouze testováním přímo na virus hepatitidy typu C. Díky vysvětlení se může snížit stigma této nemoci a zlepšit prevence a především diagnostika. Pokud je pacient správně léčen, úspěšnost léčby dosahuje téměř 99 %. Moderní léčba hepatitidy C využívá přímo působící antivirotika, která jsou efektivní a nemají téměř žádné vedlejší účinky. Pacienti často užívají pouze jeden lék po dobu 2-3 měsíců, což zjednodušuje léčbu. Plně ho proplácejí zdravotní pojišťovny.

V současnosti neexistuje účinná vakcína proti hepatitidě C. Prevence spočívá v dodržování hygienických opatření a vyhýbání se sdílení jehel nebo hygienických potřeb. Očkování proti jiným typům hepatitidy (A a B) je dostupné, ale proti HCV zatím neexistuje. Virus se přenáší především krví, nikoli běžným kontaktem, jako je objímání nebo podání ruky. Riziko přenosu pohlavním stykem existuje, ale je poměrně nízké (do 5 %), avšak v zemích s vysokým výskytem tohoto onemocnění riziko významně roste.

Pozor! I po úspěšné léčbě existuje riziko reinfekce, zejména pokud se pacient vystavuje rizikovým faktorům, jako je sdílení jehel nebo nechráněný pohlavní styk s infikovanou osobou.

Snahou je přidružit testování do zavedeného systému péče. Infikované osoby se pohybují v celém zdravotnickém systému, tedy nejenom u specialistů, což komplikuje její diagnostiku. Aby bylo možné  hepatitidu C vymýtit, bylo by optimální jednorázově otestovat všechny osoby starší nad 18 let, což není v současnosti proveditelné Testování je vyhláškami MZ ČR nařízeno pouze v těchto skupinách: vybraní zdravotníci dle rizika, dárci krve a orgánů a partneři plánující umělou fertilizaci. Veškerá další doporučení k testování HCV byla dosud jen doporučeními odborných společností a jejich dodržování nelze vynucovat.  Podmínkou pro úspěšné vyhledávání infikovaných osob je spolupráce praktických i odborných lékařů při testování HCV infekce.

Testování na virus probíhá jednoduše. Z krve se zjišťuje přítomnost protilátek, které naznačují, zda došlo k infekci, ale neukazují, jak dlouho onemocnění trvá. K potvrzení aktivní infekce je třeba podstoupit několik dalších bezbolestných vyšetření, aby se potvrdila přítomnost viru v krvi a zjistila míra poškození jater. Léčení probíhá pomocí ústy podávaných léků.

Pokud u někoho existuje byť jen malé podezření na nákazu žloutenkou C, lze se objednat na testy na pracovišti patřící mezi centra léčby virové hepatitidy C. Jsou dvojí odbornosti – „infekce“ a „gastroenterologie a hepatologie“ – je jich 25 po celé ČR a jsou regionálně dostupná - www.ces-hep.cz

Dle TZ

www.omnimedia.cz

 

Tweet