Co víme o chřipce
Světový den srdce - 29. 9.
Na následky chřipky u nás každoročně zemře až 2 000 lidí. Míra proočkovanosti proti ní se přitom dlouhodobě pohybuje jen kolem 5 %. Přistupuje rovněž tendenci nemoc ‚přecházet‘ a ukončovat léčbu a klidový režim předčasně. Odborníci však varují, že chřipkové onemocnění může mít v takových případech mnohem závažnější průběh. Hrozí například zánět srdečního svalu, který může skončit až nutností transplantace srdce. Nepříjemným komplikacím lze přitom snadno předcházet pomocí preventivních zákroků.
Během podzimu společně se sychravým počasím a nižšími teplotami přichází také zvýšené riziko respiračních nemocí, jako je nachlazení nebo chřipka. Mnozí ji stále považují za banální onemocnění, které nevyžaduje složitější léčbu či prevenci – opak je však pravdou. Svědčí o tom i dlouhodobě nízká míra proočkovanosti v populaci, která se pohybuje kolem 5 %, u seniorů dosahuje zhruba 20 %. A to i navzdory tomu, že mají pojištěnci od 65. roku věku očkování ze zákona zdarma. Je důležité připomenout, že chřipka a komplikace spojené s ní mají každoročně na svědomí téměř 2 000 lidských životů.
Chřipka je vysoce nakažlivé virové onemocnění dýchacích cest, které se v Evropě projevuje především v zimních měsících. Její průběh může být u některých pacientů bezpříznakový.„Zda se zdravotní potíže projeví, závisí především na imunitě nakaženého. Zpravidla pacient pocítí nástup chřipky velmi rychle. Mezi první příznaky patří vysoká teplota, bolest v krku či kašel. Postupně se přidávají zimnice, bolest hlavy, únava až malátnost, nevolnost a bolest svalů a kloubů.
Běžně chřipka trvá sedm až deset dnů. Ve vzácných případech však může mít těžší průběh. Tím je ohrožena především riziková skupina obyvatel - senioři, těhotné ženy, děti nebo lidé s chronickým onemocněním. K chřipkovým komplikacím patří zánět ledvin, středního ucha, svalů, nosních dutin, míchy nebo mozku. Může dojít k oběhovému selhání, může se rozvinout zápal plic a také zánět srdečního svalu, osrdečníku a pohrudnice. Ve vážných případech může neléčená chřipka spolu s komplikacemi, které jí provází, způsobit smrt pacienta. Riziko stoupá u lidí s oslabenou imunitou.
Chřipkový virus dokáže v ojedinělých případech vyvolat zánět srdeční svaloviny. Riziko vzniku zánětu srdce neboli myokarditidy stoupá v případě, kdy pacient chřipku opakovaně přechází a léčba netrvá dostatečně dlouho. Je poměrně vzácnou komplikaci chřipky, o to je nebezpečnější.
Mezi příznaky myokarditidy patří zrychlený puls i bez fyzické námahy, bolest na hrudi či bolest svalů. Dále se mohou projevit problémy s dýcháním, kašel, nechuť k jídlu a otoky nohou. Pro zánět je charakteristická také únava a nepříjemné pocity na hrudi způsobené poruchou srdečního rytmu. Jedná se o závažnou komplikaci chřipky, která musí být od počátečního stádia léčena v nemocnici. Po úspěšné léčbě je nutné, aby byl pacient dlouhodobě sledován. K běžnému životu se vrací jen pozvolna. Léčba myokarditidy však nemusí být vždy účinná. V takových případech obvykle nezbývá jiné řešení než transplantace srdce.
Nejúčinnějším způsobem, jak se proti této vysoce infekční nemoci bránit, je očkování. Nejvhodnější doba pro očkování je během podzimu – ideálně ještě před začátkem chřipkové sezóny. Správnou činnost srdečního svalu si rovněž lze nechat ověřit pomocí laboratorního vyšetření, což je důležitá informace k Světovému dni srdce. Dle TZ
