Medicína

Žilní trombóza se nejčastěji objevuje na dolních končetinách. Může ale vzniknout i kdekoliv jinde a způsobit vážné potíže včetně nejvýznamnější komplikace – plicní embolie. Poznat žilní trombózu není pro laika nic snadného. Může se projevovat otokem, bolestí na dotek a zarudnutím. Noha ale také nemusí být oteklá vůbec a bolet může jen při došlapu.

Zánět žil vzniká při zpomaleném krevním toku, poškození cévní stěny a poruše rovnováhy protisrážlivých faktorů krve. Podle místa, kde trombus vznikne, rozlišují lékaři dva typy zánětu žil – povrchový zánět žil (tromboflebitida) nebo hlubokou žilní trombózu (flebotrombóza).

Zpozornit vždy, když noha začne bolet při došlapu nebo svěšení končetiny. Oblast kolem postižené žíly může být zarudlá, nafialovělá, citlivá na dotek, oteklá nebo teplejší. Alarmující je vždy jednostranný otok končetiny. Projevy nemusí být nutně všechny a také nemusí být zcela žádné, proto jsou trombózy tak nebezpečné. Obezřetní by měli být lidé, v jejichž rodinách se vyskytuje tendence k vyšší srážlivosti krve. Dále těhotné ženy a ženy v šestinedělí, ti, kteří se nemohou dlouhodobě hýbat a obézní jedinci.

Tromboflebitidou často trpí lidé s rozsáhlejšími křečovými žilami na nohách. Ty jsou projevem chronického žilního onemocnění a objevují se, když žilní systém dlouhodobě nepracuje správně. V pokročilých stadiích této choroby dochází k poškození žilní stěny i ke zpomalení toku krve rozšířenými a vinutými žilami. Méně rozsáhlé formy tromboflebitidy se léčí lokálními přípravky s obsahem heparinu a protizánětlivých látek. U rozsáhlejších zánětů povrchových žil se nasazuje celková antikoagulační (protisrážlivá) léčba pomocí injekcí a tablet. „Důležité je zaměřit se i na zpomalení postupu žilního onemocnění pomocí kompresního prádla a venofarmak, které zpevňují žilní stěnu a brání tvorbě žilního zánětu,“ říká specialistka na žilní onemocnění angioložka z FN Motol Praha. Doplňuje, že příčinou může být i pobodání hmyzem, kožní infekce nebo podráždění žíly při aplikaci injekce či infúze.

Flebotrombóza, neboli hluboká žilné trombóza je nebezpečná v tom, že se uvolněná sraženina může krví dostat až do plicního oběhu a způsobit až smrtelnou embolii. Plicní embolie hrozí i při zánětu povrchových žil, ale pravděpodobnost jejího vzniku je daleko vyšší při zánětu v hlubokém žilním řečišti. Léčba hluboké žilní trombózy může být invazivní nebo konzervativní. Invazivní léčba je vyhrazena jen pro velmi vážné stavy. V rámci konzervativní léčby jsou protisrážlivé léky v akutní fázi podávány buď injekčně, nebo ve formě tablet. Chronická fáze léčby bývá zajišťována tabletami a jen ve výjimečných případech injekčně. Rady k léčbě žilní trombóz a dalších žilních onemocnění jsou i na www.zilniporadna.cz  

Délka dlouhodobé léčby je individuální a její součástí je užívání venofarmak, nošení kompresních punčoch či podkolenek a jednoduché cvičení zaměřené na zapojení žilně-svalové pumpy. Z pohybu je nejlepší chůze, naopak nevhodné jsou sporty s velkou statickou zátěží jako je posilování a vzpírání nebo sporty s rizikem zranění měkkých tkání (fotbal, hokej, lyžování, skoky).

Žilní trombóza a plicní embolie patří do skupiny akutních forem trombembolické nemoci. Jde o třetí nejčastější kardiovaskulární příčinu úmrtí. Její příznaky by se proto neměly podceňovat a v případě, byť minimálního podezření, je vhodné navštívit lékaře.  Dle TZ

www.focuc-age.cz

 

Tweet