Výživa

Mléko bývá ve společnosti často démonizováno. Nezřídka, že jeho konzumace je nejen nezdravá, ale dokonce i zdraví nebezpečná. Přitom mléko a mléčné výrobky jsou pro lidský organismus velmi důležité. Nejenže obsahují všechny tři základní živiny, jako jsou sacharidy, tuky a bílkoviny, ale jsou také důležitým zdrojem vitamínů, minerálních látek, a především vápníku s fosforem, tolik potřebných pro zdravý vývoj kostí a zubů. Součástí jídelníčku jsou navíc už od nepaměti. Svou významnou roli hrají ve všech fázích života – od narození až po stáří.

V poslední době ale koluje o mléce řada nejasností, mýtů a polopravd, které vedou k vážným omylům a zbytečně matou veřejnost. Objevují se názory, že kravské mléko je určené pouze teleti, lidské naopak patří jen malému dítěti. Omyl, že by se kravské mléko mělo ze stravování úplně vyřadit.

V naší kultuře se mléko konzumuje déle než 4 tisíce let, jeho užívání je pro člověka zcela přirozené. Stravovací návyky přiměly lidské tělo reagovat a vytvářet nová vylepšení. Proto v rámci evoluce lidského druhu došlo ke genetickým změnám. Výsledkem je například obohacení lidské DNA genem LCT, který v dospělosti pomáhá trávit mléčný cukr pomocí enzymu laktáza, jež se tvoří v tenkém střevě.

Zhruba 2-8 % pevných látek v mléce tvoří mléčný cukr, častěji známý jako laktóza, s jejímž trávením má v Česku problém zhruba každý desátý Čech, zvláště ve vyšším věku. Člověk trpící nesnášenlivostí neboli intolerancí laktózy velmi často sklouzne k rozhodnutí nadobro vyřadit všechny mléčné výrobky ze svého jídelníčku, aby minimalizoval zažívací nepříjemnosti.

Intolerance laktózy je však způsobena nedostatkem enzymu laktáza, za kterým na úrovni DNA stojí gen LCT. Enzym je produkovaný v tenkém střevě, což je místo, kde za standardních okolností dochází ke štěpení mléčného cukru. Jak tělo dokáže trávit laktózu je do velké míry způsobeno genetikou. V dospělosti je běžné, že u většiny lidí dochází k poklesu aktivity genu LCT, který umožňuje trávit laktózu z mléčného cukru. Někteří lidé však mohou právě díky genetické variabilitě snadno trávit mléčné výrobky po celý život. Chromozoom Nutri i nabízí komplexní přehled o genetických predispozicích v oblasti stravování. Dokáže tak odhalit nejen alergii na mléko nebo laktózovou intoleranci, ale i další potravinové alergie, jako je intolerance na lepek, citlivost na fruktózu nebo histaminová intolerance.

Je potřeba si uvědomit, že laktóza je pouze mléčný cukr, ne mléko jako takové. Existují potraviny, které jsou sice mléčného původu, ale laktózy obsahují menší množství, než je obvyklé. Mezi takové patří například parmezán, čedar, švýcarský sýr nebo také ricotta.

Alergie na mléko je abnormální imunitní reakcí na mléčné bílkoviny. Jedná se o jednu z nejčastějších potravinových alergií vyskytujících se u dětí. Obvyklou příčinou je kravské mléko, avšak nežádoucí reakci může také způsobit mléko ovčí nebo kozí. Brzy po konzumaci mléka mohou alergici zažít mírné až těžké příznaky včetně sípání, zvracení, kopřivky a zažívacích potíží. Někdy se alergie na mléko zaměňuje s nesnášenlivostí na laktózu, tento stav se však týká imunitního systému těla a může mít zcela odlišný, ale mnohem závažnější průběh.

Také trvanlivé mléko představuje podle mnohých nevhodnou potravinu ke konzumaci. Domněnkou je, že nápoj, který pochází ze zvířete, nemůže přirozeným způsobem vydržet čerstvý po několik měsíců. Trvanlivé mléko je proto dle některých „expertů” plné hormonů, konzervantů a dalších nebezpečných látek.

Doba trvanlivosti je však způsobená formou zpracování mléka, nikoliv nebezpečnými aditivy. Pro dosažení tohoto stavu se využívá tzv. UHT („ultra heat treatment“), metoda, při  které je mléko zahřáto po dobu jedné až dvou vteřin na teplotu 135 °C, aby bylo zbaveno veškerých bakterií, a následně uskladněno tak, aby nebylo vystaveno vzduchu ani slunci. Při tomto procesu mléko ztrácí maximálně 10 % výživných látek – proto ani tvrzení, že trvanlivé mléko je oproti čerstvému nezdravé, rozhodně není na místě.  Dle TZ

www.media-list.cz

 

 

Tweet