Bolest

Crohnova choroba patří mezi idiopatické střevní záněty (IBD). Začíná plíživě a prvotní příznaky, jako je pobolívání břicha, únava nebo hubnutí, nebývají většinou varovným signálem. Může se však jednat o o vážnější onemocnění.  V ČR trpí touto nemocí desítky tisíc lidí, správně ji diagnostikovat ale často trvá i měsíce. Pokud se pacientům nenasadí vhodná léčba včas, může u nich dojít k nevratnému poškození střeva.  O problematice choroby diskutovaly začátkem dubna 2024 v Praze stovky gastroenterologů  na 1. IBD kongresu.

„Mezi typické IBD choroby patří ulcerózní kolitida a Crohnova nemoc. Stanovení diagnózy ulcerózní kolitidy je relativně snadné. Pacienti se totiž potýkají s opakovaným nucením na stolici. Dochází u nich k vyprazdňování krve a hlenů, takže brzy navštíví lékaře, který tuto nemoc dokáže odhalit poměrně rychle. Horší je to s Crohnovou chorobou – průměrná doba od prvních obtíží do určení diagnózy se v tomto případě pohybuje mezi 12 a 16 měsíci,“ říká prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., prezident kongresu.

Nemoc se na začátku projevuje bolestmi břicha, vyčerpáním, nepravidelnou stolicí a mírným hubnutím, což jsou symptomy, které mohou souviset i s mnoha jinými chorobami. Podrobnější vyšetření se u pacientů provádí pokud potíže nemizí. V tomto případě měl by praktický lékař provést základní laboratorní vyšetření včetně vyšetření stolice. Jestliže výsledky odhalí chudokrevnost a zánětlivé parametry, měl by odeslat pacienta do péče specialisty.

Ke zpoždění  správné diagnózy u Crohnovy nemoci dochází také vzhledem k tomu, že  k jejímu určení je potřeba více vyšetření, nejen  laboratorních a sonografických, ale i endoskopických, pomocí CT či magnetické rezonance. Crohnova choroba může postihnout jakoukoli část trávicí trubice, ať už se jedná o spojení tenkého a tlustého střeva, nebo horní části tlustého střeva. Proto je nutný komplex mnoha vyšetření.

Crohnovou chorobou trpí v Česku asi 35 000 pacientů, u 8–10 % z nich se projeví v dětství. Nemoc se často zaměňuje za akutní apendicitidu a v případě krvavých průjmovitých stolic bývá mylně považovaná za infekční onemocnění nebo krvácení při hemeroidech. U dětí je varovným příznakem porucha růstu. Nejvýznamnějším prokázaným rizikovým faktorem je výskyt IBD v rodině. Včasná diagnostika Crohnnovy choroby je zásadní – znamená včasnou léčbu, která vede k potlačení aktivity zánětu, a pomáhá tak předejít definitnímu poškození střeva. IBD u dětí podle odborníků patří jednoznačně do rukou dětského gastroenterologa ve specializovaném centru, které má zkušenosti nejen s diagnostikou a léčbou, ale také s řešením případných komplikací. Ty mohou u dětí i dospělých nastat zejména tehdy, pokud podstupují málo efektivní terapii.

Ústup obtíží nemusí znamenat, že u nemocných dochází ke zhojení zánětu na trávicí trubici. Především u Crohnovy choroby je důležité pacienty dlouhodobě sledovat. Hrozí jim totiž závažnější komplikace – zúžení trávicí trubice nebo její proděravění. Pacienti mohou mít velké a náhlé problémy s průchodem potravy. Při proděravění trávicí trubice navíc může zánět prostoupit i do přilehlých orgánů. V takovém případě je pak nutná operace. Odborníci se snaží diagnostiku co nejvíce urychlit, aby k uvedeným komplikacím nedocházelo. Proto je velmi důležitá výměna zkušeností mezi specialisty, k čemuž právě kongresy IBD slouží.

Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida je diagnostikována lékaři ročně nově u 2 500 osob. Jsou to nemoci chronické, které významně nesnižují průměrnou délku života, počet pacientů v ČR však trvale roste. K nejmodernější, tzv. cílené terapii se však nyní dostane přibližně jen 20–30 % z nich. Další užívají tzv. konvenční léčbu, například v podobě kortikoidů, antibiotik nebo imunosupresivních léčiv.

Výskyt střevních zánětů je v České republice podobný jako v západní Evropě. Tam se ale na rozdíl od nás dostane k moderní léčbě významně větší podíl pacientů. V posledních letech došlo k revoluci v terapii zánětů střev možností moderní biologické léčby a cílené terapii zahrnující tzv. ‚malé molekuly‘. A těmi by mohli a chtěli gastroenterologové léčit o několik tisíc pacientů více, než je tomu nyní. 

Důvodů, proč se moderní léky nedostanou ke všem pacientům, je hned několik: omezené rozpočty specializovaných center, kde se léčba podává i skutečnost, že se řada pacientů dostává do těchto center pozdě a někdy ve stavu, kdy je třeba u nich část poškozeného střeva chirurgicky odstranit.

Situaci neprospívá ani to, že některé moderní léky patří až do druhé léčebné linie, to znamená, že pacient musí nejdříve podstoupit léčbu první linie, tzn. že užívá kortikoidy, antibiotika či léky potlačující imunitní reakce – imunosupresiva. O tom, aby se moderní léky posunuly do první linie, jednají gastroenterologové jak se zdravotními pojišťovnami, tak se Státním úřadem pro kontrolu léčiv. Návrat pacientů do běžného života se státu ekonomicky vyplatí i za cenu úhrad moderních léků.  Dle TZ

www.mavepr.cz

 

Tweet