Poruchy spánku
Poruchy spánku mohou způsobit infarkt i duševní choroby
Kvalitní a dostatečně dlouhý spánek je nedílnou součástí zdravého životního stylu. Během spánku regeneruje kardiovaskulární systém, reguluje se hladina krevního cukru, upevňují se nervová spojení. Spánek přispívá k udržování zdravé tělesné hmotnosti, má pozitivní vliv na náladu a pomáhá odbourávat stres. Během spánku se tvoří látky, které tělu pomáhají v boji s infekcí. „Poruchy spánku proto mohou způsobovat vážné zdravotní komplikace – od kardiovaskulárních onemocnění po duševní problémy, včetně demence. A naopak mohou být také příznakem těchto nemocí,“ dodává zakladatelka neziskové organizace Loono.
Obtížné večerní usínání, časné ranní probouzení bez možnosti znovu usnout a časté buzení v průběhu noci. Pokud se s těmito problémy setkává člověk po dobu jednoho měsíce minimálně tři dny v týdnu, pravděpodobně trpí nespavostí neboli insomnií. Přestože postihuje každou věkovou skupinu, s rostoucím věkem se její výskyt zvyšuje. Nejčastějším krátkodobým spouštěčem nespavosti je stres. Příčinami mohou být ale také nadměrná konzumace kofeinu či alkoholu, kouření, práce ve směnném provozu, jet lag při cestování více časovými pásmy, nebo též modré světlo vyzařující z obrazovek. Svou úlohu mohou hrát také nesprávné návyky, například nepravidelný čas uléhání nebo náročná fyzická aktivita před spaním.
Člověk, který trpí nespavostí během dne pociťuje únavu, mívá poruchu koncentrace a je v psychické nepohodě. Objevují se bolesti hlavy, očí nebo páteře, ale také podrážděnost, deprese a úzkost. Člověk s nespavostí má až 4x vyšší riziko vzniku psychiatrických onemocnění, a to včetně alkoholové či drogové závislosti. U chronických nespavců se dvakrát zvyšuje také riziko vzniku kardiovaskulárního onemocnění a poruch imunity.
Další poměrně častou spánkovou poruchou je spánková apnoe. Jedná se o situaci, kdy člověk během spánku opakovaně přestává dýchat. Toto zadržení dechu může trvat od 10 do 90 sekund a objevit se může až 300x za 6 hodin spánku. Častěji postihuje muže a osoby s nadváhou či kuřáky. Problémem je, že kvůli zadržování dechu klesá saturace kyslíku v krvi, což může vést k řadě zdravotních komplikací. Zvyšuje se riziko vysokého krevního tlaku a vzniku srdečních chorob jako infarktu či mrtvice. Ovlivněny jsou také kognitivní funkce, nálada, energie a celková kvalita života.
Mezi hlavní příznaky patří velmi hlasité chrápání a nadměrná denní spavost, kterou způsobuje neklidný a přerušovaný noční spánek spojený s intenzivním chrápáním a poruchami dechu. Pacienti si často stěžují také na poruchy paměti a koncentrace. Důležitá je diagnostika, která probíhá prostřednictvím polysomnografie. Jedná se o celonoční vyšetření v laboratoři, kdy je během spánku vyšetřovaného člověka zaznamenáváno několik fyziologických parametrů. Při léčbě může pomoci redukce váhy, spaní na boku i speciální protéza. U těžších forem se pak používá přístroj CPAP, kdy spí pacient trvale s maskou, která vhání pod tlakem vzduch do jeho dýchacích cest a zlepšuje tím okysličení krve.
Mezi další spánkové (již méně časté) poruchy patří narkolepsie a parasomnie. Narkolepsie se projevuje nadměrnou denní spavostí a náhlým usínáním, a to často i v nevhodných či nečekaných situacích. Parasomnie se projevuje abnormálním chováním ve spánku. Mezi něj se řadí noční děsy a můry, náměsíčnost nebo spánková obrna, během které si pacientův mozek částečně uvědomuje realitu, částečně však stále spí. Dochází během ní ke stavu paralýzy, kdy člověk nedokáže i několik minut pohnout svým tělem.
Ideální doba spánku závisí na věku. Dospělým se doporučuje spát 7 až 9 hodin denně, teenagerům 8 až 10 hodin a školákům 9 až 11 hodin. Mladší děti pak potřebují spánku ještě více. Pokud se člověk setká s některými z příznaků poruch spánku, měl by se věnovat spánkové hygieně. Tipy jak na kvalitní spánek na webových stránkách Loono.
Pokud se ani po zlepšení spánkové hygieny příznaky nezlepší, je dobré navštívit praktického lékaře, který může na přechodnou dobu předepsat léky na spaní. Důležité je však myslet na to, že tyto léky neřeší příčinu problému a není proto vhodné brát je dlouhodobě, aniž by se řešila příčina spánkového problému. Další metodou, která se využívá při poruchách spánku, je psychoterapie, konkrétně kognitivně-behaviorální terapie. Jestliže problémy přetrvají i při zavedení těchto opatření, je možné objednat se do spánkové laboratoře.
Dle TZ
