Žloutenka

Počet pacientů s hepatitidou v posledních letech stále stoupá. Vloni se s různými formami hepatitidy léčilo téměř 12 tisíc klientů VZP ČR. Náklady pojišťovny na zdravotní péči u této diagnózy dosahovaly 970 milionů korun, největší podíl přitom představuje léčba chronických forem hepatitidy, tj. 948 milionů korun. VZP ČR také zaznamenává opětovný růst zájmu (po covidovém propadu) o očkování proti žloutence (typu A, B). Za první pololetí 2024 využilo příspěvek na vakcínu 13 tisíc klientů, tj.  stejný počet jako za celý rok 2022. Statistiku vydává pojišťovna v souvislosti se Světovým dnem boje proti hepatitidě.

 Hepatitida, nebo také lidově řečeno žloutenka, je zánětlivé onemocnění jater, které může být způsobeno různými faktory, včetně virů, alkoholu, drog, autoimunitních chorob a dalších toxických látek. Existuje několik hlavních typů virové hepatitidy, které jsou označovány jako hepatitida A, B, C, D a E. Každý typ má své specifické vlastnosti, způsoby přenosu a dopady na zdraví. Pacienti nejčastěji trpí chronickými formami hepatitidy. V případě VZP ČR to vloni bylo cca 10 000 klientů. Nejvíc meziročně přibylo nakažených hepatitidou E, pojišťovna evidovala 600 takových pacientů, tj. dvakrát více než v roce předchozím.

 Proti hepatitidě typu C, D a E není možné očkování. To naopak lékaři doporučují u hepatitid typu A a B. Na toto očkování VZP ČR svým klientům přispívá z fondu prevence až 1 000 Kč (děti jsou proti hepatitidě typu B chráněné povinnou hexavakcínou). V loňském roce čerpalo tyto příspěvky více než 19 tisíc klientů a VZP jim vyplatila 9,6 milionu korun. Ze statistiky VZP ČR jasně vyplývá, že zájem o očkování opět narůstá, což potvrzují i průběžná čísla z prvního pololetí letošního roku.

 Z veřejného zdravotního pojištění je hrazeno očkování proti žloutence typu B zdravotníkům zejména těch oborů, kde hrozí zvýšené riziko přenosu choroby. Patří sem například jednotky intenzivní péče, pracoviště chirurgických oborů, interní oddělení, infekční oddělení, laboratoře a mnohá další. Hrazeno je také studentům lékařských fakult, zdravotnických škol a všem členům integrovaného záchranného systému apod.

 Žloutenka typu A, které se říká nemoc špinavých rukou, se šíří zejména při špatné hygieně. Typ B se přenáší krví a tělesnými tekutinami – rizikovými faktory jsou zejména injekční aplikace drog či promiskuita. Hepatitida C je nejrizikovější typ žloutenky, přenáší krví, nejčastěji se jí nakazí uživatelé drog. Hepatitida E se přenáší zejména nedostatečně tepelně upraveným vepřovým masem. Inkubační doba se pohybuje podle typu hepatitidy od 14 do 180 dní. Typickými příznaky žloutenky je žluté zbarvení pokožky, očního bělma a někdy i dalších tkání. Dále pak únava a slabost, bolest břicha, nevolnost, ztráta chuti k jídlu či tmavá moč. Pokud infekce trvá déle než 6 měsíců, může akutní žloutenka přejít v chronickou. Dlouhodobá infekce hepatitidy, tzn. déle než 6 měsíců, může vyvolat cirhózu nebo nádor jater. Klinicky ale může být takový pacient zcela bez příznaků a nemoc může být zjištěna zcela náhodně, anebo až když dojde ke zdravotním komplikacím. Do chronicity může přejít hepatitida B a C.

Akutní hepatitida se většinou léčí klidem na lůžku, jaterní dietou se mírní příznaky onemocnění (teplota, zvracení). Léčba trvá zhruba 2 týdny. Chronická virová hepatitida se léčí antivirotiky. U virové hepatitidy C trvá léčba obvykle 2 až 3 měsíce. U chronické virové hepatitidy B je léčba většinou celoživotní. Dle TZ

www.vzp.cz

 

 

Tweet