Nemoci a jejich příznaky

Den Parkinsonovy nemoci 11. duben


Kategorie: Aktuality Nemoci a jejich příznaky 
11.duben 2024

Dne 11. dubna 1755 se narodil James Parkinson, britský lékař, který onemocnění poprvé popsal. Parkinsonova nemoc zasahuje nejčastěji jedince mezi 50 až 60 lety, čím dál častěji se však týká i mladších ročníků. V současné době V ČR trpí Parkinsonovou nemocí zhruba 50 000 pacientů, každým rokem lékaři diagnostikují až 1500 nových případů.

 

Závažné neurodegenerativní onemocnění se nedá zcela vyléčit, ale existují způsoby, jak výrazně zmírnit jeho projevy. Pomáhají technologie, jednou z nich je hluboká mozková stimulace (Deep Brain Stimulation – DBS). Metoda stimuluje jádra hluboko v mozku, výrazně potlačuje ztuhlost, zpomalení a třes. V Česku je dostupná už více než 25 let a pomohla více než tisícovce pacientům. Přesto o ní mnoho pacientů ani lékařů stále neví. Zákrok hradí zdravotní pojišťovny a je možné ho podstoupit ve specializovaných centrech.

Příčinou Parkinsonovy nemoci je postupné odumírání buněk, které produkují dopamin, zajišťující správný přenos signálů mezi nervovými buňkami. Nemoc se projeví až tehdy, kdy dojde ke ztrátě 60–80 % dopaminových buněk. Typickými projevy nemoci jsou zejména snížená pohyblivost a poruchy chůze („šouravá“ chůze s krátkými kroky), dále svalová ztuhlost a u některých pacientů třes i v klidovém režimu. V nejpokročilejších fázích nemoci mohou pacienta trápit i jiné, nemotorické příznaky, jako například poruchy vnímání nebo spánku. Nemoc zasahuje i psychiku.

Parkinsonova nemoc není zcela vyléčitelná, současná medicína dokáže pouze mírnit její projevy. Přesto se při úspěšné léčbě může pacient vrátit do života, často i do práce. Standardní léčbou jsou farmaka: léky (často tzv. antiparkinsonské medikace), které v mozku nahradí chybějící dopamin. Postupný rozvoj nemoci ale často snižuje jejich účinnost, což vede k nutnosti navýšit dávky, aby se dosáhlo stejného účinku. Může však vést k nadužívaní léků i nárůstu vedlejších účinků.

Mimo farmakologické léčby je moderní a unikátní alternativou metoda tzv. hluboká mozková stimulace (Deep Brain Stimulation – DBS). První operace touto metodou proběhla 26. března 1998 v pražské Nemocnici Na Homolce. Terapie využívá elektrické impulzy ke stimulaci mozkových jader hluboko v mozku. Zákrok musí být velmi precizní. Lékaři musí vytipovat mozková jádra o velikosti zrnka rýže a v nich najít ideální polohu pro umístění stimulace. Pokud jsou elektrody zavedeny správně, efekt se projeví okamžitě po zapnutí neurostimulátoru. Dojde je zrychlení pohybů, vymizí třes a pacient může končetiny ovládat stejně jako po užití potřebné dávky léků. Neurostimulace působí neustále, 24 hodin denně.

„Zatímco mezi dávkami léků musí být nezbytné pauzy, kdy se stav nemocného obvykle zhoršuje, neurostimulace udržuje pacienta v dobré formě po celou dobu. Projevuje se to nejen na jeho fyzických schopnostech, ale také na psychice a náladě – je to jako návrat v čase do doby před nemocí. Možnost být jako dřív dodává pacientům další chuť do života,“ vysvětluje přednosta Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Celkem už metoda pomohla zlepšit kvalitu života u více než jednoho tisíce pacientů v ČR. Každoročně ji u nás podstoupí přibližně 60 jedinců, kteří musí splnit specifická kritéria.

Parkinsonova nemoc ovlivňuje nejen pacienta, ale zasahuje i jeho okolí. Pacient v pokročilém stádiu nemoci obvykle vyžaduje trvalou péči. Řešení, které projevy nemoci zmírní nebo dokonce odstraní, zlepší a usnadní život mnoha lidem. 

Mimo pražské Nemocnice Na Homolce poskytují léčbu touto metodou ještě dvě další specializovaná centra v Brně a Olomouci. Veškeré informace k Parkinsonově nemoci, ale i dotazník, který mohou vyplnit zájemci o tuto léčbu, jsou na www.jaknaparkinsona.cz.

Dle TZ

www.bisonrose.cz

Autor: MUDr. Olga Wildová