Rakovina

Krevních nádorů v Česku neustále přibývá. Každou 1,5 hodinu řeší lékaři nový případ pacienta s tímto typem rakoviny. Díky moderním lékům a novým metodám přežívá čím dál více nemocných. Chybí ale zdravotní sestry a další odborníci, kteří se o hematologické pacienty starají. Stejně tak přestává stačit kapacita lůžkových zařízení. S tímto problémem se lékaři nepotýkají jen v tuzemsku, ale v celé Evropě. Jaké výzvy před českou a evropskou hematologií stojí, řešilo téměř 600 odborníků – lékařů, vědců, ošetřovatelů, pracovníků laboratoří na své lednové akci – Hematologie 2024 v Praze.

„Každoročně diagnostikujeme více než 5 000 různých druhů leukemie, lymfomů, myelomů a dalších hematologických nemocí. Počet nových pacientů roste přibližně o 2,5 % za rok. Přičítáme to stárnutí populace, protože nádory se vyskytují ve stále pozdějším věku. A také častějším poruchám imunity,“ říká prof. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky – kliniky hematologie 1. LF UK a Všeobecné Fakultní Nemocnice v Praze. Zatímco rakovina krve se vyskytuje čím dál častěji, úmrtnost na hematoonkologická onemocnění v posledních desetiletích stagnuje (za 30 let vzrostla o 1,1 %), u některých diagnóz dokonce klesá. To znamená, že v Česku přibývá lidí, kteří se s nemocí léčí – v posledních 30 letech téměř čtyřikrát.

Nejvíce se pozoruje tato situace  u chronické myeloidní leukemie, u níž vzrostla šance na 5leté přežití téměř o 40 %, nebo u non-Hodgkinových lymfomů – o 20 %. U tohoto typu lymfomu dnes umíme vyléčit více než 80 % pacientů, díky obrovským pokrokům v terapii, kterou máme k dispozic. Stejným tempem však nerostou počty zdravotníků, kteří se o pacienty starají, ani kapacity zařízení, kde se nemocní léčí.

„Máme velmi dobře fungující, ale často přetížená centra specializované hematologické péče (HOC). Situaci by pomohlo, kdyby se o stabilizované pacienty mohla starat tzv. pracoviště rozšířené hematologické péče, kterých je nyní v Česku celkem 10. Do budoucna bude snaha ukotvit centra rozšířené hematologické péče ve Věstníku MZ ČR. Tento věstník definuje pouze centra HOC a pak hematologické ambulance, nic mezitím. Pokud by se podařilo pracoviště rozšířené hematologické péče jasněji legislativně zařadit, odlehčilo by to systému a pomohlo pacientům, aby měli lépe dostupnou péči,“ říká předseda České hematologické společnosti ČLS JEP.  

Příkladem je Karlovarský kraj, který nemá centrum rozšířené hematologické péče a pacienti tak musí dojíždět do HOC v Praze nebo Plzni.  Příkladem nemoci, kterou by centra rozšířené hematologické péče mohla převzít, je chronická myeloidní leukemie, která se dnes léčí tabletami. Pacienti se obvykle dostanou během jednoho až dvou let od diagnózy do stabilizovaného stavu, a mohou tak být nadále sledováni jinde. Dalším příkladem může být i chronická lymfatická leukemie.

„V ČR v současnosti funguje osm HOC pro dospělé a dvě pro děti a v nich se nyní soustřeďuje nejkomplikovanější a nejnákladnější péče. S nedostatkem kapacit bojuje většina hematoonkologických center v Praze. Jen v Praze bychom potřebovali zvýšit kapacitu o 15–20 %. Snažíme se tento stav postupně narovnat,“ popisuje ředitel Ústavu hematologie a krevní transfuze.  V současnosti je minimálně o 30 % méně zdravotních sester, než by bylo třeba, na hematologické klinice ve VFN. Péče o pacienty s hematoonkologickým onemocněním je velmi náročná a specializovaná. Při současném stavu jedné zdravotní sestry na osm lůžek je to dlouhodobě neudržitelná situace.

Čeští hematologové nejsou v této situaci sami, stejné problémy řeší jejich kolegové po celé Evropě. Podle prezidenta Evropské hematologické asociace, prof. Antónia Mediny de Almeidy roste počet pacientů s rakovinou krve i z důvodů, že léčbu solidních nádorů přežívá čím dál více lidí. Kromě věku jsou rizikovými faktory pro vznik krevních chorob předchozí chemoterapie a radioterapie.

Poskytování zdravotní péče v Evropě je třeba řešit průřezově. Nejenže dochází k přílivu pacientů z mimoevropských zemí, ale také k nárůstu incidence v důsledku stárnutí. Proto je nutné přizpůsobit zdravotnické služby i v ČR tak, aby se s touto zvýšenou zátěží vypořádaly. Nejenže je třeba vyčlenit více zdrojů a pracovních sil, ale také výrazně vzdělávat o nemocech, které se v zemích, kam se migranti stěhují, běžně nevyskytují. Na nemoci krve v Česku ročně zemře asi 2 000 lidí. Dle TZ

www.mavepr.cz

 

 

Tweet