Výživa
Únava, bledost nebo špatná nálada? (Průzkum)
Hraje klíčovou roli v okysličování buněk, podílí se na tvorbě hemoglobinu, krevního barviva a červených krvinek. Jeho nedostatek provází pocit vyčerpání, oslabená psychika, lámavé vlasy, suchá pokožka nebo celková slabost. Řeč je o železu a o jeho množství v lidském organismu.
Lidské tělo obsahuje přibližně 4 mg železa. Denní potřeba je u mužů 10 mg, u žen podstatně vyšší. V reprodukčním věku by ženy měly přijmout až 15 mg železa denně, a pokud jsou těhotné nebo silně menstruují, dávka by měla činit až 30 mg. Na nedostatek železa tělo poukáže únavou, slabostí, lámavostí vlasů, suchou pokožkou nebo popraskanými rty. Málo železa v těle se může projevit také podrážděním, špatným soustředěním Objevit se může i náhlá bolest hlavy vzniklá nedostatkem potřebného množství kyslíku v mozku.
Deficit železa v organismu je častější u žen, které trápí silné menstruační krvácení, jsou gravidní nebo po porodu. Následkem ztráty krve dochází k úbytku stopových prvků včetně železa. Nedostatek železa se projevuje například křečemi v podbřišku při menstruaci, což se řadí mezi nejčastější z ženských bolestí, což potvrzuje také nejnovější průzkum společnosti dm zaměřený na ženské zdraví. Podle něho trápí bolestivá menstruace až 34 % oslovených žen.
Nedostatek železa má negativní dopady i v dalších oblastech života. Ženy, které trpí deficitem železa v organismu, mohou mít mimo jiné také problémy s plodností. Správné množství tohoto prvku v krvi je zásadní i v období samotného těhotenství, protože je důležitý pro normální vývoj plodu. U mnoha žen se začnou příznaky chudokrevnosti objevovat právě během těhotenství, kdy nároky na příjem železa přirozeně narůstají, potřeba hemoglobinu – krevního barviva, které přenáší kyslík se prakticky zdvojnásobuje. Železo se ve tkáních embrya ukládá do zásoby na řadu měsíců, protože v mateřském mléce je ho obsaženo relativně málo. Matka proto musí mít dostatečnou hladinu železa, aby si plod mohl tyto zásoby přirozeně vytvořit. Deficit železa může přispívat k problémům s laktací po porodu, emoční nestabilitě i k rozvoji poporodních depresí.
Ve většině případů je nedostatečné množství železa způsobeno jeho nízkým příjmem ve stravě, silnou menstruací před otěhotněním, případně častým zvracením na začátku těhotenství. Vedle těhotných žen a čerstvých maminek mohou obtíže zaznamenat rovněž ženy v období menopauzy, kdy se mění délka i intenzita krvácení vzhledem k postupnému snížování hladiny estrogenu. Cyklus tak může být bolestivější a krvácení silnější a ženy opět mohou pociťovat únavu až vyčerpání, zimomřivost, bledost, obtížné dýchání či zhoršení kvality vlasů a nehtů.
Železo je nutno doplňovat vyváženou stravou a produkty, které železo obsahují. Hlavním zdrojem železa je maso, vnitřnosti, ryby či vejce. Velké množství železa obsahují také luštěniny, obiloviny (zejména quinoa), brokolice, tofu, dýňová semínka, mák, hořká čokoláda, sušené ovoce, ořechy a houby. (V kontextu dnešních informací oblíbený špenát ale žádné zázračné množství železa neobsahuje. Doktor Erich von Wolf v roce 1870 vydal odbornou studii o vysokém obsahu železa ve špenátu, ale spletl se o desetinnou čárku. Špenátu tak přiřkl 30 miligramů železa na 100 miligramů, přičemž fakticky obsahuje pouhé 3 miligramy. Pro zajímavost oprava tohoto přehmatu trvala dlouhých 67 let. Definitivně vyvrácen byl až v roce 1937. Do té doby byl špenát považován za zeleninu s nejvyšším obsahem železa, přitom ho obsahuje stejně jako jakákoliv jiná listová zelenina.)
Železo obsažené v živočišné stravě je lépe vstřebatelné než železo obsažené v potravě rostlinné. Skvělým pomocníkem je vitamín C, který je činným redukčním činidlem podporujícím vstřebatelnost železa do organismu.
Pokud chtějí mít lidé jistotu, že pokryjí dostatečnou denní dávku železa, mohou ho získat vhodnými doplňky stravy. Speciální řadu doplňků nabízí např. dm i pro vegetariány a vegany, kteří živočišnou stravu nekonzumují. Dle TZ
