Medicína
Záhadně kolísající jaterní testy
Zvýšené hodnoty jaterních testů objevující se dlouhodobě bez jiných příznaků jsou vždy podezřelé a alarmující. Nutno vždy zjistit, zda do počátku 90. let nebyl nějaký kontakt s krví formou transfúze, tetovacích jehel nebo např. jednorázového užití drogy injekcí. Záhadné výkyvy jaterních testů byly dokonce např. vyřešeny až po 35 letech od porodu císařským řezem, kdy se žena během porodu nakazila žloutenkou C. Nemoc naštěstí byla zaléčena. Ale ne každý příběh končí dobře.
V roce 1990 pacientka přivedla na svět syna císařským řezem. A právě během pobytu v nemocnici se pravděpodobně nakazila virovou infekcí, která se v šestinedělí projevila žloutenkou. Tenkrát byla specifikovaná jako non-A, non-B, jak byla před objevem viru označována také žloutenka C. Lékaři měli na příčinu dva názory. První diagnóza byla, že žloutenka vznikla následkem injekcí na udržení těhotenství (léková žloutenka), druhou hypotézou bylo, že plod byl příliš veliký a tlačil na játra. Kvůli žloutence byla pacientka léčena nakonec na infekčním oddělení.
Další roky paní pacientka chodila na pravidelné kontroly k praktickému lékaři. O 5 let později, v roce 1995, měla zhruba trojnásobně zvýšené hodnoty jaterních enzymů ALT a AST. Vzhledem k tomu, že pacientka tou dobou pracovala v Chorvatsku, kde byly různé virózy, lékař se domníval, že se může jednat o přechozenou mononukleózu. Po dovolené v zahraničí měla pacientka jaterní testy v pořádku. Od roku 2000 se u pacientky opět objevily značné a přetrvávající výkyvy v jaterních testech (u enzymů ALT a AST). Zhruba před 16 lety podstoupila pacientka fundoplikaci (operaci žaludku). Před zákrokem podstoupila několik předoperačních testů. Následně žila v domnění, že také na žloutenku C. Ale jak se později dozvěděla, byly vyloučeny jen žloutenky A a B.
„Hepatitida C byla objevena v roce 1989. Do té doby lékaři uměli diagnostikovat virovou hepatitidu A, hepatitidu B a zbylé případy, po vyloučení těchto dvou infekcí, jsme označovali jako non-A, non-B. Po objevu viru hepatitidy C se ukázalo, že ve více než 90 % případů z této třetí skupiny se jedná o žloutenku C, správněji infekci virem hepatitidy C nebo hepatitidu C,“ vysvětluje prof. MUDr. Petr Urbánek, CSc., přednosta Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Praha a místopředseda České hepatologické společnosti ČLS JEP. Pacientka mohla být nakažena nějakou intervencí typu krevní transfuze, převodem plazmy, krvinek a podobně. Císařský řez podstoupila v roce 1990, dárci krve se ale v ČR testují až od roku 1992.
Hepatitida C se typicky ve svém dlouhodobém (třeba několik desetiletí) trvajícím průběhu projevuje jako sinusoida. Sice není tak pravidelná, ale chvíli jsou jaterní testy vyšší (1,5 násobek, dvojnásobek normy), pak mohou být naopak 2-3 měsíce úplně normální nebo skoro normální. Pacientka si také vyslechla, že by mohla mít nějaké autoimunitní onemocnění jater, ale diagnostika se nedotáhla do konce, protože potvrdit, nebo vyloučit ho může komplex specializovaných vyšetření, včetně jaterní biopsie.
Koncem jara 2024 pacientka podstoupila gynekologický zákrok. Opět musela absolvovat několik předoperačních vyšetření a v rámci nich bylo provedeno i krevní vyšetření na žloutenku C. „Jakmile se diagnóza potvrdila, byla jsem nemile překvapená, jak se ke mně začal chovat zdravotní personál. Byla jsem poučená, že žloutenka C se přenáší tělními tekutinami, a tak lékařka se mnou bohužel jednala jako se sexuální pracovnicí.“
Následně se pacientka objednala u specialistů hepatologů. Žádná biopsie, ale bezbolestné vyšetření z krve a ultrazvukem. V ten samý den znala výsledky vyšetření a lékař podal léky hrazené pojišťovnou.
Speciální vyšetření na žloutenku C probíhá neinvazivně. Stěžejní je vyšetření krve, které prokazuje přítomnost viru v krvi. Dále se využívá ultrazvukové vyšetření tuhosti jater (elastografie jater), které prokáže, kolik vaziva člověk v játrech má, jak významně jsou jeho játra nemocná.
„Podle výsledků elastografie se nastavuje pacientský postup po skončení léčby, jejíž úspěšnost je 99,9 % a spočívá v podání 1 nebo 3 tablet po dobu 2 či 3 měsíce. Jakmile pacienta vyléčíme, pečujeme o něj podle výsledků vstupní elastografie. Pokud nebude mít virus v krvi a nebude mít jaterní cirhózu, pacient je zdravý a může být uvolněn z další specializované péče. Zajímavé je, že nemůžeme říci, že člověk nakažený 30 let bude mít zákonitě cirhózu a jedinec s nákazou 3 roky ji mít nebude,“ upřesňuje odborník.
Uvedený příběh není zdaleka jediný. Může být také inspirací pro ostatní, kteří mají řadu let zvýšené jaterní testy a stále se neví, co by mohlo být příčinou. Žloutenku C odhalí jenom speciální test. „Dokud někdo nemá vyšetřený anti-HCV protilátky, nemůže říct, že se s virem hepatitidy C nepotkal. Existuje jen jediné vyšetření, a to vyšetření právě protilátek anti-HCV prokazující, jestli s virem v kontaktu byl, nebo nebyl. Pokud ano a následné vyšetření prokáže, že virus v krvi stále přítomen je, pomůže léčba hrazená zdravotní pojišťovnou,“ shrnuje odborník.hepatolog.
Pokud je podezření na nákazu žloutenkou C, lze se objednat na testy na pracovišti patřící mezi centra léčby virové hepatitidy C. Jsou dvojí odbornosti – „infekce“ a „gastroenterologie a hepatologie“ – je jich 25 po celé ČR, jsou regionálně dostupná. Více na: www.ces-hep.cz
Dle TZ
www.omnimedia.cz
