Nemoc a zdraví

“Depresivní syndrom je velmi častým duševním onemocněním. Během života se s ním potýká každá 5. žena a každý 10. muž. Hlavní příčinu jeho vzniku přitom nelze jednoznačně určit, jelikož se na rozvoji podílí více rizikových faktorů, například závažné životní situace nebo dlouhodobý stres. Svou roli hraje také genetika, která může riziko vypuknutí deprese zvýšit trojnásobně,” vysvětluje zakladatelka neziskové organizace Loono, která se duševnímu zdraví věnuje v rámci kampaně Dobré nitro. Podle Světové zdravotnické organizace jí na celém světě trpí více než 280 milionů lidí. A stále častěji se začíná objevovat také u dětí a dospívajících.

Deprese se nejčastěji projevuje pokleslou náladou, kterou nelze zlepšit, ztrátou radosti ze života, sníženou energií a motivací, pocitem prázdnoty a beznaděje, ale také poruchou koncentrace a paměti a mnoha dalšími příznaky. Objevit se mohou i fyzické obtíže, jako jsou nespavost, potíže se zažíváním, srdeční obtíže nebo snížení libida a chuti k jídlu. Až 70 % lidí má při depresi myšlenky na sebevraždu.

Může postihnout člověka jakéhokoliv věku. Na rostoucí počet mladých lidí s depresemi se upozorňuje dlouhodobě, znepokojení vyvolaly také dva průzkumy, jejichž výsledky byly představeny v roce 2023. Národní ústav duševního zdraví provedl ve spolupráci s Českou školní inspekcí pilotní Národní monitoring duševního zdraví žáků na základních školách v České republice. Výsledky ukázaly, že 4 z 10 oslovených žáků reportují známky středně těžké až těžké deprese. Rozsáhlý průzkum, který si nechal zpracovat Ústecký kraj, se zúčastnilo 21 tisíc žáků druhého stupně základních škol a ze středních škol v kraji, odhalil, že čtvrtina z dotazovaných dětí vykazuje symptomy deprese, 11 % dokonce příznaky její těžké formy.

Svou roli hrají moderní životní styl, nároky na výkon, ekonomická nestabilita i sociální média, která podněcují k srovnávání sebe sama s idealizovanými obrazy na internetu. Neustálý tlak na dosažení dokonalosti může vést k nízké sebeúctě a pocitu selhání. Přestože sociální sítě nabízí možnost okamžitého kontaktu, mohou zároveň přispívat k nedostatku skutečného hlubšího propojení s druhými lidmi a k sociální izolaci.  Naprosto klíčová je prevence a vzdělávání. Brzké rozpoznání příznaků a poskytnutí podpory může přispět k minimalizaci negativních dopadů deprese na jednotlivce i na společnost jako celek.

Pokud na sobě nebo na blízkém člověku příznaky deprese zpozorujete, navštivte praktického lékaře, který může předepsat léky, případně doporučit psychiatrické vyšetření. Jestliže je situace akutní, například se objevují myšlenky na sebevraždu, je nutno vyhledat lékařskou pomoc ihned.

V případě potvrzení diagnózy psychiatrem, je určená léčba, která se může u každého lišit. Důležitá je  ale také změna životního stylu - dostatek pohybu, kvalitní strava, techniky ovládající vlastní vnímání - ale také pravidelné užívání léků, které mohou výrazně zmírnit příznaky deprese až u 80 % pacientů.

Prevencí je nepotlačovat emoce, během dne se na pár minut zastavit a pročistit si hlavu, třeba na procházce nebo prostřednictvím dechových cvičení. Zaměřit se na aktivity, které zvedají náladu, dávat si realistické cíle a dodržovat zdravý životní styl.  Dle TZ

www.loono.cz

 

 

 

 

Tweet