Medicína
Světový den jater - 19. 4.
Světové dny zdraví hrají důležitou roli při zvyšování povědomí o závažných zdravotních problémech a jejich prevenci. To je i případ Světového dne jater, jehož cílem je informovat veřejnost o důležitém orgánu, jeho vlivu na celkové zdraví i jaterních nemocech. Játra hrají v těle zásadní roli a pokud nepracují správně, ovlivňuje to celkový zdravotní stav organismu. Velmi negativní vliv na ně má nevhodný životní styl, nedostatek pohybu a přejídání. Nelze vinit pouze účinek alkoholu.
Játra jsou největší žlázou v těle a také nejtěžším orgánem. Jsou odpovědná za čištění krve od škodlivých látek i metabolismus živin, pomáhají v procesu regulace hladiny cukru v krvi, ukládání živin a produkce žluči během trávení, stejně jako udržují hladinu cholesterolu nebo syntetizují důležité bílkoviny. Jsou klíčovým orgánem, který plní mnoho důležitých funkcí a jejich správná činnost je zcela zásadní.
Ačkoli mají játra ve srovnání s jinými orgány výjimečnou schopnost regenerace, mohou onemocnět. Ohrožují je například virová hepatitida, cirhóza nebo hepatocelulární karcinom. Na předním místě jaterních onemocnění je nenápadné a dlouho se nijak neprojevující onemocnění zvané NAFLD neboli nealkoholická tuková choroba jater (z angl. Non-alcoholic Fatty Liver Disease). Při tomto onemocnění dochází k abnormálnímu hromadění tuku v jaterní tkáni, což vede k narušení jejich funkcí.
"NAFLD lze rozdělit na dvě formy – prostou jaterní steatózu, kdy množství tukových buněk v játrech přesahuje 5 %, a steatohepatitidu, která je spojena se zánětem, následným jizvením jaterní tkáně a může vést až k cirhóze,“ vysvětluje lékař. V počátečních stadiích NAFLD probíhá bez příznaků, což znamená, že nemocný nemusí pociťovat žádné potíže. Některé, zpravidla nespecifické příznaky, jako je ztráta chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, únava, se mohou projevit až později. V důsledku toho se nemoc často odhalí až v pozdním stadiu, kdy už může být poškození jater rozsáhlé.
NAFLD postihuje především lidi, kteří mají sedavý způsob života, nedostatek fyzické aktivity a nevhodné stravovací návyky. Není divu, že výskyt tohoto onemocnění v posledním desetiletí celosvětově dramaticky vzrostl. V současné době postihuje 30–35 % světové populace a při stávajícím tempu nárůstu by mohlo do roku 2040 postihnout více než 50 % dospělých. Znepokojující je také rostoucí výskyt u dětí a dospívajících.
NAFLD však není jen izolovaným problémem jater, ale souvisí s dalšími nemocemi, které jsou důsledkem sedavého způsobu života a špatné stravy – cukrovkou 2. typu, obezitou, hypertenzí nebo kardiovaskulárními chorobami, jejichž výskyt v populaci narůstá stejným tempem. (Až 80 % obézních pacientů a 75 % diabetiků 2. typu má NAFLD). NAFLD ovlivňuje také chronické onemocnění ledvin, spánkovou apnoe, souvisí s depresivními nebo úzkostnými stavy a je u něj 3× vyšší riziko vzniku lupénky. Ženy s NAFLD mají také vyšší pravděpodobnost komplikací v těhotenství.
Nealkoholová tuková choroba jater tedy úzce souvisí s dalšími metabolickými onemocněními a s cílem lépe definovat tento vztah vzešla také iniciativa změnit pojmenování tohoto onemocnění na MAFLD (Metabolic dysfunction-associated fatty liver disease).
Souvislost NAFLD s dalšími chorobami také zdůrazňuje nutnost komplexního přístupu ke zdravotní péči. Mnoho jaterních problémů lze zlepšit nebo dokonce zcela odstranit bez jakýchkoli léků, pouhou úpravou životního stylu. V případě NAFLD/MAFLD jsou velmi účinná režimová opatření, jako je zdravá strava a zejména pravidelná fyzická aktivita.
Prvním důležitým krokem k léčbě by proto měla být změna životního stylu, tj. omezení negativních faktorů, které onemocnění způsobují. Toho lze dosáhnout změnou stravovacích návyků, například omezením sladkých nápojů, sladkého pečiva a zvýšením podílu libového masa, luštěnin, celozrnných výrobků, ovoce a zeleniny. Důležitá je také fyzická aktivita – pravidelný pohyb, aerobní cvičení nebo rychlejší chůze mohou přinést zlepšení nejen pro játra, ale také pro psychiku a celkové zdraví. Je však důležité tyto změny udržovat dlouhodobě.
Také je možné podpořit regeneraci jater tzv. hepatoprotektivy, například užíváním esenciálních fosfolipidů, což jsou látky přírodního původu se schopností pronikat přímo do jaterních buněk. Tyto látky pomáhají obnovit jejich strukturu a zlepšují funkci buněčných membrán. V České republice jsou esenciální fosfolipidy dostupné ve volně prodejném léku, který je určen pro dospělé a děti od 12 let s minimální hmotností 43 kg. Dle TZ
