Bolesti hlavy
Podceňování migrény je společenský problém (průzkum)
Nepopsatelná bolest hlavy, zvracení, závratě, přechodná ztráta zraku – tyto a další příznaky zažívá několikrát do měsíce přes milion lidí s migrénou. Přestože je migréna jako nemoc známá, pacienti se stále setkávají s odsuzováním, nepochopením, a to občas i ze strany zdravotníků. Většina lidí s migrénou tak nemoc tají, protože se bojí výsměchu. Vyplývá to z čerstvého průzkumu pacientské organizace Migréna-help, kterého se zúčastnilo více než 500 respondentů.
„Zdraví lidé si neumí představit, čím člověk s migrénou prochází. Co považujeme za obzvlášť alarmující, je to, že pacienti i v době nejsilnějšího záchvatu migrény váhají, zda jít na pohotovost či za lékařem. Snaží se stav utlumit velkým množstvím běžně dostupných léků proti bolesti, a migréna se tak může naopak zhoršit. Bez ohledu na to, kolik dětí a dospělých migrénu v České republice má, pacienti stále řeší podceňování a někdy i urážky – pak si o sobě sami myslí, že jsou k ničemu,“ zdůrazňuje skutečnost vyplývající z průzkumu Stigma vs. migréna předsedkyně pacientské organizace Migréna-help.
To, že ostatní neví a také nerozumí, co ataky migrény obnáší, a bolest zlehčují, pak zpětně vede k většímu stresu pacientů, depresi, skrývání nemoci (což přiznává 70 % dotázaných) a paradoxně k častějším záchvatům. Z toho, jak s nimi okolí zachází, se cítí špatně téměř 57 % dotazovaných. S nepochopením lékařů a zdravotního personálu se v životě setkalo 51 % respondentů. Někteří pacienti uvádějí, že je lékaři odkazují i bez pečlivé diagnózy rovnou na psychiatra, podle odpovědí z dotazníku se část nemocných bojí lékaře vůbec vyhledat. Někteří respondenti ale přiznávají, že je několikadenní záchvat i přes jejich obavy nakonec donutí záchranku zavolat.
Někdy i lékaři podceňují záchvat migrény u pacienta a předepisují pouze standardní angetika. Pacienti přijíždějí do nemocnice většinou při prvním záchvatu migrény. Obvykle je vyděsí úporné zvracení, porucha vidění, brnění nebo porucha řeči – příznaky, které jsou podobné mozkové mrtvici. Většinou jsou viditelně schváceni bolestí. Jsou jim podány nitrožilně léky proti bolesti a případně další, které ovlivní doprovodné příznaky. Neurologové doporučují, aby člověk, který svou bolest hlavy zná, přišel na pohotovost ve chvíli, kdy záchvat trvá déle než obvykle, dosud účinné léky nezabírají a ataku provází úporné zvracení. I ten, kdo se s migrénou léčí, by měl podle lékařek zbystřit, když se objeví neznámý typ bolesti, nově aura či jiné neurologické potíže typu brnění, ospalost.
Přesná hranice, kdy by člověk měl na urgent přijít, neexistuje – každý vnímá bolest jinak. Pacienti s migrénou však mohou trpět i sekundární bolestí hlavy. Za tím se může skrývat mrtvice, krvácení, tumor a další. Nemocní s migrénou a aurou jsou dvojnásobně náchylnější k mozkové mrtvici než zdraví lidé. Riziko mrtvice navíc roste, pokud jde o ženy, které užívají dvousložkovou antikoncepci. V prvních třech měsících tohoto roku pražská záchranka vezla k ošetření přibližně 50 lidí s migrénou. Na jižní Moravě to bylo 90 výjezdů kvůli záchvatům migrény.
Dotazník Stigma vs. migréna upozorňuje na to, jak velký problém podceňování migrény je. Pokud pacient nevyhledá odbornou pomoc a snaží se pomoci si sám, riskuje, že se z jeho epizodické migrény stane chronická – může pak zažívat i více než 15 migrenózních dní za měsíc. Nemluvě o riziku nadužívání analgetik, triptanů nebo jiné akutní medikace a přivození si závažných stavů, jako je například status migrenosus, tj. záchvat trvající více než 3 dny, či dokonce migrenózní mrtvice.
Z více než 500 respondentů bylo 92 % žen, 33 % má záchvaty 1–4× za měsíc, na 28 % migréna útočí až 7× do měsíce a chronickou bolest (více než 15 dní v měsíci) mělo 8,5 % dotázaných. Z dotazníku vyplývá, že až třetina respondentů někdy odkládala nebo se vyhýbala vyhledání lékařské pomoci, protože se za svoji migrénu styděli. Pouze pro třetinu respondentů (33,5 %) nebylo obtížné adekvátní léčbu získat. K příležitosti průzkumu vydává organizace nový e-book Den plný změn, který téma příběhově zpracovává. Více na https://www.migrena-help.cz/den-plny-zmen/.
Migréna je dlouhodobé onemocnění, které se projevuje opakovanými záchvaty bolesti hlavy s doprovodnými příznaky (světloplachost, přecitlivělost na zvuky, nevolnost nebo zvracení). Tyto příznaky se během záchvatu, který obvykle trvá jeden až tři dny, zhoršují i při běžných denních aktivitách. Podle počtu dnů v měsíci s bolestí hlavy se rozlišuje epizodická (0–14 migrenózních dnů v měsíci) a chronická migréna (≥ 15 migrenózních dnů v měsíci). Při více než 4 migrenózních dnech v měsíci se obvykle zvažuje zahájení preventivní léčby, nutné je však vyšetření lékařem, a to buď ambulantním neurologem, nebo lékařem v centru pro diagnostiku a léčbu bolestí hlavy. Jejich seznam je k dispozici na www.migrena-help.cz/poradny/.
Migréna-help je první pacientská organizace v České republice podporující osoby s migrénou a jejich blízké. Více na www.migrena-help.cz, www.migrena-kompas.cz.
Dle TZ
www.mavepr.cz

