Rakovina

Národní ústav pro výzkum rakoviny (NÚVR) si vytkl pro své působení lepší přístrojové vybavení českých pracovišť, publikace ve špičkových časopisech, nové výzkumné týmy i podporu mladých vědců.. V roce 2023 se v řadě z nich podařilo dosáhnout výrazných úspěchů. Shrnují je tři představitelé největšího projektu akademické onkologie v Česku – Aleksi Šedo, Ondřej Slabý a Marián Hajdúch. Národní ústav pro výzkum rakoviny byl založen v rámci Programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví – EXCELES, který je financován z Národního plánu obnovy. Do roku 2024 NÚVR vstupuje mimo jiné s ambicí více se věnovat také popularizaci onkologického výzkumu. 

Profesor Aleksi Šedo, ředitel NÚVR, uvedl při hodnocení roku 2023, že se daří plnit přesně to, proč NÚVR vznikl – propojovat český onkologický výzkum a budovat synergie, čímž se zlepšují podmínky pro vědeckou práci, která předpokládá objevy užitečné pro diagnostiku a léčbu onkologických onemocnění. Příkladem jsou investice do technologického vybavení na pracovištích v Brně, Olomouci i Praze, které umožňují přesnější pohled do dění v buňkách nebo v genomu a přibližují vědce k lepší diagnostice a léčbě onkologických onemocnění. 

„V nové proteomické laboratoři se zabýváme experimentálním studiem bílkovin přítomných v buňkách, tkáních nebo krvi ve vztahu k mechanismům vzniku a rozvoje nádorových onemocnění. Přístrojové vybavení pracoviště je unikátní nejen v Česku, ale v celém regionu střední a východní Evropy. Během jediného měření umíme rozpoznat a kvantifikovat tisíce proteinů, a díky tomu můžeme pracovat rychleji. Zároveň přesně vidíme, jaké procesy se v daném okamžiku ve sledované buňce odehrávají, což nám přináší komplexní pohled na studovanou problematiku,“ těmito slovy byla představena Laboratoř proteomiky na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy. Jeden z nejmodernějších hmotnostních spektrometrů, který rozšířil zejména možnosti studia „metabolických cest“, je nově také v laboratoři Ústavu Molekulární a translační medicíny Univerzity Palackého v Olomouci. Novinky jsou také v brněnském NÚVR – pracovišti CEITEC a Masarykově univerzitě –, kde instalovali moderní sekvenační systém, který provádí „čtení“ celého lidského genomu efektivně a s nízkými náklady. Během dvou dnů umí přečíst až 48 genomů najednou, což dosud nebylo možné. Provázanost pracovišť do jednoho celku umožňuje vědeckým týmům informace i technologické možnosti efektivněji sdílet.

„Skvělými výsledky vědeckých týmů zapojených v NÚVR jsou publikace ve špičkových odborných časopisech, jako jsou Nature Communications, Blood, Journal of Clinical Oncology, Clinical Cancer Research nebo Nucleic Acid Research. Je to potvrzením toho, že onkologický výzkum má v Česku světovou úroveň,“ přibližuje vědecký ředitel NÚVR. NÚVR navázal i těsnou spolupráci s medicínskými infrastrukturami na podporu translačního výzkumu (EATRIS), klinického výzkumu (ECRIN) a biobankování (BBMRI).

„Jedna z publikovaných prací, na které spolupracují odborníci z pražského  NÚVR spolu se Stanford University v USA, se zaměřuje na nové přístupy k vizualizaci nejběžnějšího mozkového nádoru glioblastomu během operace,“ vysvětluje odborník z Ústavu biochemie a experimentální onkologie 1. LF UK. .

Jiná práce, na které spolupracovali odborníci z brněnského NÚVR, vedla k vývoji nového bioinformatického nástroje PredictONCO, který napomáhá se stanovením individuálního léčebného plánu pomocí cílených protinádorových léčiv pro konkrétního pacienta – a to na základě analýzy mutací nalezených v nádorovém genomu pomocí sekvenačních metod. „Často se stává, že je v nádoru odhaleno mnoho genomových variant, o kterých nelze jednoznačně říci, zda jsou z hlediska biologie nádoru významné, či nikoli, popřípadě zda má smysl proti nim nasadit cílenou protinádorovou léčbu,“ upozorňuje odborník výzkumné skupiny z Přírodovědecké fakulty MU. Proto se používají různé bioinformatické nástroje, které umí předpovědět, jak moc je daná mutace důležitá. Tyto systémy ale v současnosti stále nejsou dostatečně přesné a spolehlivé.

Webový nástroj PredictONCO využívá k predikci významnosti genomových mutací metody bioinformatiky a proteinového modelování a kombinuje je s umělou inteligencí, tedy s metodami strojového učení. Díky tomu se výrazně zvyšuje přesnost těchto předpovědí, což dává naději, že lékaři budou moci navrhnout individualizované léčebné plány u většího počtu onkologických pacientů, než je tomu v současnosti.

NÚVR v roce 2023 uspořádal také dvě mezinárodní letní školy, mezinárodní vědeckou konferenci Czech Annual Cancer Research Meeting nebo první ročník konference OnkoPacient, na níž se akademici setkávají s pacienty a pacientskými organizacemi.

Jedním z cílů bylo rovněž podpořit mladé talenty a rozvíjet akademickou onkologii. Je úspěchem, že pod vedením vědců z NÚVR obhájilo svou doktorskou práci jedenáct kolegů a kolegyň, vznikly tři juniorní výzkumné skupiny a podařilo se otevřít dva doktorské studijní programy Experimentální a klinické onkologie na Univerzitě Karlově v Praze a Molekulární a translační medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pro rok 2024 se NÚVR chce zaměřit také na popularizaci onkologického výzkumu u veřejnosti a podpořit zájem o něj. Připravuje mimo jiné projekty pro středoškoláky a jejich učitele nebo začínající vědce.

Projekt NÚVR (č. LX22NPO5102) je financován Evropskou unií – Next Generation EU v rámci Národního plánu obnovy prostřednictvím programu podpory excelentního výzkumu v prioritních oblastech veřejného zájmu ve zdravotnictví EXCELES Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR.
Dle TZ

www.nuvr.cz

 

Tweet