Plánované rodičovství
Rady ženám v 1. trimestru těhotenství
Těhotenství je pro většinu žen krásným, avšak náročným obdobím. Musí totiž živit nejen své tělo, ale i svého vyvíjejícího se dítěte. Zvláštní pozornost v oblasti stravování pak vyžaduje první trimestr, mnoha lidmi považovaný za klíčový. Řadu těhotných totiž trápí nevolnosti a zvracení, čímž své tělo oslabují a o důležité látky připravují. Navíc v této době probíhá velmi dynamický vývoj plodu.
Vyvážené a zdravé stravování je v těhotenství základ. Tradovaná rada jíst během těhotenství za dva však není opodstatněná, v prvním trimestru těhotenství dokonce žena navýšit energetický příjem v podstatě nepotřebuje. Je však důležité upravit stravování tak, aby budoucí maminka zajistila sobě i svému potomkovi zdraví, vyhnula se rizikům a komplikacím před porodem, při něm i po něm a prožila co nejklidnější a nejpohodovější těhotenství.
Kyselina listová patří mezi B vitamíny a je důležitá pro každou buňku v našem těle. Klíčovou roli hraje rovněž v těhotenství, je totiž nezbytná pro správný růst plodu, normální krvetvorbu, funkci imunitního systému a vývoj nervové soustavy miminka. Zároveň snižuje riziko vývojových vad, zejména takzvaných defektů neurální trubice. Dostatečný příjem kyseliny listové je současně prevencí předčasného porodu nebo potratu. Doporučuje se už několik měsíců před plánovaným otěhotněním. „Nejdůležitější je její konzumace v prvních třech měsících těhotenství, ale lze doplňovat ji i po zbytek těhotenství,“ jak doporučují odborníci. Podle studie z roku 2021 může zvýšený příjem kyseliny listové i ve druhém a třetím trimestru pozitivně ovlivnit neurokognitivní vývoj dítěte. (Kyselinu listovou je možné tělu dodávat formou doplňků stravy, případně lze do jídelníčku zařadit více listové a zelené zeleniny – kapustu, růžičkovou kapustu, chřest, brokolici nebo špenát.)
Zatímco kyselina listová je pro těhotné ženy nejdůležitějším vitamínem, nedostatek jódu se může promítnout do onemocnění štítné žlázy. Neléčená tyreopatie může být také jednou z příčin nemožnosti otěhotnět. Jód je nezbytný také pro vývoj štítné žlázy dítěte (ta začíná produkovat hormony od 12. – 14. týdne těhotenství) a nervové soustavy včetně mozku. Ovlivnit může i jeho inteligenci. Několik studií uvedlo souvislosti mezi i mírným deficitem jódu u žen v těhotenství a nižším skóre verbální inteligence u jejich potomků ve školním věku. Nedostatečný přísun jódu může také způsobit potrat, nese s sebou riziko vzniku vývojových vad a poškození mozku. Hrozí také nízká porodní váha novorozence, která může znamenat další komplikace. Zdrojem jódu jsou mořské ryby.
DHA se řadí do skupiny látek nazývaných omega-3 mastné kyseliny. Podobně jako další nenasycené mastné kyseliny je organismu prospěšná v mnoha směrech. V těhotenství podporuje vývoj mozku dítěte, celého nervového systému a oční sítnice. Dále přispívá k prevenci ADHD a normální funkci imunitního systému. Podle odborníků denní dávka 200 miligramů DHA rovněž působí jako prevence předčasného porodu a zvyšuje porodní váhu novorozence. Pomáhá i maminkám, zvýšení jejího příjmu totiž může pomoci předejít propuknutí poporodní deprese. Ženy by proto měly konzumovat ryby, rybí olej nebo mořské řasy. (Lze doplnit vhodně zvolenými doplňky stravy.)
Vápník je nutný pro správný vývoj kostí, zubů, svalů, ale také srdce a nervů nenarozeného dítěte. Přestože jeho potřeba stoupá spolu s přibývajícími měsíci těhotenství, důležitý je již v prvním trimestru, ideálně dokonce ještě před samotným otěhotněním. Pokud je ho v potravě matky nedostatek, vyvíjející plod jej začne brát z jejích kostí. To pro ženu znamená zhoršení stavu chrupu, nehtů a vlasů, ale v pozdějších letech také osteoporózu. (Vápník obsahují mléčné výrobky, mák, mandle, kopr nebo pažitka.)
Aby tělo dokázalo vstřebat vápník, potřebuje také vitamín D. Ten je v těhotenství potřebný nejen pro správný vývoj kostí dítěte, ale také pro celkový růst. Pokud žena vitamin D v těhotenství nedoplňuje, může se to u dítěte projevit také sníženou hustotou kostní tkáně. Je prevencí nízké porodní váhy novorozence, těhotenské cukrovky a vzniku diabetu u dítěte v pozdějším životě. (Vitamin D obsahuje mák, mořské ryby, mléko. Přijímat jej lze i ve formě doplňků stravy.)
Železo, důležitý minerál, z něhož si lidský organismus tvoří hemoglobin, potřebuje žena během těhotenství dvojnásobné množství. Dostatek železa znamená dostatečné zásobení dítěte kyslíkem, současně je železo důležité pro normální růst a vývoj a pomáhá předcházet předčasnému porodu. U ženy přispívá ke snižování rizika anémie, pomáhá před infekcemi a snižuje únavu. (Kromě doplňků stravy je v hovězím mase, játrech nebo luštěninách.)
Vhodnou stravu je ideální konzultovat s lékařem, který případně doporučí i kvalitní doplňky stravy a jejich dávky. Potřebné množství živin se totiž mimo jiné odvíjí od toho, zda žena čeká jedno dítě, nebo vícerčata. U některých látek je pak důležité hlídat si během těhotenství nejen jejich deficit, ale i nadbytek, obojí totiž může znamenat komplikace a zdravotní rizika pro matku i dítě. Dle TZ
