Nemoci a jejich příznaky

Srdeční choroby jsou v České republice významnou příčinou úmrtí, ročně jim podlehne více než 360 tisíc pacientů. Není to jen rodinná anamnéza, kouření či alkohol, ale také stres a emocionální výkyvy. Psychická nepohoda může být jedním z hlavních původců srdečních onemocnění. Negativní emoce mohou přivodit dlouhodobé zdravotní potíže, včetně srdečního infarktu. Statistiky z minulých let ukazují, že v roce 2018 v České republice srdeční choroby zapříčinily 32 % všech úmrtí.

Žijeme v době pod nepřetržitým vlivem nejrůznějších emocí – stres v práci, rozhodovat se rychle a pod tlakem, ale i celodenní používání mobilních zařízení. Takto emočně nabité prostředí silně ovlivňuje psychiku. Zapomíná se na dopady na fyzické zdraví, zejména pak na srdce.

„Dopadu nepříjemných, konfliktních či stresových situací na činnost srdce je snadno si povšimnout – tepová frekvence se zvyšuje, cítí se typické bušení srdce. Krevní tlak stoupá, což se může projevit bolestí hlavy. A zvýšený krevní tlak může poškodit stěny cév,“ říká vedoucí kardiologie z Canadian Medical. Krátkodobý stres srdci obvykle nevadí, horší je stres dlouhodobý. Pacienti, kteří se dlouhodobě vyskytují ve stresovém prostředí, jsou více náchylní k nezdravým kompenzacím. Kouření, nadměrná konzumace alkoholu, přejídání či nedostatek spánku jsou pak samozřejmě jen dalšími faktory zvyšujícími riziko kardiovaskulárních chorob.

Akutní onemocnění srdce vlivem negativních pocitů a emocionálního stresu má dokonce i svoji vlastní kapitolu v odborné literatuře. Výraz „mít zlomené srdce“ tak bohužel není pouze rčením, ale diagnózou lékaři označovanou jako Takotsubo kardiomyopatie. Onemocnění je charakterizováno přechodnou dysfunkcí levé srdeční komory a může vést až k srdečnímu selhání. Ve většině případů dojde k zotavení pacienta zhruba během měsíce. Až 2-5 % pacientů však nemoci podlehne.  Onemocnění nejčastěji postihuje ženy po menopauze a mezi jeho akutní projevy patří bolest na hrudi a dušnost, podobně jako u akutního infarktu myokardu.

Účinky emočního prožívání na činnost oběhové soustavy však nemusí být jen negativní. Například studie z roku 2010 prokázala, že lidé, kteří častěji zažívají pozitivní emoce, jako jsou radost, štěstí a nadšení, mají výrazně nižší riziko výskytu srdečních onemocnění v závislosti na intenzitě prožívání. Pozitivní emoce mohou mít příznivý vliv na srdeční frekvenci i kvalitu spánku. Dlouhodobě šťastní a spokojení lidé jsou také schopni rychleji se vzpamatovat z krátkodobých negativních emocí, a tím předcházet akutním zdravotním problémům.

Výzkumy potvrzují, že u lidí, kteří dlouhodobě dbají na svoji duševní pohodu, je až o třetinu nižší riziko výskytu srdečních chorob, včetně infarktu nebo mrtvice.Pozitivní psychika může výrazně pomoci i pacientům s nepříznivou rodinnou anamnézou nebo již existujícím chronickým onemocněním. Psychická pohoda v kombinaci se zdravým životním stylem tvoří základ důsledné kardiologické prevence.

Ne vždy je možné se negativním emocím zcela vyhnout. Proto je klíčové pečovat o zdraví svého srdce preventivně. Jedním z efektivních způsobů, jak získat povědomí o zdravotním stavu, je preventivní laboratorní vyšetření Rozbor poskytuje důležité informace o stavu tuků v krvi, což je zásadní pro hodnocení rizika srdečních onemocnění a pro stanovení správné léčby.  Dle TZ

www.euc.cz

 

Tweet