Poruchy spánku
Optimální délka spánku
Ve spánku strávíme téměř ⅓ života. Jeho kvalita silně ovlivňuje zdraví a životní funkce. Podle statistických údajů trpí poruchami spánku 15 až 30 % dospělé populace. Problémy se spánkem jsou nejčastěji spojené s nepravidelným cirkadiánním režimem a špatnými životními návyky. Porucha spánku následně často vede k poruchám koncentrace, k horšímu zvládání stresových situaci i k syndromu vyhoření.
Kvalitní a pravidelný spánek umožňuje regenerovat fyzické i duševní síly, zpracovávat informace z krátkodobé do dlouhodobé paměti a řídit mnoho hormonálních a metabolických procesů podle 24hodinového cirkadiánního rytmu. Nedostatek kvalitního spánku přispívá k rozvoji mnoha civilizačních onemocnění, jako jsou kardiovaskulární choroby, nádorová onemocnění, depresivní a úzkostné stavy, a dokonce i závislosti na různých látkách. Epidemiologické studie ukazují, že optimální délka spánku je kolem 7 hodin denně. Lidé, kteří spí méně než 6 hodin, nebo více než 8 hodin, mají zvýšené riziko úmrtí. Tyto údaje tak znovu upozorňují na důležitost udržování vyváženého spánkového režimu, který ale může leccos narušit, ať už jsou to špatné návyky, nebo práce ve směnném provozu.
Nejčastější poruchou spánku, kterou v některé fázi života může trpět 10-20 % dospělé populace, je nespavost (insomnie), která se projevuje potížemi při usínání anebo častým probouzením během noci či předčasným probuzením ráno. Druhá nejčastější porucha spánku (u 3-8 % dospělé populace) je spánková apnoe, což je porucha dýchání ve spánku, pro kterou jsou typické chrápání a nepravidelné dýchání s delšími zástavami dechu trvajícími 10 sekund i déle. Poruchu lze dobře diagnostikovat a léčit.
Kromě insomnie a spánkové apnoe existují i vzácnější poruchy spánku. Patří mezi ně nadměrná denní spavost, známá jako hypersomnie, náměsíčnictví (somnambulismus) či mluvení ze spaní, které patří mezi takzvané parasomnie. Mezi další spánkové problémy se řadí spánková paralýza, která je často spojená s pocitem paniky a úzkosti při usínání či probouzení, dále noční můry či děsy (pavor nocturnus).
Spánek ovlivňuje schopnost zvládat stres. Rozlišují se dva druhy stresu – eustres a distres. Eustres je pozitivní stres, který pomáhá přizpůsobit se novým situacím a výzvám. Distres je negativní stres, který při dlouhodobém působení vyčerpává a negativně ovlivňuje zdraví. Závažnost jednotlivých stresových situací lze přibližně hodnotit dle škály životních událostí od T. H. Holmese a R. H. Rahese. Jednotlivým situacím je přidělena bodová hodnota, která se sčítá v daném období, 150 bodů a více během jednoho roku, je indikátor toho, že je člověk vystaven významnému stresu. Například úmrtí partnera je ohodnoceno jako největší stres – 100 body, rozvod 73, nemoc 53 a sňatek 50 body.
Pro snižování stresu a zlepšování spánku pomáhají relaxační cvičení. Různé techniky, jako je hluboké dýchání, meditace nebo jóga, uvolňují napětí a připravují na odpočinek. Pro zlepšení a udržení kvalitního spánku je důležité dodržovat správná režimová opatření, známá pod pojmem spánková hygiena. Při závažnější poruše spánku je dobré vyzkoušet bylinné doplňky stravy, případně zahájit lékovou terapii (melatonin nebo hypnotika na krátkodobé použití a léky zlepšující spánek na doporučení lékaře).
Dle TZ
www.topicpr.cz
