Léčiva
Jak předcházet ztrátě účinků antibiotik?
Stále vyšší odolnost bakterií na antibiotika neboli antibiotická rezistence je podle evropského projektu HERA třetím největším rizikem pro zdraví lidstva. Ročně na celém světě je příčinou až 1,27 milionu úmrtí. Přestože situace není optimální, odborníci se shodují, že stále ještě není pozdě tento negativní trend zvrátit.
Delší hospitalizace v nemocnici, větší riziko během rutinních chirurgických zákroků a vyšší úmrtnost – to je jen stručný výčet dopadů antibiotické rezistence. Ztráta léčivých účinků antibiotik má neblahý účinek nejen na moderní medicínu, ale také se s ní může setkat každý z nás. Ani skvělá fyzická kondice nezaručuje, že organismus nenakazí rezistentní bakterie.
„Je chvályhodné, pokud se zaměřujete na prevenci před infekcemi, kdy vyznáváte zdravý životní styl a antibiotika jste nebrali již řadu let. Ale bohužel nevylučuje se možnost, že se infikujete rezistentní bakterií. Na antibiotika totiž není imunní jedinec, ale přímo samotné bakterie. A jejich odolnost se neustále zvyšuje. Důvod je prostý. Bakterie jsou živým organismem, který chce přežít. Dokonce jsou natolik chytré, že si rezistenci předávají mezi sebou,“ vysvětluje vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ.
Příčin vzniku antibiotické rezistence je několik. Bakterie jsou živým organismem a podle teorie evoluce si chtějí zachovat život. Proto se přizpůsobují novým podmínkám a mutují. Geny, které jsou zodpovědné za rezistenci bakterií k antibiotikům, už byly objeveny i ve vzorcích permafrostu. Bakterie se brání antibiotikům, které produkují plísně v přírodě.
Náhodný objev antibakteriálního působení plísně, kterou Alexander Fleming nazval penicilinem, způsobil revoluci v medicíně. Antibiotika původně zachraňovala životy. Jak se postupně stávala běžnými léky, jejich používání a přístup k nim se začal měnit. S léky se přestalo šetřit a dostávaly se stále častěji do kontaktu s bakteriemi, které si na ně zvykly a vytvořily si na ně odolnost.
Ke vzniku antibiotické rezistence přispívá ale také jejich nadužívání. V České republice lze získat antibiotika pouze na předpis od lékaře, proto probíhají školení lékařů zaměřená právě na edukaci, kdy antibiotika předepsat, jaká zvolit a jak je dávkovat. Pokud jsou indikovány, je nutné je brát podle instrukcí. Stěžejní je také neschovávat si nedobraná antibiotika do domácí lékárničky pro případné soukromé budoucí využití. Racionálním užíváním antibiotik se chrání celá populace.
S chladnějším podzimním počasím začínají přibývat respirační onemocnění. Většina akutních respiračních infekcí, jako jsou zánět průdušek a kašel, jsou virového původu. A na viry antibiotika nezabírají. Někdy je nutná trpělivost, protože kašel u virové bronchitidy může trvat i déle než 3 týdny. Zůstává jen na na lékařích, aby rozhodli, kdy jsou antibiotika vhodná. „Antibiotická léčba by měla být vzácná a cílená. Jedná se totiž o jediné léky, které čím více se používají, tím méně jsou účinné,“ zdůrazňuje prof. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.,vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ a odborná garantka projektu Antibiotickarezistence.cz.
Dle TZ
