Medicína
Až 96 % Čechů se v nějaké formě potýká se stresem (průzkum)
Nejnovější průzkum farmaceutické společnosti STADA Česká republika odhalil, že až 74 % Čechů alespoň občasně čelí stresovým situacím, 18 % z nich se s nimi potýká velmi často a 6 % dokonce neustále. Výjimečně stres zažívá 22 % dotázaných a pouze 4 % lidí si užívají život zcela bez stresu. S nepříjemnými fyzickými či psychickými stavy vyvolanými stresem se tedy setkává většina z nás.
Od roku 1992 je duben považován za měsíc povědomí o stresu - ideální doba zhodnotit, v jakém rozpoložení těla i mysli se organismus nachází a co lze udělat pro zlepšení. Krátkodobý stres sice může být užitečný pomocník při překonávání nepříjemných situací, ale jeho dlouhodobé působení může způsobit závažné problémy v podobě celé řady psychosomatických obtíží jako jsou zažívací, dýchací a kožní problémy, bolesti na hrudi, oslabená imunita, poruchy spánku aj. Chronický stres může být spojen také se vznikem a rozvojem úzkostných a depresivních poruch. Při přetrvávajícím stresu je důležité nebát se o něm hovořit a hledat řešení – s rodinou, blízkými či odborníky.
Občasně se cítí ve stresu polovina dotazovaných žen i mužů. V případě častého či dokonce neustálého stresu ovšem ženy výrazně převyšují muže, a to o celých 12 %. Obecně se též více stresuje mladší věková kategorie dotazovaných od 18–44 let. Pocity neustálého stresu v největší míře přiznali mladí lidé od 18–29 let (téměř 11 %). Mezi nejčastějšími důvody uvedli obavy z budoucnosti (60 %), ale například i studium. Lidé ve věku 30–44 let nejvíce trpí nedostatkem času sami na sebe (46 %).
Nejčastěji uváděné důvody stresu napříč všemi věkovými kategoriemi zahrnují obavy z budoucnosti (39 %), finanční situace (31 %) nebo náročného zaměstnání (30 %) – poslední zmiňovaný je typičtější pro muže. S rostoucím věkem míra stresu obecně klesá, pokud se starší lidé s něčím trápí, jsou to převážně vlastní zdravotní problémy.
Stresové situace Češi nejčastěji řeší odpočinkem (45 %), procházkami v přírodě (43 %) a časem stráveným s blízkými (35 %). Muži ve srovnání s ženami častěji volí k odbourání stresu sport, často také alkohol. Ženy se více svěřují blízkým nebo sáhnou po sladkostech. Lidé z velkých měst více zmiňují relaxační techniky a volnočasové aktivity. Starší respondenti častěji užívají doplňky stravy na podporu psychických funkcí, díky kterým mohou být schopni stres lépe zvládat.
Zvládání stresu vždy záleží na míře a závažnosti. Důležité je zjištění spouštěčů stresu a práce s nimi osvojení technik, které pomáhají vypořádat se s nastalou situací. Pokud současná životní situace vyvíjí příliš velký tlak, je na místě změna životního stylu v podobě dodržování kvalitního spánkového režimu, zařazení pravidelné fyzické aktivity a pestrého a vyváženého jídelníčku. V podobných situacích může pomoci i zařazení vhodných doplňků stravy na podporu duševní a fyzické pohody. V případě chronického stresu je vhodné vyhledat odbornou pomoc psychologa, psychoterapeuta či psychiatra.
Pro období zvýšeného stresu se hodí například ženšen korejský, známý adaptogen, který pomáhá překonat únavu. Dalšími užitečnými doplňky v náročnějších životních situacích jsou například ginko biloba a magnesium, které přispívají k normálním svalovým funkcím, udržování zdravých kostí a zubů a jsou vhodné při zvýšené mentální a fyzické zátěži.V kombinaci s vitaminem B6 snižují únavu a vyčerpání. V období zvýšené psychické zátěže je vhodná také guarana.
Výzkum byl proveden v březnu 2024 agenturou STEM/MARK na reprezentativním vzorku české dospělé populace s 1 000 respondenty. (www.stada-pharma.cz) Dle TZ
www.bestcg.com
