Medicína

Průzkumy ukazují, že ještě před sto lety byla v Česku střední délka života přibližně o 30 let nižší než dnes. Dle předběžných údajů ČSÚ tak v roce 2023 dosahovala u mužů 77 let, u žen pak 83. Data však říkají i to, že tři čtvrtiny lidí starších 65 let trpí dlouhodobými nemocemi i různě závažnými zdravotními problémy. Otázka tedy zní – jak se dožívat vysokého věku ve zdraví a kondici? Odpověď je v podstatě snadná – pěstovat zdravé vztahy, dostatečně spát, hýbat se, a především neházet vinu jen na genetiku. Právě ta totiž k dlouhověkosti dle řady výzkumů přispívá méně, než si myslíme.

Genetika určitým způsobem délku dožití ovlivňuje. Dle některých studií však podstatně méně, než se mnozí domnívají - např. výzkum z roku 2016 hovoří o tom, že genetické faktory jsou za délku dožití odpovědné přibližně z 25 %. Často se přitom může jednat i o vliv genetiky ve formě dědičných predispozic k nejrůznějším onemocněním, kterým se dá efektivně předcházet důslednou prevencí. Ukazuje se tak, že do velké míry lze jít dlouhověkosti naproti životním stylem. Významnou roli tu hrají naše pravidelné návyky i schopnost, čemu se každý den věnuje čas.

Přibližně kolem 35 roku věku začíná výkonnost organismu v důsledku přirozených procesů stárnutí klesat. Ukazuje se však, že pravidelný pohyb je účinným prostředkem, jak toto stárnutí zpomalit. Působí pozitivně na správnou funkci a zdraví kardiovaskulárního systému, na regulaci krevního tlaku, je účinnou prevencí rozvoje cukrovky a přináší benefity také mozkové činnosti a dobré paměti. Adekvátní množství pohybu pro každého z nás je však individuální. Přestožedle WHO je optimální mít 150 až 300 minut středně intenzivní pohybové aktivity týdně, existují i lepší a spolehlivější nástroje, jak zjistit, která aktivita je zrovna skutečně efektivní.

Studie rovněž ukazují, že i člověk, který začne být fyzicky aktivní až ve středním věku, může pohybem prodloužit svůj život o několik let. Je však důležité začít zvolna, například obyčejnou chůzí, a respektovat možnosti svého těla. Každému prospívá odlišná míra fyzické aktivity. Je proto dobré průběžně sledovat, jak množství pohybu působí na tělo. Již existuje společnost, která vytvořila snímač měřící aktuální stav organismu, včetně míry stresu, regenerace a funkčního věku, toho, v jakém naše tělo skutečně je bez ohledu na datum narození. Lidem tak umožňuje snadno zjistit, co jejich tělu prospívá a co naopak škodí.

Zdravé sociální vazby mají na délku a kvalitu života rovněž prokázaný vliv. Ukazuje se, že pozitivní sociální interakce pomáhají například s regulací hladiny stresu, snižují depresivní příznaky a zlepšují celkové duševní zdraví. Existuje studie, která na základě tří set tisíc jedinců zjistila, že riziko úmrtí v důsledku nedostatku sociálních vazeb se přibližně rovnalo vykouření 15 cigaret denně a nadměrné konzumaci alkoholu. Slabé sociální vazby navíc představují ještě vyšší riziko úmrtí než fyzická nečinnost a obezita. Zjistilo se, že už tři vztahy s ostatními lidmi snižují riziko předčasného úmrtí o více než 200 %.

Občasně ve stresu se cítí polovina Čechů, ženy o 12 % více než muži. V generaci ve věku 18-29 let bývají nejčastějším důvodem obavy z budoucnosti, lidé od třiceti do čtyřiceti čtyř let téměř v polovině případů uvádí jako stresor nedostatek času sám na sebe. Dnešní zrychlená doba tlakem na výkon přímo tuto situaci nahrává. Stres přitom značně ovlivňuje kvalitu života, chronický je častým důvodem potíží bez fyziologické příčiny (opakované bolesti hlavy, problémy s trávením, třeba bolest zad apod).

74 % Čechů čelí alespoň občas stresovým situacím, 18 % dokonce velmi často. Vyvarovat se stresu absolutně zpravidla nejde, je však potřeba naučit se s ním správně pracovat.  Chronický stres vede k úzkostem, depresím i srdečním onemocněním. I tyto stavy se dají monitorovat! Přístroje využívají k měření metodu spektrální analýzy, jejichž výsledky patří mezi nejpřesnější.

Délka dožití ve zdraví je ovlivněna i mnoha dalšími okolnostmi. Zásadní je kvalitní spánek, vyvážená strava s přiměřenou hmotností a v neposlední řadě péče o duševní zdraví. Právě to má přímou souvislost s pohybem – je totiž prokázáno, že např. při depresi vede navýšení pohybové aktivity o snížení rizika recidivy až o 50 %. Ukazuje se tak, že jde-li o zdraví, fyzický a psychický stav je skutečně spojená nádoba. Svou roli v něm přitom často hrají i zdánlivé maličkosti. Dle TZ

www.fyi.cz

Tweet