Další

Léčba některé formy TBC bude možná doma


Kategorie: Aktuality Nemoc a zdraví Choroby 
12.březen 2024

Počet lidí s tuberkulózou (TBC) v České republice meziročně vzrostl o 64 osob, stoupl i počet nemocných dětí. S TBC se loni dle dostupných dat léčilo 447 pacientů. Čeští plicní lékaři nápor zvládají a připravují se na další nárůst. Doporučují zavést pravidelné testy u lidí z rizikových zemí, budou také rozšiřovat kapacity tam, kde se nemocní léčí. Úlevu by měla přinést i nová vyhláška, podle které se mohou spolupracující pacienti léčit doma. Pneumologové o tom informují u příležitosti Světového dne boje proti tuberkulóze, který připadá na 24. března. Ve stejný den, jen o 142 let dříve, oznámil německý lékař Robert Koch objev zákeřného bacilu Mycobacterium tuberculosis, jenž nemoc způsobuje.

 

„Vzhledem k válce na Ukrajině není nárůst nemocných žádným překvapením, je známo že na východ od České republiky není péče o tuberkulózní pacienty na takové úrovni jako u nás. Podíl TBC u osob narozených mimo ČR loni činil 49,2 % (220 případů), z toho 140 je z Ukrajiny, což je téměř čtyřikrát více než před válkou. Ze Slovenska evidujeme 21 případů, z Rumunska a Vietnamu nám přibylo po 11 případech atp.,“ upozorňuje vedoucí Národní jednotky dohledu nad tuberkulózou, Fakultní nemocnice Bulovka. Nejnovější data také ukázala výrazný nárůst TBC u dětí do 15 let – z 11 případů jejich počet loni skočil na 30. Obvykle se eviduje 5–10 nemocných dětí za rok.

Za loňským nárůstem dětských pacientů je například lokální epidemie v Benátkách nad Jizerou, ale také přesnější diagnostické postupy. „Při hledání případných ložisek tuberkulózy jsme u vybraných pacientů začali používat CT, a přestože na rentgenu plic nebyla nemoc vidět, CT vyšetření její přítomnost prokázalo. Poprvé jsme také měli dítě s potvrzenou odolnou, tzv. multirezistentní formou TBC,“ popisuje vedoucí lékařka Plicní ambulance a Střediska péče pro děti s tuberkulózou a mykobakteriózami Fakultní Thomayerovy nemocnice (FTN). Zde se léčí jak malé děti, tak dospívající do 18 let věku. Kvůli očekávanému nárůstu mladých pacientů se budou kapacity tohoto pracoviště rozšiřovat o 2–3 pokoje, s tím, že zcela nově by s dětmi mohly být na pokoji i jejich matky.

Vzhledem k nárůstu multirezistentních forem tuberkulózy v České republice (loni 31) je třeba, aby vzniklo nové pracoviště s kapacitou 10–15 lůžek, o tom nyní pneumologové jednají s Ministerstvem zdravotnictví. „Vše ale záleží na financích, stavba takové jednotky není levná. Dosud se všichni tito pacienti léčí v Thomayerově nemocnici, ale kapacity brzy přestanou stačit,“ říká předseda České pneumologické a ftizeologické společnosti (ČPFS).

Česká republika si za to, jak dokáže zajistit léčbu zejména multirezistentní tuberkulózy podle posledních doporučení, vysloužila pochvalu od Světové zdravotnické organizace (WHO) - říká přednostka Pneumologické kliniky FTN a 1. LF UK. Připomíná ale, že je třeba neusnout na vavřínech. Nárůst odolných forem TBC, necitlivých na běžná antituberkulotika, je dvojnásobný. O úhradu moderních léků, které zkracují dobu hospitalizace z 18–24 na 6–9 měsíců, se musí žádat zdravotní pojišťovny mimořádně na paragraf 16. Léčba jednoho pacienta stojí kolem 1,5 milionu korun.

U běžných forem tuberkulózy, citlivých na léky, by měla lékařům i pacientům ulevit nová vyhláška o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění, platná od ledna 2024. Ta umožňuje pustit nemocné s běžnou tuberkulózou po několika dnech z nemocnice domů. Musí ale spolupracovat, dodržovat domácí izolaci a užívat pravidelně léky. Do plicní ambulance pak již dochází jen na kontroly. Zda je vše tak, jak má být, lze posoudit pomocí telemedicíny, která umožní být s pacientem v pravidelném kontaktu,“ vysvětluje přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. Právě zde meziročně vzrostl počet pacientů o 61 % z loňských 21. Spolupracujících pacientů by mohla být až polovina. Takto nastavený systém uleví nemocnicím, léčebnám a je pro pacienty výrazně příjemnější.

Čeští plicní lékaři tak doporučují ambulantním pneumologům a praktickým lékařům provést u všech pacientů z rizikových zemí při prvním kontaktu rentgenový snímek hrudníku. Plicní lékaři mohou navíc zajistit speciální krevní test na možnou přítomnost latentní tuberkulózy v těle. U všech osob s pozitivním krevním testem je pak vhodné provést CT vyšetření plic. To je schopno odhalit i menší formy tuberkulózy, které nejsou při klasickém rentgenovém vyšetření hrudníku vidět. Pneumologové tedy mohou u každého dospělého člověka z rizikové oblasti pomocí komplexního nebolestivého vyšetření vyloučit tuberkulózní onemocnění či zatím bezpříznakovou nákazu. Pro léčbu mají k dispozici moderní preparáty. Účelem je podchytit nemocné včas, v době, kdy ještě nemají žádné či zcela minimální potíže, a zabránit tak dalšímu šíření nemoci.

https://www.plicnilekarstvi.cz

www.caro-gard.cz

Dle TZ

www.mavepr.cz

 

Autor: MUDr. Olga Wildová