Nemoci a jejich příznaky

Klíšťová encefalitida a lymská borelióza jsou závažná onemocnění přenášená klíšťaty. I když mají shodného přenašeče, jejich příznaky a léčba se liší. Mezinárodní průzkum z roku 2022, který probíhal i v České republice ale ukázal, že lidé nemoci často zaměňují. Vyplývá z něj například, že 64 % dotázaných mylně spojuje klíšťovou encefalitidu s červenou skvrnou s bledým středem objevující se v místě přisátí klíštěte.

 

Ve skutečnosti bývá červená skvrna příznak lymské boreliózy, která se navíc nemusí vůbec objevit. Onemocnění na sebe může upozornit příznaky podobnými chřipce nebo zvětšením mízních uzlin. Pokud nedojde k včasnému nasazení antibiotik, může postoupit borelióza do dalších stadií objevujících se po několika měsících v podobě postižení kloubů, kůže nebo nervového systému. Organismus si ale může s nemocí poradit sám.

Totéž se může stát i v případě nakažení virem klíšťové encefalitidy. Během první fáze, která trvá až týden a také připomíná chřipku, se může organismus s virem vypořádat, aniž by dotyčný věděl, že právě překonává encefalitidu. Někdy si ale imunitní systém s virem neporadí.

Nákaza klíšťovou encefalitidou i lymeskou boreliózou hrozí na území celé České republiky. Klíšťata se vyskytují v lesích a vysoké trávě, ale také v městských parcích a na zahradách, tedy v místech, kde je obvyklé venčit psa, běhat, procházet se, jezdit na kole, zahradničit a mnoho dalšího. V průzkumu z roku 2022 uvedlo 68 % dotázaných, že se od dubna do listopadu věnují chůzi, běhu nebo jízdě na kole. Češi tráví čas venku i při zahradničení (52 %) a na piknicích (48 %). Travnaté povrchy do výšky 1 metru v parcích i na zahradách jsou právě místem, kde se klíšťatům velice daří.

Státní zdravotní ústav (SZÚ) zaznamenává pouze případy klíšťové encefalitidy a lymské boreliózy u těch pacientů, kterým lékaři toto onemocnění diagnostikovali. Ve statistikách nejsou započítané případy pacientů, jejichž organismus se s nemocí vypořádal sám. Skutečný počet případů je mnohem vyšší. Klíšťová encefalitida a lymská borelióza jsou hrozbou pro každého jedince bez ohledu na věk.

Přes všechna upozornění a vysvětlování odborníku je v Česku stále 51 % lidí mylně přesvědčeno, že klíšťovou encefalitidu je možné léčit antibiotiky, případně jinou specifickou léčbou. Antibiotika jsou přitom spojena s lymskou boreliózou, tedy bakteriálním onemocněním. Proti nákaze klíšťovou encefalitidou je účinné jedině očkování. Je to nejspolehlivější metoda, jak se vyhnout riziku prodělání nemoci a trvalých následků včetně ochrnutí. Pro lidi nad 50 let je očkování plně hrazené ze zdravotního pojištění a ostatním přispívají pojišťovny.

Mnoho lidí se také domnívá, že na někoho klíšťata nejdou. Už jen málo se ví, že klíště má více vývojových stadií (vajíčko, larva, nymfa, dospělec). „Člověk se může stát hostitelem kteréhokoliv stadia. Dospělá samice hledá delší dobu vhodné místo k přisání, navíc je i nápadnější, a proto je častěji odhalena ještě před samotným přisáním. Larvy přece jen trochu více preferují menší hostitele, byť na lidech sají rovněž. Nejčastěji je ale člověk napadán nymfami v porovnání s ostatními stadii,“ varuje parazitolog z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK.  Právě nymfy jsou z hlediska přenosu klíšťové encefalitidy i lymské boreliózy nejnebezpečnější, protože jsou malé a lehko přehlédnutelné. Sice nesají tak dlouho jako dospělci, na přenos klíšťové encefalitidy to ale stačí. Někdy odpadnou samy bez povšimnutí. To vede k mylnému dojmu, že na dotyčného klíšťata „nejdou“ a že se před nemocemi, které přenáší, nemusí chránit. ČR je díky svým přírodním podmínkám považována za ráj klíšťat a na pozoru před nimi by měli být všichni.  Dle TZ

www.focus-age.cz

 

 

Tweet